Rubrika:
2016, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 29.4. - 1.5. 2016
Účastníci: Markéta, Luděk, děti
Už je to tak, někdo si plní sny v podobě nákupu nového auta, větší televize a luxusnější kuchyně, v mých snech se objevuje touha objevovat místa, kde jsem ještě nebyla a putovat po horách, které neznám.
Tip na Javornickou hřebenovku má na svědomí jeden asi pět let starý článek, už nevím jestli na idnesu nebo kde, ale psalo se tam, že u horského hotelu Husárik nad Čadcou začíná snad vůbec nejkrásnější zimní běžkařská hřebenovka ve středoevropském prostoru. Vede směrem na západ převážně po loukách kolem roztroušených osad a drobných lesních kapliček, často se klikatí a poskytuje téměř neustálé výhledy do dalekého okolí. Do té doby jsem neměla ani tušení, že hřeben Javorníků (víceméně hraniční) pokračuje ještě kamsi hluboko do Slovenska, no a když jsem se dozvěděla, že je javornická magistrála nově i strojově upravovaná, zůstalo mi to v hlavě jako sen tuto hřebenovku na běžkách zdolat; a ne a ne se toho zbavit. Jediné řešení je, že tam pojedeme! 🙂
Jenže co čert nechtěl, v posledních letech je to se sněhem hodně bídné i ve vyšších nadmořských výškách, natož v těch nižších (hřebenovka se pohybuje v rozmezí 700 – 900 m n. m., opravdu výjimečně a nesměle překoná hranici 900 metrů). Část Javorníků jsme na běžkách okoukli vloni o jarňákách, poté co jsme českou a pohraniční část hřebene prošli pěšky s našimi kamarády na podzim předchozího roku, ale ta slovenská část pořád odolávala a nechtěla nás pustit. Užuž to vypadalo nadějně letos v zimě, ale když jsem volala na ubytování, paní mi smutně oznámila, že v Javorníkách prší a i to málo sněhu, které tam bylo, bude do rána pryč – vzdali jsme to a jeli do Jizerek.
Koncem dubna oživuji svůj sen – když ne na běžkách, přejdeme Javorníky pěšky. Pokud chcete hřebenovku zdolat nalehko, na celé trase je jenom jedna jediná možnost noclehu – a to chata U Cipára v sedle Semeteš. Vychází to dobře – v pátek vlakem do Čadci, tam někde nocleh na kraji města a další nocleh vychází na Semeteši. Chyba lávky! Ze soboty na neděli už mají plně obsazeno, jediná možnost je z pátku na sobotu. Operativně tedy měníme plán a hřeben půjdeme obráceně – jen je potřeba ještě zajistit nocleh ze soboty na neděli. Ať hledám, jak hledám, nic lepšího než Chatu Štart v Ochodnici jsem nenašla. Znamená to sestup z hřebene, ale ten by byl nutný v každém případě. Na hřebeni, kromě vlastního stanu a spacáku, jiné možnosti nejsou.
Zbývá už jediné – v pátek 29. dubna vyzvednout děti po druhé vyučovací hodině z rodinných důvodů ze školy, odjet vláčkem na Slovensko do Makova a – užít si víkend plný výhledů!
A ještě na závěr jedna perlička – ve středu před odjezdem napadlo v Javorníkách a Beskydech 20 centimetrů čerstvého sněhu! Do našeho příjezdu zbyly z této nadílky už jenom nepatrné zbytečky, ale i tak jsem se musela v duchu smát – stěžuji si, že zima ne a ne přijít a nakonec se jí nemůžeme zbavit 🙂