Dnes je 09. 11. 2024 - svátek má Bohdan

Slovenské Rudohoří 2 – z Telgártu do Krompach

Rubrika: 2020

Datum výpravy: 26. - 31. 8. 2020

Účastníci: Markéta, Luděk

Jó, prstem po mapě, to se to cestuje. Jenže po všech možných variantách, kam se letos vydáme na pěší vandr bez dětí, to dopadlo tak, že jsme zase jeli na Slovensko 🙂 (letos už podruhé), díky koronaviru. Ze zdravotních důvodů – s koronavirem nesouvisejících – jsme se na déle než na 4 dny nedostali (resp 4 + 2 dny cesta). Byla to hurá akce, žádné dlouhé plánování. Ráno jsme se sbalili, v deset nasedli do auta a teprve cestou na východ vymysleli, kam se to vlastně vydáme. Nápadů bylo víc (namátkou Vihorlat, Slovenský kras), ale nakonec jsme auto zaparkovali večer v Telgártu a vydali se do Slovenského Rudohoří, do části, kterou jsme dva roky předtím vynechali a přejeli vlakem.

První část vandru vedla po červené po trase SNP (která je ale jinak mnohem mnohem delší!) do Hnilce. Druhou polovinu trasy jsme vymysleli také až za pochodu – v Hnilci jsme červenou vyměnili za zelenou a po ní došli až do Krompach.

Krompachy… Když chodíme v zimě ráno na kafe ke kamarádovi Belmondovi, koukáme u toho na slovenskou verzi pořadu Panorama. Lyžařský areál Krompachy – Plejsy naskočilo tam jednou a já hned ladila mapu, kdepak to asi leží. Krompachy jako město jsme letos osobně poznali při letní cyklodovolené s dětmi, ale to jsme se pohybovali jen u řeky v údolí. A teď mě napadlo do těch Krompach dojít a ten zmíněný skiareál uvidět na vlastní oči. Abychom v sychravých dnech, až zase budeme sedět u toho kafe s očima přilepenýma na obrazovku, mohli vzpomínat….

– na panoramatické výhledy na Vysoké Tatry a Královu hoľu,

– na prodírání se travou a mlázím, protože jestli ještě někdo občas projde po trase “esenpéčka”, tak po té zelené nechodí už vůbec nikdo. (Podle knihy návštěv na Havraní hlavě tam projde turista maximálně jednou týdně.),

– na slunečné počasí, které nám letos výjimečně přálo (až na jednu kratičkou noční bouřku ani kapka),

– na útulny a lovecké chaty, u nichž jsme přespávali,

– na medvědy, po nichž jsme letos ani žádnou stopu neviděli ,

– na tu kozu, která nás svým dupáním rušila ze spaní první noc…

Zkrátka to nemělo chybu!

Příspěvek byl publikován v rubrice 2020 s lokalitami , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU