Rubrika:
2024, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 11. - 14. 4. 2024
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka, Vlaďka, Klárka, Kubík
Ujeté kilometry: 94 km
Letos jsme zase s Vlaďkou plánovaly i s našimi dětmi (pardon: mládeží) výlet do Jizerek s běžkami. Jenže letošní zima byla hodně specifická, nejvíc sněhu napadlo v prosinci a od ledna do března spíš ubýval, než by přibýval. Sice by se v Jizerkách něco málo na poježdění našlo, ale za každou cenu, kvůli pár centimetrům sněhu někde na hřebeni, se nám nechtělo. V půlce března už bylo jasné, že zima definitivně skončila, tak jsem Vlaďce navrhla, že bychom akci uskutečnili tak jako tak, akorát bychom vyrazili na pěší výlety nebo na kola. A Vlaďka navrhla kola 🙂
Tedy, zapomněla mi říci, že ona pojede na elektrickém (!!!), ale co, jsem už na roli toho posledního zvyklá 🙂 Potěšilo mne, že mnou navržené trasy prošly bez větších námitek i u dětí (naopak bylo přijato pozitivně, že se podíváme někam jinam, než na běžkách) a všichni ty všechny kopce absolvovali s úsměvem. Na 94 ujetých kilometrů, což vypadá na dva dny jako maličko, to totiž bylo 2300 nastoupaných metrů, což málo není. Úplně flákací výlet to nebyl, a teď máme dilema, zda příště na běžkách nebo na kole. Hlavně uvidíme, jestli ještě vůbec, ale já doufám, že ano.
Výlet první: Dobytí nejvyšší hory Jizerských hor Smrku – https://mapy.cz/s/pazabodema
Výlet druhý: Okruh přes několik rozhleden – https://mapy.cz/s/komoteloba
Opět u Černé Smědé, jen tektokrát po jiné cestě
A odtamtud už to bylo na Jizerku jen 5 km pohodovým terénem, který jsme znali z běžek. Vlaďky oblíbená Pešákovna zrovna procházela nějakou rekonstrukcí, tak prodávali z okénka.
Na sníh jsou tady tedy připraveni důkladně!
Hnojový dům má zajímavou historii, po kolektivizaci zemědělství chata sloužila pro ustájení krav a jako skladiště hnoje. V roce 1964 ji za 345 Kčs zakoupil cestovatel a dobrodruh Gustav Ginzel a pomocí dvou horských potůčků, které sem svedl, ji vyčistil.
Vyhlášená je také louka plná kosatců hned u chalupy, že by tu rostly díky kvalitnímu pohnojení z minulosti?
Hned vedle Panského domu se pase skotský náhorní skot (asi)
Výjezd z Jizerky na sedlo pod Bukovcem byly poslední výškové metry tohoto výletu. Zbytek proběhl víceméně z kopce (až na příjezd k hotelu)
V hotelu je vše při starém, tak jak to známe ze zimy, což je dobře. Jdeme na snídani.
Dokonce se ráno topilo v krbu
Dneska nás čeká sice kratší, ale co do kopců výživnější trasa. Na 44 km přes 1220 výškových metrů. Kterej xxx to vymyslel ? :-)
A začíná to hned po snídani ztuha. Prvních 300 výškových metrů na Tanvaldský Špičák. Ten si pamatuji, že je ostrej!
Oproti minule, kdy jsme se sem dostali po západu slunce, je rozhledna s chatou otevřená,
Rozhledna je přístupná zdarma. Zde pohled k Ještědu (vlevo na obzoru)
Pod námi Smržovka a nad ní hřeben, na který pokračuje naše trasa. Oběd je naplánován na Černé Studnici.
Pohled k Josefodolu a Jizeře
Nová lanovka na Špičáku a vedle taky nějaká (další) restaurace. na jednom kopci. Co je moc, to je moc a tak ne že bych jim nepřála letošní bídnou zimu.
A až se některé děti pohoupaly, mohlo se vyrazit dál :-)
K dalšímu postupovému bodu to nebylo daleko a spíš z kopce - vyhlídka Špička na Malém Špičáku
Rozhledna má připomínat svým tvarem bob, což odkazuje na bývalou dráhu pro boby a saně, která začínala právě pod těmito skalami.