Rubrika:
2023
Datum výpravy: 30. 8. - 1. 9. 2023
Účastníci: Markéta, Luděk
Ujeté kilometry: 167 km
Začal poslední prázdninový týden, ale vůbec to tak nevypadalo. Pršelo a pršelo a zdálo se, že letos začne podzim o dost dřív než jindy. A to jsem Luďkovi slíbila, že po dvou pěších výletech vyrazíme konečně na nějaký cyklovandr. Doma jsem být nechtěla, ale deštivá fronta měla začít ustupovat až ve středu, tak jsem to ukecala až od středy do pátku, alespoň na dvě noci. O víkendu už zase budou povinnosti, Víťu odvézt na internát a tak. Děti nám opět daly košem. Už to takhle asi bude napořád, musíme se s tím smířit 🙁 Víťa byl stále na brigádě v Praze a Šárku jsme nechali, poprvé, samotnou doma.
Oblast kolem Vírské přehrady jsme měli vyhlédnutou už dlouho, protože znáte to, když je víc času, člověk jede radši někam dál. Ale na tyhle tři dny to naopak chtělo něco blízko a toto vycházelo ideálně. Začali jsme v Letovicích, kam nás dovezl vlak. Leo Express měl přes léto akci přepravu kol zdarma, takže jsme toho využili a nasedli na vlak už v Těchoníně. Když jsme v Ústí přestoupili do rychlíku ČD, už tam jedno kolo bylo. Sedli jsme si do kupé vyhrazeného právě pro cyklisty, kde se k nám okamžitě začal hlásit nějaký pán. Věkem jistě 70+ a až po delší době nám došlo, že právě on patří k tomu zavěšenému kolu. Cyklistického na něm totiž na první pohled nebylo nic. Vyšisovaná košile, co byla někdy hodně dávno zelenou. Kalhoty ve stejné barvě s odepínacími nohavicemi. Na sedačce vedle sebe položený malý balíček, batoh jako z armádního výprodeje. Rozhodně ničím nepřipomínal dnešního cykloturistu. A přitom jel na týdenní vandr právě na Vysočinu, vystupoval o stanici později než my. “Mám s sebou dva igelity, jeden pod sebe, druhý nad sebe, a spacák,” informoval nás o svojí skromné výbavě, když jsme se spřátelili. “A náhradní ponožky a kapesník,” dodal. Spadla nám brada. S našimi nepromokavými Ortlieby, karimatkami, stanem a milionem dalších věcí “co kdyby něco” jsme si připadali najednou jako mastňáci. Nejednou jsme si na něj vzpomněli, zejména když počasí opravdu nepřipomínalo, sice končící, ale stále ještě léto.