Rubrika:
2019
Datum výpravy: 22. 9. 2019
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Ujeté kilometry: 64 km
Nedávno jsem narazila na zajímavý blog plný výletů z našeho regionu, a hned se jedna trasa stala inspirací na nedělní rodinnou vyjížďku. Stále je tady co objevovat 🙂
Tak třeba:
– Tři kameny, 907 metrů vysoký vyhlídkový kopec nad Přemyslovským sedlem
– Nová rozhledna Bukovka. Nestojí, jak by si jeden mohl myslet, na Bukové hoře, ale na 624 metrů vysokém Předním Bukovém kopci nad Velkými Losinami.
– nebo obec Vikantice, známá (nebo neznámá?) z filmu Díra u Hanušovic
Pozorný čtenář si jistě všimne nesouladu kilometrů na mapě a ve skutečnosti. Ten vznikl tak, že jsme ráno nějak museli dojet na nádraží, a večer z něho domů 🙂 Výškových metrů nakonec bylo 1390. Dlužno dodat, že se po letošní výpravě do Arménie a Gruzie stále cítíme docela ve formě, tak nám to ani tolik nepřišlo.
Vystupujeme z vlaku. Mohli jsme jet "šest padesát čtyřkou", ale nechali jsme děti spát a jeli až o dvě hodiny později. V Hanušovicích jsme tak až skoro v deset. Do šesti, kdy odjíždí poslední vlak směrem k nám, musíme být zpátky.
Ihned po startu vyjíždíme nad město. Hanušovice jsou ukryté v horách, a mají přibližně 3200 obyvatel.
Výhledy na hřeben Králického Sněžníku
Film stál za starou bačkoru, jediný důvod, proč se na něj podívat, jsou nádherné záběry do okolí. Pro ty nemuseli filmaři chodit daleko. Zde pohled na Jeseníky.
A na druhou stranu Králický Sněžník
Po kratičkém sjezdu přijíždíme do Vikantic, kde se film natáčel.
Je to opravdu díra, ale znovu říkám, film byl totální kravina.
Z Vikantic opět mírně do kopce a pak silnice klesá do Branné. Je to maličká obec, s celkem 269 obyvateli; na hlavní silnici na Ramzovou ji často jen profrčíme.
Stojí za to ale do obce odbočit. Historické jádro obce je totiž od roku 1992 městskou památkovou zónou. Kolštejn je zřícenina hradu částečně přestavěná na zámek.
Sjeli jsme do Nových Losin, v penzionu Trojkámen si dali oběd, a pak vystoupali na Přemyslovské sedlo (765 m) a pokračovali dál na Tři kameny (907 m). První výhledy se objevily kousek nad sedlem.
A co teprve z vyhlídky na Třech kamenech!
Nepočítali jsme, jestli jsou tady opravdu tři, protože jsme si užívali nádherného pohledu na Jeseníky.
Vedle Pradědu vykukují Petrovy kameny přímo mezi větrníky
No a to už tlačíme kola na rozhlednu Bukovka.
Rozhledna stojí od listopadu 2016 na 624 metrů vysokém kopci nad Velkými Losinami
Výhled na údolí Desné, a jesenické vrcholy od Červenohorského sedla po Dlouhé stráně
Cestou dál přejíždíme 17. poledník. Netuším, kdo si dal tu práci a změřil to, ani jsme pozici neověřovali podle GPS, čas už se pomalu chýlil, věděli jsme, že vlak na nás čekat nebude.
Ještě jsme navštívili takzvané Lesní balneo. Relaxační turistická atrakce, která zahrnuje speciální kádě s pramenitou vodou na osvěžení a chodníčky tvořené několika přírodními materiály (např. Kneippův chodník) na podporu tkáňového metabolismu a prokrvení končetin.
Tolik teorie. Skutečnost byla jiná, vody moc neteklo a už byla trochu zima na courání se ve vodě, ale místo to je určitě zajímavé.
Ještě nás čekalo Rejchartické sedlo a pak už jenom kopec dolů po nové silnici do Hanušovic. Nakonec jsme stihli ještě pivo v hospodě a nákup v Penny marketu. Luděk chvíli zvažoval, že to dojede domů po svých (35 km), ale pravda je taková, že silnice podél Moravy není, co se Dolní Morava stala populární destinací, už žádný med. Jízda úzkým údolím podél řeky je dneska kvůli autům docela o hubu.
Nahrávání ...
