Rubrika:
2019, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 24. - 27. 1. 2019
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka, Vlaďla, Klárka a Kubík
„Ahoj, myšlenka na výlet s dětmi a běžkami se nám doma zamlouvá čím dál víc… Navrhuji Jizerský hory – máme to obě na půl cesty a terény na běžky by měly být světoznámé, že jo :-)“ napsala mi koncem loňského roku kamarádka Vlaďka.
Známe se už docela dlouho, kdysi jsme spolu byly stejně těhotné, termín porodů našich starších dětiček se lišil jen o jeden jediný den 🙂 Lucákovic rodinka jsou sportovci tělem a duší, jezdí každý rok několikrát lyžovat do Alp, chodí po horách, jezdí na kole … prostě mohlo by se zdát, že si budeme rozumět a podnikat občas něco společně. Jenže bohužel bydlíme od sebe skoro 200 kilometrů. A tak se vidíme jen jednou do roka, kdy přijedou na naše tradiční podzimní promítání.
„Hele, nemůžeme se k vám někdy do těch Alp přidat?“ oslovila jsem Vlaďku, když zase jednou nakrmila fejsbuk fotkami, kde se to hemžilo strmými svahy pokrytými manžestrem, nad nimi se modralo nebe a na pozadí černaly štíty velehor.
Ale Vlaďka navrhla spíš ty běžky…
A tak jsme domluvily termín, sehnaly ubytování a děti na pátek omluvily ze školy, abychom si užily dva celé dny.
Do Jizerek jsme se tedy vrátili po necelých třech měsících. Ale to vůbec nevadilo. Pod sněhovou peřinou je krajina zase úplně jiná a o poznávání nového tento víkend vůbec nešlo. Šlo o to strávit fajn víkend zase v jiné společnosti, popovídat, nechat děti, aby si pohrály a užily si kamarádů. A to, myslím, vyšlo na jedničku s hvězdičkou.
Do Desné v Jizerských horách s dětma jedeme vláčkem. Jednak HS vydala doporučení do hor auty nejezdit, jednak dneska vlakem jezdíme s dětmi podstatně levněji :-)
Hotel u Můstků se nachází opravdu nedaleko skokanských můstků, výhled na ně máme přímo z okna pokoje
Je pátek, spolužáci dětí se učí a my vyrážíme na první výlet.
Asi 1,5 km pěšky na vlak, Desná je v údolí a všude daleko. Horská vůdkyně rozhodla, že bude lepší, když se k hotelu na lyžích vrátíme :-)
Vystupujeme v Kořenově a ještě další dobrý kilometr musíme pochodovat po silnici s běžkami v rukách
Konečně nasazujeme lyže a hurá na to! Kubík s Víťou vyrazili napřed.
Klárku trochu zlobily lyže z půjčovny - podkluzovalo jí to...
Ale za chvíli jsme byli na Jizerce a obdivovali sněhové mantinely.
Míříme do Pešákovny, Vlaďka sem s kamarády "zamlada" často jezdila a tak by ráda zavzpomínala.
Bohužel ale měli zavřeno, prý jim ještě nepřivezli pivo... Ale navařeno měli, takže nakonec se jim zželelo matek s hladovými dětmi, a dovnitř nás vpustili.... :-)
Po jídle pokračujeme dál. Máme v nohách asi 10 km, zpátky do hotelu asi 13. A musíme tam být do šesti, majitelé hotelu trvají na večeři v přesný čas.
Terény v Jizerkách jsou hodně táhlé, vzdálenosti zdlouhavé, skoro až nekonečné, musím bandu poněkud popohánět....
Sněhu je tu určitě víc než metr...
Přístřešek Kasárenská, na podzim jsme se také tudy vraceli do ubytování a tenkrát si tady zrovna někdo ustýlal :-)
Hráz protržené přehrady. Tak teď už to bude fakt jenom z kopce.
Hrozně unavené děti :-))) blbnou na kopečku u přehrady :-)
Druhý den chumelí, od noci připadlo dalších 10 - 15 cm sněhu. Slíbila jsem všem, že dnešní den bude víc odpočinkový. Autobusem se plánujeme přesunout na zastávku Kořenov, Příchovice, Motorest.
Jenže vybraný autobus má skoro půl hodiny zpoždění, a navíc nebere bežkaře, takže čekáme v mrazu na další....
A na trasu se vydáváme skoro s hodinovým zpožděním.
Nad Příchovicemi - vůbec to tady nepoznávám, nemít mobil, nevím, kam bychom dojeli :-)
Kostlivec v autě u Turnovské chaty
Oběd na Turnovské chatě - vevnitř velice zajímavá
Moc jsme toho z okýnek opravdu neviděli :-) tak jsme aspoň rozhlednu svým vstupným podpořili
A protože už bylo hodně hodin, zavrhli jsme plánovaný okruh, resp. děti odhlasovaly návrat do Desné volným terénem. V dálce před námi rozhledna Maják Járy Cimrmanna
Mantinely - to dáme - rozhodly děti
A o pár vteřin později :-)
Držíme se v podstatě modré turistické značky, ten název ulice fakt sedí :-)
A děti opět odhlasovaly jízdu terénem
Nesundáme to za žádnou cenu!
Památný balvan - byl sem dovalen povodňovou vlnou z protržené přehrady
A na závěr dne zasloužená odměna :-)