Rubrika:
2014, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 21. - 23. 11. 2014
Účastníci: Markéta, Luděk, děti
Když jsme v roce 2013 přecházeli Beskydy, na jejich nejvýchodnější část, tzv. Slezské Beskydy, nám tenkrát nezbyl čas. Cestou vlakem do Mostů u Jablunkova jsme však koukali na hradbu hor po levé straně a říkali si, že se tam při nejbližší příležitosti musíme vypravit. Pojmy jako Čantoryje, Velký Stožek, chata na Gírové nám totiž byly naprosto cizí.
Abych byla přesná, oblast Slezských Beskyd je poněkud širší: neomezuje se jen na pohraniční hřeben, ale naopak vybíhá ještě daleko do Polska a kopce tam o hodně převyšují hranici tisíce metrů. To si ale necháme zase na někdy jindy, prozatím se vydáme na víkendový přechod pohraničního hřebene, včetně návštěvy Trojmezí a nejvýchodnějšího bodu České republiky. Nocleh z pátku na sobotu si objednáváme na chatě Gírová, druhý nocleh plánujeme uskutečnit na polské chatě Stožek.
Přechod pohraničního hřebene není záležitost úplně snadná. Na hřebenové trase se překonávají poměrně velká převýšení a když se k tomu přidají krátké podzimní dny, vychází z toho, že abychom stihli trasu za světla, budeme mít co dělat 🙂
Jedeme Regiojetem, děti zmizely v dětském kupé
Potkali jsme našeho známého, Ušouna-Rušouna z rádia Junior :-)
Za chvilku vystupujeme v Mostech u Jablunkova, je potřeba připravit techniku na noční pochod. Ne že by byla noc, je teprve pět hodin odpoledne, ale tma už jako o půlnoci.
A nás čekají 4,5 kilometru na chatu.
Podmínky jsou opravdu podzimní: mlha, mrholení, bahno. Bloudíme a na chatu jdeme skoro dvě hodiny.
Za to nás na prázdné chatě čeká skvělá domácká atmosféra
A kůže z pravého beskydského medvěda. S majitelem si dlouho do noci povídáme...
Chata Gírová. Po vydatné snídani míříme k trojmezí u Hrčavy
Beskydské hřebeny v listopadových mlhách
Kostelík v Hrčavě, nejvýchodnější české obci. Před více než 10 lety jsme tady byli na kolech, ale na Trojmezí jsme tenkrát nejeli.
Trojmezí se nachází v prudkém srázu nad potokem. Každý z dotýkajících se států tu má svůj monolit, Česko a Slovensko dokonce ohromné altány.
Skutečná hranice prochází korytem potoka.
Cestou do polské Jaworzynky. Nevím proč mají Poláci slabost pro tyto úchylné solární lampičky.
Pohled na českou Hrčavu z Polska
Trojmezí je tady populární :-)
Před námi v mlze hřeben Slezských Beskyd, na který se musíme vyškrábat.
Stav polských turistických cest
Jo tak, ona je to cyklostrasa :-)
Raději přecházíme hranice a navštěvujeme ještě jeden pomyslný bod, nejvýchodnější bod Česka.
Kámen na nejvýchodnějším bodu ČR, nachází se tady také rašeliniště
A pak už po polské žluté vzhůru na hřebeny. Ty jsou z polské strany osídlené hodně vysoko...
Překonáváme hranici 900 metrů a rázem jsme v mrazivém království. Zároveň víme, že máme ani ne hodinu do úplného setmění. Musíme si pospíšit.
Na Kyčeru (989 metrů) přicházíme už za šera.
A na chatu Stožek už za úplné tmy. Pokojík naštěstí mají volný, i když z chaty jsme spíš zklamaní. Je na úžasném místě, přímo na hřebeni, ale za ty peníze jen kousavé deky a ve sprše studená voda ...
Luděk obdivuje námrazu. Jsme ve výšce 978 metrů a pomalu začíná zima.
Prudký sestup z Velkého Stožku
Ohlédnutí za Velkým Stožkem. Hranice ledu je cca 900 metrů.
Pohled na polskou část Slezských Beskyd...
Sestup do Beskydského sedla, před námi už vykukuje Čantoryje
Lyžařský areál už netrpělivě vyhlíží zimu
Velká Čantoryje, 995 metrů, je nejvyšší vrchol pohraničního hřebene Slezských Beskyd.
Výstup na Čantoryji je dost prudký!
Rozhledna na Velké Čantoryji
Markéta NA rozhledně, nikoliv POD rozhlednou
Výhled z rozhledny na polské město Ustroň
Cestou do Nýdku navštěvujeme v lese místo, kde kázal jakýsi kazatel
Mohutné kopce Beskyd (Ostrý, Javorový a tak) nad Nýdkem