Jarní prázdniny na Šumavě

Rubrika: 2019, Cestování s dětmi

Datum výpravy: 3. - 10. 2. 2019

Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka

Jarní prázdniny nám tento rok vyšly na začátek února, vyfasovali jsme hned první termín. Sněhu napadlo tuto zimu spousta, mohli jsme si tedy vybrat kam jet z nekonečně mnoha možností. Volba padla na Šumavu, s dětmi jsme tam ještě pořádně nebyli, když nepočítám přejezd kolem Lipna cestou do Benátek. Máme to tam do těch končin docela z ruky, na víkend je to pro nás daleko a tak tohle byla jedinečná příležitost. Navíc, v posledních letech dáváme přednost běžkám a na ty je Šumava takřka ideální.

Ubytovali jsme se ve vísce Dobrá v apartmánech u Němečků a každý den podnikli nějaký ten výlet na lyžích. K nelibosti dětí jsme na sjezdovku šli jen 2x, 4x jsme vyrazili na běžky. Letošní zima opravdu stála za to. Celý týden jsme si užívali slunečného mrazivého počasí a dostatku sněhu 🙂

Strážný, i tohle je Šumava. Marně jsme tu hledali nějakou rozumnou hospodu, nakonec jsme skončili v restauraci Euro Asia. Asijská obsluha, kuchyně česká.

Ze Strážnýho kousek volným terénem

A pak už jen šumavský kýč :-)

Šumavský kýč - takovými fotkami jsem provokovala kamarády sedící v práci :-)

Dokonalé, ale až skoro nudné...

Přejíždíme zbytky bývalé vodní nádrže Strážný, údajně nejstarší přehrady v Čechách

Svačinka musí být

Stále mírně do kopce

Sjezd po sjezdovce České Žleby. Sjezdovku jsme chtěli mimojiné okouknout, protože jsme měli v plánu na ni další den vyrazit lyžovat.

Domů dojíždíme se západem slunce.

Další den opravdu na Českých Žlebech lyžujeme. Pohodový kopec za rozumné ceny s příjemným personálem. Lyžuji ovšem jenom já s dětmi, Luďka přepadla nějaká rýmička a tak zůstal doma.

I další den (v pořadí pátý) je Luďkovi pořád špatně a proběhla klasická ukázka toho, že jsem někdy tak trochu praštěná matka. Vymyslela jsem si, že když už jsme na té Šumavě, musíme s dětmi na prameny Vltavy. Na Kvildu to bylo pouhých 33 kilometrů autem, ale nečekala jsme, že pojedu skoro celou cestu po zasněžené a ledovaté silnici (v NP se nesolí) Kdybych to uměla, nandala bych řetězy. Takhle jsem jela třicítkou a nadávala si, jaký jsem debil...

Ale jsme na místě a vyrážíme. Hlavně nemyslet na to, že nás čeká ještě cesta autem zpět, a užít si den!

Pláně nad Kvildou

Okukujeme nouzové nocoviště Bučina, jedno z povolených míst k bivakování na území NP

WC je přístupné i přes zimu. Sněhu je tady určitě metr.

Na Bučině byla v roce 2008 postavena signální stěna, jako připomínka jak vypadala skutečná železná opona.

Památník železné opony

Šárka šla vyzkoušet, jestli je plot ještě pod napětím

Na oběd jdeme do restaurace Alpská vyhlídka, bylo plno, ale po chvíli čekání jsme si k jednomu stolu přisedli

◄123 4 ►