Rubrika:
2009, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 26.07.2009 - 31.07.2009
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Ujeté kilometry: 347 km
Po návratu z dovolené jsme si dali měsíc pauzu od kola. Jednak se nám (popravdě) nikam nechtělo a jednak taky celý červenec nebylo moc příznivé počasí. Taky bylo potřeba něco dělat na domě, ale koncem července se udělalo hezky a tak nás to hned vylákalo zase někam do světa. Nejeli jsme ale nikam daleko. Na necelý týden se nám moc daleko nechtělo, navíc máme spoustu bílých míst takřka doma za chalupou. Vyrazili jsme proto na kole přímo od domu. Lákalo nás podívat se do Rychlebských hor na novou rozhlednu na Borůvkové hoře, která tam při našem putování v roce 2002 nebyla. Poté jsme mířili do Osoblažského výběžku, který nás už dlouho lákal a cestou jsme to vzali přes polské Góry Opawskie, o kterých tuhle poutavě psali na idnesu a Zlaté Hory. Osoblažský výběžek samotný se dá projet za půl dne, někomu se může zdát, že tam „nic není“, ale mně se tento zapomenutý kout naší země zdál jako z jiného světa. Zapomenutý, ale kouzelný a hlavně fungující. Takový svět sám pro sebe. Vesničky jako na konci republiky; silnice, které nikam nevedou. Hrady a zámky, které jsou oplocené, dveře uzamčené a obrůstající stromy, takže návštěvník nevidí zhola nic. Bohužel. Cestu zpět jsme si naplánovali vlakem z města Jeseníku. A protože jsme trasu zvládli rychleji, než jsme čekali, dali jsme si ještě vyhlídkovou terénní etapu po Jeseníkách. Celkové skóre tak bylo za 6 dnů na kole 347kilometrů, 5x do nadmořské výšky přes 800metrů a 2x do Polska a zpět! K tomu náklad a vozíček s dětmi a ne zrovna hladké cesty. Inu, podívejte se koneckonců sami 🙂
v údolí Moravy mezi Králíky a Hanušovicemi někdo zřídil sedánek na 333km toku řeky Moravy. Smysl nechápu, navíc je to od pramene odhadem kilometrů 20.
Staré Město pod Králickým Sněžníkem
Pauza na zmrzlinu musí být
A pak už vzhůru do Polska
Hned první den nás čekala první osmistovka. Kladské sedlo (polsky Przełęcz Płoszczyna) 815metrů. Z bývalé celnice udělaná chata.
Ladek Zdrój je lázeňské město
Tak jdeme za mírný poplatek (asi 1Kč) natankovat trochu minerálky. Chutnala jako obyč. voda z vodovodu :-(
Vnitřek pijalny je ovšem jako v nějaké katedrále
Navečer stoupáme do Rychlebských hor a vidíme Borůvkovou horu i s rozhlednou
Rychlebské hory nad Travnou
Výhledy z místa noclehu (bouřka dnes nehrozí, tak výjimečně spíme nahoře :-). Zleva Kr. Sněžník a Czarna Góra
Jediné, co jsme zapomněli, je koupit bombu do vařiče. Bereme si tedy vařič ze soupravy fondue na tekutý líh :-)
Krásné ráno na hřebeni Rychlebských hor
V Rychlebských horách nejsou zrovna terény na těžkou cykloturistiku, ale tady to ještě šlo.
O pár set metrů dál v lese už musíme tlačit.
Kudy to bude menší zlo? Nalevo nebo napravo, Českem nebo Polskem? Výjde to nastejno :-(
Ale odměna je sladká: nová rozhledna na Borůvkové hoře (899 m.n.m.)
Výhled z rozhledny na Borůvkové hoře směrem ke Kralickému Sněžníku a Cz. Góře
Výhled na polská jezera Otmuchowskie
Abychom se zorientovali, pomůže nám ukazatel na střeše rozhledny
Idylka se ale změnila v peklo. Správce rozhledny nám totiž s klidem řekl, že i s vozíkem projedeme dál po hřebeni po červené....
A tak se snad hodinu prokousáváme 3km po této cestičce prudce z kopce, vozík se převrátil, no horor
Div že nás pak po příjezdu do Bílé vody nezavřeli sem.
Ve Zlotém Stoku si jdeme spravit náladu do podzemních dolů
Prohlídka, aby se návštěvníci nenudili, je spojena se spoustou atrakcí. Například ukázkou zlaté rudy...
... než se promění ve SKUTEČNÉ ZLATO :-)))
Ale zlato se ne vždy jen dobývalo, byly pokusy i o jeho chemickou výrobu.
V dole se můžete projet i na skluzavce
Markéta si se Šárkou na jízdu troufá
Kus prohlídkové trasy vede nad zemí, kde nám nad hlavami lítají lidé zavěšení na laně
A po chvíli na sluníčku jdeme zase pod zem
Pozor !!!! Uvnitř dolu se nachází státní hranice.
Kdo prý uvidí zlatého permoníka, ten do roka zbohatne. Nebo ne?
Víťa na kolejích. Za moment nás čeká jízda ven vláčkem.
Vláčkek se řítí bývalým zlatým dolem ven (doufáme :-)
A to je onen vláček. Prohlídka dolu byl fantastický zážitek.
Ještě několik fotografií s místními artefakty - to si nemůžeme nechat ujít
A pak už zase zpátky do ČR. Toto je zámek v Javorníku.
Zřícenina hradu Rychleby s atmosférou, kdy se mi úplně zastesklo po mých trampských létech....
Pod hradem čepujeme vodu přímo ze zdroje pro vesnici
Pro porovnání skutečné velikosti
Na Lánském vrchu stojí obří židlička a stoleček
Nocujeme nedaleko. Bohužel jsme netušili, že v noci je toto místo oblíbené místní omladinou
Večeře na pár kouskách dřeva. Není to zase tak těžké....
Ještě ohlédnutí za naším nocležištěm a stolem s židlemi
Opevněný hrado-kostel v Žulové
A to už míříme přes lesy a louky k hradu Kaltenštejn
Před hradem ještě svačinka a nočník
A pak už vzhůru na hrad, ze kterého zůstala v podstatě jen tato věž
Pohled na ní z druhé strany je ale zajímavý
Další pauza po projetí lesů je koupaliště ve Vidnavě, resp. Velké Kraši
Voda byla studená a Víťu nejvíc nadchly tyto kuželky
Silnice vede přímo po hranici s Polskem, domy vedle silnice už jsou v zahraničí
Před námi je Biskupská kupa a Góry Opawskie. To vše nás čeká...
Musíme zase do Polska, už podruhé :-)
Tento mostek na cyklotrase dělal někdo FAKT CHYTREJ. Luděk tam neprojel s vozíkem.
Naštěstí to šlo cca po kilometru objet a ještě jsme našli tuto studánku a jeskyňku. Dneska taky trošku prší.
Kola necháváme pod ochranou Boží nad Glucholazy ...
... a na Přední Kopu jdeme každý hezky pěkně po svých
Že je rozhledna ve špatném stavu, to jsme věděli. Nahoru to bylo ovšem nepřístupné. Škoda. Snad se to podaří někomu zachránit.
Cyklotrasy přes Góry Opawskie :-)
A zpátky do ČR u Zlatých Hor
Luděk zkouší udat pas, ale nikdo nemá zájem... nikdo tam totiž ani není ....
Místo, kde teče voda do kopce u Zlatých Hor. Realita nebo fikce? Umění starých mistrů nebo zrakový klam?
Tábořiště přímo pod Zlatorudnými mlýny - jedno z nej nocležišť. Jen to zlato jsem nenašla ani co by se za nehet vešlo :-(
Ráno jdeme mlýny a jejich okolí okouknout
Nedaleko je i bývalá štola
Zlatokopecké sruby - zde se pořádají různé soutěže v rýžování zlata
Biskupská kupa (890m.) ještě zezdola
Výhledy ze stoupání, počasí je už zase letní
Sedlo u Petrových bud. Až sem se dalo jet na kole.
Komu se nechce až nahoru, může zůstat na Hegerově vyhlídce
Jeseníky jsou z ní jako na dlani
Nám to ale nestačí a tak se škrábeme dál. Toto už je závěrečná rovinka
A toto je rozhledna na Biskupské kupě
Výhled z rozhledny na Biskupské kupě na Zlaté hory
I Víťa ja nadšený (hlavně z nanuka :-)
Výhled z rozhledny na Jeseníky
Sjezd do Petrovic, začíná zde říčka Osoblaha a tedy i osoblažský výběžek
U zámku v Jindřichově (dnes ústav), prvního oploceného a nepřístupného zámku
v Třemešné začíná úzkokolejka. Bohužel jí zrovna rekonstruují, tak jí v akci neuvidíme
Zákruta na úzkokolejce za Třemešnou
Před Liptaní. Kraj se pomalu svažuje směrem do Polska
tyto nevysoké kopce kdysi zastavily ledovec, jenž sem přivalil bludný kámen. Jedeme se na něj podívat!
To je on, bludný kámen u Liptaně
Markéta na Bludném kameni
Luděk před zamčeným a psem střeženým Dívčím Hradem :-(
Odpolední nálada v Osoblažském výběžku
Zámeček ve Slezských Pavlovicích, jediný který nebyl oplocený a zarostlý
Kostel ve Slezských Pavlovicích na konci světa. Přes pole je už Polsko.
V Osoblaze, na konečné úzkokolejky, máme štěstí. Jeden vláček je venku :-)
Osoblažské nádraží je momentálně opuštěné. Chvíli si pohráváme s myšlenkou zde nocovat, ale nakonec jedeme raději někam, kde bude víc klidu
Jedeme spát raději někam do klidu. U trati dnes rušno rozhodně nebude.
Náš nocleh pod Fulštejnem
- Mamíí, já mám klíšťáka! - A kde? - Tady na prdeli ..... (to je zase ráno)
Ani Šárka není v nejlepší náladě ... :-)))
Jdeme to rozchodit prohlídkou soukromého hradu Fulštejn
Tajemná vrátka na Fulštejně
Zazděná dělová koule na Fulštejně. Památka na časy dobývání hradu.
Jedno polední ve Slezských Rudolticích
Zdejší zámek, zvaný též Slezské Versailes sice není uzavřený, ale je zarostlý, tak bohužel není jak ho vyfotit
Zapomenutý hřbitov u starého kostela
Zřícenina kostela u vsi Pelhřimovy
Důkaz, že tato silnice mezi Slezskými Rudolticemi a Městem Albrechtice je opravdu silnice :-)
Kopec Na Hranici je opravdu na hranici. Co to je, nevíme, ale prý z toho plánují udělat rozhlednu. S mostkem mezi oběma věžemi.
Heřmanovice. Stoupáme do Jeseníků
V Jeseníkách nad Heřmanovicemi v půlce léta.
Luděk na Drakově. Je zde i tábořiště, ale my pokračujeme dál.
Lorenzova-Vavřincova huť. Pozůstatek dřevouhelných vysokých pecí ve zdejším kraji
Pod Koberštejnem. Už máme dost tlačení kol, tak si ho necháme na jindy, na pěší
Lesní Ruský hřbitov - kdysi tady stával koncentrák. Luděk by tu nocoval, mně se nějak nechce. Nevím proč.
Tak nocujeme asi o kilometr dál. Pod Opavskou chatou jsme našli tento seník.
Šárka ráno ukořistila štrůdl, přestože je ještě na jogurtech apod., ale on štrůdl není nic nezdravého, že :-)
Ranní bugr kolem seníku. Spali jsme vevnitř ve stanu :-)
Na Kristově loučení - místo v Jeseníkách opředené pověstí (jeďte tam a přečtěte si tu historku sami) v nadmořské výšce 1051 m.n.m.
Luděk přijíždí na Kristovo loučení a chystáme se na vyhlídkovou etapu do Videlského sedla
Výhledy na hřeben Jeseníků (Keprník)
Praděd ze strany, ze které ho neznáme
Luděk na sedle zvaném Videlský kříž (890 m.n.m.). Odtud už je jen sjezd do Jeseníku.
Markéta přijíždí do sedla
Hlavní náměstí v Jeseníku zrovna prochází rekonstrukcí. Město jsme si projeli, došli si na oběd a pak odjeli vlakem domů. Výprava je u konce.
Příspěvek byl publikován v rubrice
2009,
Cestování s dětmi s lokalitami
Olomoucký kraj,
Polsko,
Rychlebské hory.
Nahrávání ...
