Horní Lužice na kole

Rubrika: 2022, Cestování s dětmi

Datum výpravy: 28. 9. - 2. 10. 2022

Účastníci: Markéta, Luděk, Šárka

Ujeté kilometry: 312 (+ 34 na vlak a od vlaku)

Horní Lužice, Lužická jezera, východní Německo. Možná na první pohled nepříliš zajímavá oblast v povodí řek Spréva a Nisa. Průmyslová krajina ovlivněná těžbou uhlí. Nudné rovinky. Asi by mě normálně nenapadlo se této oblasti věnovat nějak víc.

Stačila však jedna zmínka kamaráda ze srbského Niše o touze navštívit oblast, kde žijí jeho dávní krajané – Lužičtí Srbové. O těch jsme toho také mnoho nevěděli, vlastně skoro nic, ale protože Srbsko a Srby máme rádi, neznalost jsme si doplnili. A s tím se objevila i zvědavost po stopách Lužických Srbů se též vydat. Už J. A. Komenský říkal něco o praxi, kterážto doplňuje nudnou teorii 🙂

Pětidenní volno vzniklé prodloužením o státní svátek a omluvením Šárky dva dny z výuky jsme původně plánovali strávit pěším vandrem někde po horách na Slovensku. Předpověď počasí však Slovensku absolutně nepřála. Měla být zima a několik dní v kuse pršet… A protože hnusné bylo vlastně skoro celé letošní září, zachtělo se tělu spíš trochu toho tepla a sucha, spíš než mlhu, mraky a bahno. A jediná Horní Lužice slibovala jakž takž počasí trochu lepší.

Asi už stárnu nebo hloupnu snad… zpívá Honza Nedvěd a já bych si to maličko dovolila obměnit. Stárnu určitě taky, ale věkem možná naopak rozum získávám 🙂 Poněvadž dřív bych asi byla za vyrazit bez mrknutí oka za každou cenu, teď jsem byla za toho, kdo čuměním do počítače a zevrubným sledováním předpovědních modelů vymyslel jednak lokalitu úplně jinou a jednak navrhl zaměnit pohorky za kolo. A to prosím pěkně – jen 24 hodin předem! Pak že starší lidé ztrácí na flexibilitě 🙂

PS: Tipům na konkrétní zajímavé lokality v oblasti Horní a Dolní Lužice vděčím Petrovi (petrp) z diskusního fóra nakole.cz.

PS2: Víťa zůstal “doma” zcela dobrovolně, nechtěl zameškat výuku. A protože studuje prvním rokem na SPŠE, nenutili jsme ho.

PS3: Když si fotky prohlédnete až do konce, dozvíte se, jaký netradiční suvenýr jsme si z této výpravy dovezli 🙂

Při přestupu ve Wroclawi musíme tradičně do tamního nádražního mekáče, aby Šárka viděla, že jsou výlety s rodiči fajn :-)

Tuplice - vystupovat. Pohodlné cestování dolnoslezskými vlaky - přímý vlak z Wroclawi až skoro na hranici. Méně příjemné je, že prší. Ale taková byla předpověď na dnešní den, tak nás to nepřekvapilo.

A ještě do večera zvládáme z Tuplice až do Nowe Czaple přes 20 kilometrů po bývalé železnici. Stezka byla pohodlná, ale ne asfaltová. Jemný píseček v kombinaci s deštěm totálně zasral naše kola a oblečení od kolen dolů, včetně bot.

Na nocleh jsme si vyhlédli oblast východně od Leknice. Blíž jsem to nezkoumala, zaujaly mě lesy, jezera a turistické přístřešky. V báglech jsme totiž vezli buřty...

Proto nás trošku zaskočilo, že jsme vjeli do jakéhosi geoparku s naučnými stezkami, rozhlednami apod. Po chvíli jsme pochopili, že se nacházíme v oblasti, kde se ještě docela nedávno těžilo uhlí (lignit). Těžba skončila v roce 1973 a od té doby probíhá rekultivace.

Vyhlídka z rozhledny na lesy a jezero nazvané Afrika (podle tvaru) - v šedesátých letech zde byl povrchový důl na hnědé uhlí

Čekám tradičně pod rozhlednou

Ještě že zbytek rodiny nenapadlo nahoře nocovat

Ta spousta přístřešků a sedánků vypadala na první pohled idylicky, na druhý pohled bylo vše takové syntetické a... hlavně jsme si někde potřebovali udělat ohýnek.

Břehy jezera Afrika jsou důkazem těžby

Po vydatných srážkách bylo rozdělat oheň docela umění. A i když jsem si vzpomněla na tramské fígle jako březová kůra a tak, oheň stejně pořádně hořel nechtěl. Nakonec ke slovu přišel ventilátor z dřívkáče.

Tak bohužel, buřty ležely v lednici asi dlouho a už nebyly vůbec dobré. Ke slovu tak přišly hermelíny na grilování. Ale neměli jsme pro změnu zase alobal. Tak jsme si je opekli jen tak :-)

Naše tábořiště. Šárka celou dovolenou v Kazachstánu nebo Kyrgyzstánu toužila stanovat v lesíku, splnilo se jí to až v Polsku. Jo a vyjeli jsme s letitým stanem Jurek Dome 3, bohužel jsme shledali jeho stav už dosti chatrným.

Jezera zde vznikla buď zatopením povrchových dolů nebo propadením šachet. Zde jedna taková propadlina.

Důkaz

Opustili jsme geoturistický park a míříme do Německa

Tržiště v Leknici - normálně jsem měla Deja vu, protože jsem si vzpomněla, že když jsme v roce 2009 jeli s dětma ve vozíčku stezku Odra-Nisa, tak tohle bylo místo, kde jsme poprvé přišli na to, že je výhodnější jezdit na nákupy do Polska.

Most přes Nisu

Zašli jsme si i na ranní kávu, ale pak jsme přišli na to, že je možná výhodnější dát si kafe v Německu v obyčejné pekárně

Zámek v Bad Muskau

12 3 4 5 ►