Rubrika:
2024, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 11. - 14. 4. 2024
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka, Vlaďka, Klárka, Kubík
Ujeté kilometry: 94 km
Letos jsme zase s Vlaďkou plánovaly i s našimi dětmi (pardon: mládeží) výlet do Jizerek s běžkami. Jenže letošní zima byla hodně specifická, nejvíc sněhu napadlo v prosinci a od ledna do března spíš ubýval, než by přibýval. Sice by se v Jizerkách něco málo na poježdění našlo, ale za každou cenu, kvůli pár centimetrům sněhu někde na hřebeni, se nám nechtělo. V půlce března už bylo jasné, že zima definitivně skončila, tak jsem Vlaďce navrhla, že bychom akci uskutečnili tak jako tak, akorát bychom vyrazili na pěší výlety nebo na kola. A Vlaďka navrhla kola 🙂
Tedy, zapomněla mi říci, že ona pojede na elektrickém (!!!), ale co, jsem už na roli toho posledního zvyklá 🙂 Potěšilo mne, že mnou navržené trasy prošly bez větších námitek i u dětí (naopak bylo přijato pozitivně, že se podíváme někam jinam, než na běžkách) a všichni ty všechny kopce absolvovali s úsměvem. Na 94 ujetých kilometrů, což vypadá na dva dny jako maličko, to totiž bylo 2300 nastoupaných metrů, což málo není. Úplně flákací výlet to nebyl, a teď máme dilema, zda příště na běžkách nebo na kole. Hlavně uvidíme, jestli ještě vůbec, ale já doufám, že ano.
Výlet první: Dobytí nejvyšší hory Jizerských hor Smrku – https://mapy.cz/s/pazabodema
Výlet druhý: Okruh přes několik rozhleden – https://mapy.cz/s/komoteloba
Poprvé jedu někam sama autem i s koly. Doma mi je na držák nandal Luděk, při zpáteční cestě to budeme muset s Víťou zvládnout sami. Proto jsem si umístění bicyklů důkladně nafotila.
A jsme tady, náš oblíbený hotel U Můstků v Desné. Poprvé jsme tady mimo zimu.
Víťa byl neoficiálně pasován do role technika výpravy, jeho první úkol byl namontovat Klárce nový bezdrátový tachometr. Nakonec to bylo jeho kolo, kde se projevila fatální závada, ale nebudu předbíhat.
Desná leží v údolí, takže všechny trasy vedou do kopce. Na Protržené přehradě máme za sebou prvních 300 výškových metrů na 5 km
Zdejší občerstvení jsme už vyzkoušeli vloni v zimě.
Mimo sezónu bufet funguje samoobslužně.
A tak okukuji, jak jim to tady funguje...
Na Smědavě vyrostla nová chata. Děti se těší na zdejší borůvkové knedlíky.
Ještě vloni fungovala restaurace provizorně, dnes už v nových prostorách. Ovocné knedlíky si dali čtyři ze šesti členů výpravy. Energii budeme potřebovat, čeká nás náročný výšlap na Smrk
K jezírku na Černé Smědé to zatím byla brnkačka
Fotky z "výjezdu" na Smrk se bohužel nepovedly, ale stručně bych to popsala jako vopruz, v sedle se udržela pouze elektrokolistka a možná ještě ambiciózní Kubík. Objížďka přes Tišinu a Vlašský hřeben vypadala v mapě pohodově, v reálu to bylo po kamenech. Takže fajn, na kole stačilo jednou!
Počasí nám přálo, tak jsem se hecla a vylezla na rozhlednu. Zde pohled k polskému Smreku, který je jen o metr nižší, než náš Smrk
Pohled ke Krkonošům na obzoru. Napravo lze vidět osada Jizerka, zdála se docela daleko, vzhledem k tomu, že byla ještě v plánu.
Nekecala jsem, fakt jsem tam vylezla!
Vlaďka není líná táhnout si s sebou vrcholovou odměnu :-)
Sestup ze Smrku (resp. polského Smreku) mi mapy navrhly po hraniční pěšince - a tak jsem dětem řekla, že pojedeme asi kilometr terénem
O jízdu tedy moc nešlo, nakonec šli pěšky i největší trailoví jezdci
Aspoň jsme cestou navštívili pramen Jizery