Rubrika:
2024
Datum výpravy: 29. 1. 2024
Účastníci: Markéta, Luděk
Nesmeky jsou v poslední době v mých skupinách na sociálních sítích asi nejčastěji skloňované slovo. Luďkovi je Ježíšek přinesl už předminulé vánoce (já jsem byla hodná taky 🙂 ), ale protože v zimě preferujeme pohyb na horách na běžkách, nedostaly zatím příležitost, aby předvedly, co umí. Letos se zima, co se sněhu týče, moc nepředvádí a abychom nemuseli pořád sedět doma nebo chodit do nižších kopců, vymysleli jsme si výlet právě za účelem vyzkoušet pohyb v nesmekách. Túra z Ramzové nahoru na Šerák a Keprník není na běžky úplně vhodná ani za ideálních sněhových podmínek, teď ty podmínky k ideálu měly dost daleko. Zledovatělý povrch naopak nabízel skvělé podmínky pro mačičky, jak jim Luděk začal přezdívat.
Poté, co seběhl skoro kolmý ledový sráz z kopce Točník (1143 m), vzdychl na jejich adresu: “Jak jsem bez nich mohl dosud žít! Jak jsem bez nich mohl chodit a trápit se!”
Autem do Hanušovic (mimo víkendy totiž vlakové spojení Králíky - Hanušky nefunguje) a pak už nás veze osobáček na Ramzovou. Protože se Luděk blbě podíval na odjezdy, byli jsme na nádraží dřív (což je ta lepší varianta) a i kafe jsme si stihli koupit.
Sníh kolem Hanušovic nás překvapil, u nás není ani centimetr.
Ramzová - vystupovat. Jsme 760 metrů vysoko a počasí slibuje nádherný den.
Červená značka vede zpočátku po sjezdovce, a protože je uklouzaná, nesmeky jsme nasadili skoro okamžitě.
Čerňava, přestupní místo lanovek. Tady už jsme 1060 m, čili máme za sebou 300 výškových. A před sebou ještě jednou tolik. S nesmekama jsme spokojení, cesta sem byla jeden led.
Stupáme okrajem sjezdovky pod lanovkou, protože si cestou chceme odklepnout vrcholek. Ze sjezdovky je nádherný výhled na nedaleký Králický Sněžník a vzdálenější Krkonoše (napravo)
To je to místo, Mračná hora (1272 m). Lyžaři zde mají možnost vystoupit, protože další úsek je hodně pozvolný, skoro rovinka.
Konečná stanice lanovky na Šeráku.
Vrcholek Šeráku (1351 m) je ale ještě o kousek dál. Je krásně vidět do polské nížiny na Otmuchovské a Nyské jezero.
Chata Jiřího na Šeráku - není náhoda, že nám to sem vyšlo na oběd :-) Překvapila nás absence sněhu dole v údolí. Nadmořská výška je tam totiž stejná jako kolem Hanušovic.
Ikonická fotka chaty se zvoničkou
Výstup na Keprník (1423 m = 4. nejvyšší hora Jeseníků). Dokud jsme se pohybovali v lese, dalo by se tam i na běžkách, nad hranicí stromů je terén vyfoukaný a umrzlý. I zdatní účastníci zimního vojenského závodu Winter Survival (které jsme náhodou potkali), padali na skialpech jak švestky.
Výhled z Keprníku na masiv Králičáku, vlevo "náš" Suchý vrch, napravo Krkonoše
Výhled na Praděd a teď pozor! Nalevo od Pradědu byly pěkně zřetelné Beskydy s Lysou horou a nejen to! Vidět byla Malá Fatra, vzdálenější Babí hora, a dokonce i Západní a Vysoké Tatry. Ověřeno dalekohledem a aplikací Peak Finder.
Na Vozku (1377 m) to byla z hlavního hřebene trochu zacházka, ale co bychom neudělali pro bod do Horobraní :-)
Skály na Vozkovi (na Vozce?) byly namrzlé, ale Luděk si připadal s nesmekama neohroženě
Já jsem tam byla taky, ale držela jsem se níž
Původní plán byl sejít z Vozky dolů do Branné, ale Luděk při obědě navrhl trasu jinak - bylo krásně, tak jsme si ji maličko prodloužili. Vrátili se na hřeben, zdolali ještě Červenou horu a pak sestoupili do Domašova. V zářezu Hučivé Desné na zelené značce bylo sněhu spousta.
Překonání Hučivé Desné. Jak jsem psala v úvodu, tato trasa vážně není vhodná na běžky.
Příspěvek byl publikován v rubrice
2024 s lokalitami
Jeseníky,
Olomoucký kraj.
Nahrávání ...
