Rubrika:
2022, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 10. - 13. 3. 2022
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka, Vlaďka, Kubík, Klárka
Po dvouleté pauze, kdy se vloni kvůli epidemii koronaviru nemohlo ubytovávat, vyrážíme s Vlaďkou na naši již tradiční dámsko-dětskou běžkařskou akci do Jizerských hor. Místo konání – stále tentýž oblíbený hotýlek U můstků, jen jsme místo ledna akci posunuli na březen. Výhodu to mělo nespornou – slunečné počasí a delší dny.
Výlety
pátek: Kořenov – Štěpánka – Paseky (Prdek) – Kořenov (cca 15km)
sobota: Mariánská hora – Mariánskohorské boudy – Protržená přehrada – Smědava – Jizera – Knajpa – Mariánská hora (25 km)
PS: Stížnost. Jizerky – pěkně nefér! Desná má stejnou nadmořskou výšku jako Těchonín a zatímco u nás už nebyl sníh skoro žádný, v Desné pořád skoro 30 cm!!!
PS2: Poslední fotky s chlupem. Po návratu jsem dala Luďkovi fotoaparát na opravu. Podařilo se mu ho rozebrat a jakási nečistota na čipu opravdu byla. Jenže při zpětném sestavování těla přístroje došlo vlivem (ne úplně odborné) manipulace k poškození titěrného kabelu uvnitř – a foťák přestal správně fungovat. O opravu se poté pokusil Víťa. Kupodivu jeho výsledky byly lepší než Luďkovy a tak foťák fotí, vše vypadá OK, jen nefungují asi dvě tlačítka. Vypadá to, že budeme muset časem pořídit něco nového. No jo no.
Náš hotýlek. Sněhu je v okolí hotelu v Desné kupodivu ještě dost.
Dvě z dětí sice před pár dny oslavily 15. narozeniny a stali se z nich čekatelé na občanské průkazy - nicméně to, že hned první večer všichni zmizeli v dětském koutku znamená, že to pořád ještě DĚTI jsou
A po snídani jedeme na výlet! Vyrazili jsme Lucákovic autem. Parkujeme v Kořenově. V plánu je asi 15 km dlouhý okruh. Klárce pár dní před odjezdem nebylo dobře, akce byla kvůli tomu málem odložena, tak ji nechceme první den úplně zničit.
Stopa hned na kraji Kořenova nemá chybu. Tedy - maličkou jo - vede do kopce :-)
Nádherný den - výhledy až k Ještědu
Výhled k Jizeře - tam půjdeme zítra, ale ještě jsem to nikomu neřekla :-)
Šárka si na nebi všimla zajímavého úkazu - to pravé letadlo provedlo záhadnou otočku
Rozhledna Štěpánka na 959 m vysokém kopci Hvězda. Když jsme tu byli minule, výhled nebyl žádný. Kubík projevil přání podívat se sem znovu.
Dneska jsou výhledy jedna báseň - pod námi Kořenov, před námi Jizera (zítra se budeme koukat z ní)
Ale co je na výhledu ze Štěpánky nejúchvatnější - Krkonoše na obzoru! Napravo vykukuje dokonce Sněžka.
Aby náš výlet nebyl tak krátký, zajeli jsme si na nedalekou Bílou skálu
Pro návrat existovaly dvě možnosti. Jedna po stejné běžkařské trase, po jaké jsme sem přijeli. Druhá možnost: zkratkou po pěšince lesem. Děti jednomyslně odhlasovaly zkratku lesem a s nadšením se do ní vrhly. My s Vlaďkou jsme jako rozumné matky běžky sundaly a sestupovaly pěšky.
Hospůdka Prdek - náš další cíl a odpověď na otázku: kde si dáme oběd
Výhled od Prdku na Krkonoše
Cesta do Kořenova po lyžařské magistrále
Už teď je mi jasné, že těch 15 km bude dětem málo :-)
Šárka na nějaké skalce cestou
U družného hovoru jim nudné kilometry lesem rychle utekly
Tesařovská kaple nad Kořenovem byla povinná prodlužovačka trasy - aneb kdo tam nevyleze, nedostane večer malinový pohár
Pohled na Štěpánku od kaple
A protože byl dnešní výlet krátký, byli jsme doma brzy a děti šly před večeří ještě sáňkovat. Všichni čtyři na jedněch saních!
A večer - zasloužená odměna! Horké maliny se zmrzlinou a šlehačkou. Děti se na ně sem těšily dva roky :-)
Pro start druhého výletu jsem naplánovala parkoviště na Mariánské hoře. To již bylo obsazeno, ale Vlaďka i tak bravurně zaparkovala s jejich "krávou" (pardon:-), čímž si vysloužila obdiv chlapíků v po nás přijevším autě. Když nás později na lyžích předjížděli, stěžovali si, že to dneska za moc nestojí, že je povrch ledovatý, zato včera, jak si dali 56 kilometrů. "To my jsme si včera s dětmi dali patnáct," pochlubila jsem se já a byl klid :-)
Náhodou to bylo moc fajn. Sice ve stínu v lese po ránu trochu led byl, ale nám se to líbilo. A dětem taky.
Pauza na Mariánskohorských boudách a rozhodování, kterým směrem na plánovaný okruh vyrazíme.
Rozhodnuto - nejprve to vezmeme přes Protrženou přehradu na Smědavu
Kiosek u přehrady je v plném provozu
Samoobsluha při stáčení kofoly
Dětičky si vyžádaly vařenou kukuřici
Na Smědavě je něco jinak. Původní stará chata byla koncem loňského roku zbourána a stavět se bude nový wellness hotel. Zůstala akorát terasa, do prostoru pod ní se přesunula samoobslužná restaurace. Aspoň něco.
Chata prostě není. I Šárku to překvapilo, pamatovala si, že jsme tu už několikrát byli.
Ze Smědavy stoupáme, konečně budou nějaké výhledy, zatím jsme jeli jen lesem. Sluníčko svítí jako divé, je krásný den.
U odbočky pod Jizerou děti ani trochu neprotestovaly...
... a vydaly se s nadšením vzhůru (převýšení asi 150 metrů). Jak se nám to povedlo? Prostě se těšily, že si to z Jizery dolů sjedou terénem :-)
Konečně výhledy, nicméně na hranici přírodní rezervace začal podstatně prudší terén a navíc hustý les - lyže jsme si tam tedy nechali a na samotný nejvyšší vrcholek došli pěšky.
Skalisko na vrcholku Jizery, druhé nejvyšší hory Jizerských hor (1122 m n. m.)
Cesta nahoru je vyšlapaná
Sestup dolů. Přiznám se, že až úplně nahoru jsme nevylezli, i samy děti rozumně uznaly, že jsou ty úplně horní zledovatělé partie o hubu.
A jsme zpátky u lyží a děti natěšené na sjezd (bez pádů se to neobešlo, ale to je prý to pravé ořechové :-) )
Pauza na Knajpě (potkala jsem tu bývalou kolegyni Alču - mimochodem, když jsme před dvěma lety s Vlaďkou a dětmi dojeli na Voseckou boudu, byla tam též!!!)
Směrem domů je teď už terén konečně převážně z kopce.
Sněhu bylo teda požehnaně - v cca 900 metrech.
Dnes večer mají odměnu všichni
Nahrávání ...
