Rubrika:
2022, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 10. - 13. 3. 2022
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka, Vlaďka, Kubík, Klárka
Po dvouleté pauze, kdy se vloni kvůli epidemii koronaviru nemohlo ubytovávat, vyrážíme s Vlaďkou na naši již tradiční dámsko-dětskou běžkařskou akci do Jizerských hor. Místo konání – stále tentýž oblíbený hotýlek U můstků, jen jsme místo ledna akci posunuli na březen. Výhodu to mělo nespornou – slunečné počasí a delší dny.
Výlety
pátek: Kořenov – Štěpánka – Paseky (Prdek) – Kořenov (cca 15km)
sobota: Mariánská hora – Mariánskohorské boudy – Protržená přehrada – Smědava – Jizera – Knajpa – Mariánská hora (25 km)
PS: Stížnost. Jizerky – pěkně nefér! Desná má stejnou nadmořskou výšku jako Těchonín a zatímco u nás už nebyl sníh skoro žádný, v Desné pořád skoro 30 cm!!!
PS2: Poslední fotky s chlupem. Po návratu jsem dala Luďkovi fotoaparát na opravu. Podařilo se mu ho rozebrat a jakási nečistota na čipu opravdu byla. Jenže při zpětném sestavování těla přístroje došlo vlivem (ne úplně odborné) manipulace k poškození titěrného kabelu uvnitř – a foťák přestal správně fungovat. O opravu se poté pokusil Víťa. Kupodivu jeho výsledky byly lepší než Luďkovy a tak foťák fotí, vše vypadá OK, jen nefungují asi dvě tlačítka. Vypadá to, že budeme muset časem pořídit něco nového. No jo no.
U družného hovoru jim nudné kilometry lesem rychle utekly
Tesařovská kaple nad Kořenovem byla povinná prodlužovačka trasy - aneb kdo tam nevyleze, nedostane večer malinový pohár
Pohled na Štěpánku od kaple
A protože byl dnešní výlet krátký, byli jsme doma brzy a děti šly před večeří ještě sáňkovat. Všichni čtyři na jedněch saních!
A večer - zasloužená odměna! Horké maliny se zmrzlinou a šlehačkou. Děti se na ně sem těšily dva roky :-)
Pro start druhého výletu jsem naplánovala parkoviště na Mariánské hoře. To již bylo obsazeno, ale Vlaďka i tak bravurně zaparkovala s jejich "krávou" (pardon:-), čímž si vysloužila obdiv chlapíků v po nás přijevším autě. Když nás později na lyžích předjížděli, stěžovali si, že to dneska za moc nestojí, že je povrch ledovatý, zato včera, jak si dali 56 kilometrů. "To my jsme si včera s dětmi dali patnáct," pochlubila jsem se já a byl klid :-)
Náhodou to bylo moc fajn. Sice ve stínu v lese po ránu trochu led byl, ale nám se to líbilo. A dětem taky.
Pauza na Mariánskohorských boudách a rozhodování, kterým směrem na plánovaný okruh vyrazíme.
Rozhodnuto - nejprve to vezmeme přes Protrženou přehradu na Smědavu
Kiosek u přehrady je v plném provozu
Samoobsluha při stáčení kofoly
Dětičky si vyžádaly vařenou kukuřici
Na Smědavě je něco jinak. Původní stará chata byla koncem loňského roku zbourána a stavět se bude nový wellness hotel. Zůstala akorát terasa, do prostoru pod ní se přesunula samoobslužná restaurace. Aspoň něco.
Chata prostě není. I Šárku to překvapilo, pamatovala si, že jsme tu už několikrát byli.
Ze Smědavy stoupáme, konečně budou nějaké výhledy, zatím jsme jeli jen lesem. Sluníčko svítí jako divé, je krásný den.
U odbočky pod Jizerou děti ani trochu neprotestovaly...
... a vydaly se s nadšením vzhůru (převýšení asi 150 metrů). Jak se nám to povedlo? Prostě se těšily, že si to z Jizery dolů sjedou terénem :-)
Konečně výhledy, nicméně na hranici přírodní rezervace začal podstatně prudší terén a navíc hustý les - lyže jsme si tam tedy nechali a na samotný nejvyšší vrcholek došli pěšky.