Ze Žulové do Jeseníku

Rubrika: 2022

Datum výpravy: 17. 9. 2022

Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa

Když přijedeš z internátu na víkend domů, tak rozhodně chceš v sobotu v půl sedmé vstát a jít s rodiči na výlet! 😀 Ale nám se už nechtělo sedět doma (protože to byl snad jediný víkendový den v měsíci září letošního roku, kdy nepršelo – nebo aspoň ne celý den) a na programu byla jen asi dvacetikilometrová procházka z Žulové do Jeseníku přes Studniční vrch. S Luďkem jsme začali hrát Horobraní a na tom kopci s milionem pramenů vyvěrajícími nad Priessnitzovými lázněmi jsme ještě nikdy nebyli.

Dodatečné PS: A jak to dopadá, když jde člověk v kose bez mikiny? Dva ze tří účastníků to odnesli nachlazením!

Konečně Žulová - dvě hodiny a přestupy

Takový pěkný vlak jim tam jezdí

Josefské náměstí (!!!)

Ze středověkého hradu z konce 13. století se zachovala okrouhlá věž, která byla v roce 1810 zakomponována do stavby kostela.

Kostel Panny Marie Bolestné na Boží hoře - první dnešní vrcholek

Výhled na Žulovou a hřeben Rychlebských hor

Desítky hub jsme minuli schválně. Letos jich je tolik, že už nevím, co s nimi. U tohohle praváku jsme ale neodolali, ten jsme tam prostě nechat nemohli. Odnesla to Luďkova mikina, protože jsme s sebou nic na sběr hub neměli (schválně). A přestože jsme sbírali jen praváky a ještě jen ty prvotřídní, batoh vážil po příchodu do Jeseníku o dobrých deset kilo víc.

Studniční vrch na obzoru - čeká nás výstup skoro 600 výškových metrů.

Zřícenina hradu Kaltenštejn

Protože cestou není žádná hospoda, obědváme (k nelibosti nejmladšího člena výletu) doma namazané housky, s výhledem na ovce. Kolem nás se prohánějí doslova desítky cyklistů na proslulých rychlebských stezkách. Upřímně - trochu mi připomněli právě ty ovce...

Stoupání po červené, tady už cyklisti zmizeli

Rodinka těchto hřibů kovářů šla taky s námi :-)

Rodinka muchomůrek červených

Přístřešek u Ripperova kamene (cca 950 mnm). Nápis vyrytý do kamene je památkou na Johana Rippera (1830-1912), zetě Vincenta Priessnitze. Johan Ripper se zasloužil o rozvoj Gräfenberku (Lázní Jeseník). Mimo jiné založil Moravsko-slezský sudetský horský spolek, který propagoval turistiku v okolí. Nápis na kameni pochází z roku 1890.

A to už jsme na vrcholu Studničního vrchu (992 m), odkud zahajujeme sestup. Značka sem ale nevede. A v lesích všude kolem tuny hub, abychom něco ušli, nesmíme se dívat nalevo ani napravo :-)

Hildina skála na takzvané Nassauské stezce, která byla vybudována asi aby se náročnější lázenští hosté nenudili.

Priessnitzův pramen - jeden z mnoha pramenů na úbočí kopce nad lázněmi

Mírně radioaktivní Jitřní pramen

Na místě hrobu majora c. k. rakouské armády Friedricha Edelmanna von Enhubera byl roku 1848 postaven pomník. Pomník má tvar ulomeného sloupu, na kterém je německý nápis.

Lázně Jeseník, nebo také Priessnitzovy léčebné lázně byly založeny v roce 1822 jako první vodoléčebný ústav na světě. Přírodní metodu vodoléčby vyvinul a zavedl Vincenz Priessnitz. V současné době se zde léčí zejména nemoci oběhového a dýchacího ústrojí.