Rubrika:
2020, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 30. 12. - 3. 1.
Účastníci: My 4 + P + M + J + H + H + 4xZ
Nad organizací letošního Silvestra jsme dlouho váhali, ale nakonec jsme vzali v potaz dvě věci:
1. polovina zúčastněných měla nemoc C-19 již za sebou
2. druhá polovina byla v podstatě od 18. prosince zavřená doma, tedy „kdyby něco“, koncem roku už by stejně měli po karanténě.
Shodli jsme se, že riziko přenosu v této sestavě je skoro nulové.
Abychom byli co nejvíc venku, naplánovali jsme pro kamarády dva pěší výlety, třetí se vymyslel až těsně před. Oslava příchodu nového roku proběhla v decentním duchu. Už si přesně nepamatuji, na kolik osob bylo v té době omezené setkávání, ale bez mučení přiznávám, že jsme to maličko překročili. Vzhledem k tomu, že jinak opatření celý rok dodržujeme a respektujeme, jsme si malé „vybočení“ snad mohli dovolit. Proto, prosím, o shovívavost.
Fotky pocházejí převážně od J, a mně bylo líto nechat si je jenom pro sebe.
Je sice posledního prosince, ale sníh nikde. Zimu připomíná jenom ranní námraza.
Autem do Jablonného, kde parkujeme u nádraží. Zpátky z výletu přijedeme vlakem. A proč do Jabka a ne do Těchonína? Byl totiž pracovní den a my jsme museli odeslat ještě nějaké zásilky a dokoupit poslední zásoby.
Z Jablonného vyrážíme po zelené značce směr Letohrad. Stoupáme po zdejší sjezdovce na vrchol kopce "Malák". Výhledy jsou hlavně na město, v mracích se ukrývá Suchý vrch.
Hned na začátku obce Mistrovice však uhýbáme na Židův kopec. Vypadá to idylicky, ovšem to hnědé v dálce je právě rozmrzlé bláto, které se okamžitě nalepilo na naše boty.
Ohlédnutí. Obec Jamné a Suchý vrch
Naše parta na Židově kopci. Jeden chybí.
A na tuhle židli jsme se všichni naskládali
M chce skočit a P (druhý) ji chytá. Skočí? Chytne ji?
V dálce prosvítá sjezdovka v Říčkách
V Mistrovicích mají sympatické koupaliště
Polní cestou k další zajímavosti... Když zatím nemůžeme na lyže...
Mistrovický kostel sv. Jana a Pavla
Pomník neznámého lyžaře - vloni objevené místo s krásným výhledem
Všechny děti pohromadě, za nimi Židův kopec
Pohled na Mistrovice a orlickohorské podhůří. Letohrad, kde je náš cíl, je až za lesem.
M je profík, s dětmi si rozumí
Pohled na Suchák. Sníh leží až od cca 800 m n.m.
U tohoto křížku v poli jsme poprvé. I L si ho fotí
A je tu schovaný ještě jeden křížek
A tady jsou schovaná zapomenutá jablka :-)
Za Mistrovicemi jsme se vrátili na zelenou značku a míříme do lesa
Přístřešek u rybníčku v Jablonském lese
Cíl výšlapu - mimo jiné! - bylo město Letohrad a v něm nějaké otevřené okénko. Vietnamci vaří kousek od nádraží. Trvalo jim to ale poněkud déle, čekání bylo dlouhé. Jenže když je nás tolik...
J nelenila a odběhla na náměstí vyfotit zámek.
A pak už jsme se mohli nacpat na lavičkách v parku
Slunce už se sklánělo k obzoru, když jsme mířili na vlak.
Využili jsme služeb Leo expresu - ne že by tady byla jiná možnost :-)
No a protože byl poslední den v roce, čekala nás povinnost...
...vydržet vzhůru do půlnoci. A ještě chvíli po ní...
Obecní ohňostroj byl letos zrušen, tak jsme si museli poradit sami.
Rachejtle jsme neodpalovali, stačily prskavky.
Někteří jakoby ji viděli poprvé v životě :-)
U těch nejmladších to klidně možné bylo.
Nezletilým naléváme dětský šampus. A pak honem spát. Další den čeká další výlet.
Ráno je bílo, ale je to jen jinovatka.
Děti H a H mohly trávit Silvestra doma se svými rodiči a nebo jet k nám na Lesovnu. Já myslím, že i naše děti uvítaly společnost svých kamarádů.
Tentokrát jsme autem popojeli na opačnou stranu, do Mladkova k sámošce. Rodina Z. naznali, že je výlet na ně moc dlouhý, a vydali se k místu našeho cíle (viz. později) odjinud.
A hned zostra do kopce! Po neznačené cestě hned od odbočky do Č. Petrovic.
Brzy se objevují pěkné výhledy - v dálce Jeseníky. Vedle toho vysílače trčí Praděd.
Brzy se také otepluje a sluníčko vybízí k posazení se. Neuvěřitelné, že je 1. leden.
Děti okukují pěchotní srub K-S 36 Pod Adamem
Na něm je zajímavé (mimo jiné) to, že se nachází na mladkovské sjezdovce. Která jiná sjezdovka vede kolem bunkru? Pravda, tahle už nebyla roky v provozu.
Pěchotní srub K-S 37 Na rozhledně
Ale hezčí rozhled je až z o něco výš položeného K-S 38 U křížku
Míla ráno prosazovala, že vezmeme buřty (měla je koupené), ale zdála se nám na sezení u ohně zima. Jenže tady u bunkru bylo parádní ohniště a ještě doutnalo!!! (zřejmě po včerejší oslavě). Zalitovali jsme našeho rozhodnutí nechat buřty doma a rozhodli se, že zítřejší výlet bude s opékáním stůj co stůj. Mimo jiné se mělo oteplit.
M čerpá vitamín D s výhledem na Suchák
Ledva jsme se napojili na červenou značku, zase jsme se z ní odpojili a míříme úbočím kopce Adam, nejprve po cestě lesem, pak po pěšince přes louky, do Českých Petrovic.
Výhledy na hřeben Králického Sněžníku
Rozhledna Amálka na vrcholku sjezdovky - malá a roztomilá
Cíl (mimo jiné, pochopitelně!) bylo otevřené okénko na rozhledně. Se Z. jsme se zde akorát potkali. Došli sem od (zavřené) Kašparovy chaty.
Sjezovky v té době ještě počítaly s otevřením, takže se tu umělý sníh vyráběl ostošest.
Výhled z rozhledny do podhůří, směr Žamberk
Schválně jsme zvolili tento směr, abychom si sjezdovku mohli sjet. Tak jaktože nás nenapadlo vzít si nějaké "nástroje"?
Holky (Š a H) ovšem neváhaly, pár igeliťáků se našlo a už to sviští...
Dospělí jdou pěšky (tedy až na holky M a M, které také jedou - jen po zadku)
Sníh nalákal spoustu lidí s dětmi
My však musíme myslet na návrat. Cestou necestou, polem nepolem... Luděk se šel podívat, co to tam leží, a opravdu to byly zaorané brambory.
Jdeme kolem křížku, fotím J jak fotí...
Sjezdovka v Petrovicích... Koukáme na ni a plánujeme, jak tam budeme v zimě jezdit na lyže... Ha, ha, ha...
H a H u hraničního kamene
Socha sv. Jana Nepomuckého stojí přímo na hranicích s Polskem a my dva kilometry půjdeme Polskem.
Kdysi dávno (v 16. - 19. století) tady v těch místech stála obec Czerwony Strumień (neboli Červený potok). Do dnešní doby se však dochovala jen tato ruina kostelíka.
Poslední pauza na čaj a honem dolů. Zapadající slunce už barví hory do růžova. Dny jsou krátké a když se vyráží až po probuzení se po silvestrovské oslavě... :-)
Panorama Jeseníků s Pradědem, napravo klášter na Hedeči
Je tam, vysílač akorát ozařuje slunce.
Masiv Králičáku s bílými sjezdovkami na Dolní Moravě
Náš příští vánoční stromeček?
Domky polské obce Kamienczyk
Polská zelená značka vede těsně po hranici.
Třetí den vyrážíme na výlet opět auty (mimo jiné musíme doplnit zásoby). Auta jsme zaparkovali na kraji obce Rychnov na Moravě. Oteplilo se na několik stupňů nad nulou. Rodina Z. odjela dnes už domů, takže jdeme opět bez nich.
A hned to bylo do kopce. Poutní místo s kaplí Panny Marie Celenské jsme minuli, ještě se k ní vrátíme. Protože u ní jsme si vyhlédli ohniště. Buřty máme tentokrát s sebou.
Jdeme na tajemný Rychnovský kopec. Trasa není nijak oficiálně značená, vedou nás jedině tyto modré pruhy. Plus zřetelná vyšlapaná pěšinka.
Rychnovský vrch (541 m) je opředený mnoha pověstmi o dunění, které sem v minulosti jezdila zkoumat řada vědců. Jediné dunění, které jsme slyšeli, bylo od vlaků nedaleké páteřní trati.
Kopec se na samém vrcholku jakoby rozdvojuje a tvoří dva hřebínky.
Uprostřed vzniklo několik maličkých jezírek. Údajně se proto kopec dříve nazýval Jezerní hora.
První jezírko slouží jako napajedlo pro zvěř.
Druhé jezírko - čekala jsem jen nějaké močály a jejich velikost mě překvapila.
Hřebínek je místy docela úzký
Výhledy jsou ale jen sporadické
Tábořiště s ohništěm, ale plechovky od piva musela po komsi odnést M.
Sešli jsme na cestu a vracíme se zpět ke kostelíku
Byli jsme líní to vzít po delší zpevněné cestě a tak jsme zvolili v mapě vyznačenou cestu. Brzy se nám naše lenost vymstila :-)
Cesta v podstatě neexistovala.
Takového dřeva, P možná litoval :-)
A když přes cestu neležely stromy, překonávalo se blátíčko.
Raději jsme s L a M nechali děti a ostatní svému osudu (nechtěli jsme poslouchat nadávky :-) ) a vydali se napřed zažehnout oheň.
Z Mariánské studánky mnoho vody neteklo
Ale na uhašení ohně to stačilo.
Buřty k obědu neměly chybu
Po jídle dostaly děti za úkol uhasit oheň, Víťa jako mladý hasič odborně dohlíží...
A večer děti maximálně spokojené, protože teta J udělala krupicovou kaši. Z litru mléka... P se těšil, kolik toho na něj zbyde, ale děti mu nechaly jenom vylízat kastrol.
Nahrávání ...
