Rubrika:
2020
Datum výpravy: 9. 4. 2020
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Tuhle jeden známý z Těchonína vyprávěl, jak byl v Jeseníkách na super výletě, že to nebylo po značené trase, ale pěšinka vedla přes dřevěné lávky a kolem vodopádů… A tvářil se u toho děsně tajemně. Uvědomila jsem si, že už jsem o této cestě někde četla, a že jsem ji měla také vyhlédnutou.
Rozhodli jsme se, že o velikonočních prázdninách, kdy děti nemají online výuku, zkusíme vyrazit s rouškami na nějaký celodenní výlet. Napadly mě právě Jeseníky a ona „tajemná“ pěšinka. Do báglu jsme naložili buřty, chleba, pivo a dětem jsem nakázala obout pohory. Což se nakonec ukázalo docela prozíravé, z asi dvacet tři kilometrů dlouhého okruhu se jich po sněhu šlo minimálně deset. Doufám, že si na to vzpomenu, až budu chtít někdy příště zase vyrazit v dubnu na hřebenovku 🙂
A ještě jsem měla jeden tajný tip. Kdesi jsem se dočetla, že by na chatě na Šeráku měl být otevřený samoobslužný bufet. Nechtěla jsem se moc těšit, abych třeba nebyla zklamaná, ale vzhledem k tomu, že nám voda došla už někdy po poledni a na žádný pramen jsme cestou nenarazili, byla chata naše jediná záchrana. A bufet tam opravdu byl! Pivo, džus, polívka a kafe. Na chvíli pocit, že je svět pořád normální. Pak už zbývalo po sjezdovce seběhnout dolů zpátky do civilizace.
A kudy že jsme to šli nahoru? Neprozradím. Pátrejte sami, tak jako jsem pátrala já 🙂
PS: Omlouvám se za namodralé fotky, měla jsem něco blbě nastavené na fotoaparátu. Závada tedy není na vašem přijímači.
Nahrávání ...
