Rubrika:
2019
Datum výpravy: 14. 3. 2019
Účastníci: Markéta, Luděk
Zima se vrátila. Co na tom, že pravděpodobně jen na pár dní…
Ve vyšších polohách napadlo pár centimetrů sněhu, a přišlo nám škoda nechat je tam jen tak ležet 🙂 Ve čtvrtek toho na práci zase tolik nebylo, takže to dopadlo tak, že ani ta minulá výprava na Lesní Bar a Paprsek nebyla tou letošní poslední bežkařskou výpravou, jak jsem opět vyhrožovala 🙂
Do sbírky tradičních každoročních vyjížděk na lyžích mi ještě chyběla oblast nejvyšších partií Orlických hor. Luděk si střihl dvoudenní přejezd hřebene s přespáním na Šerlišském Mlýně o víkendu, kdy jsem byla s Vlaďkou a dětma v Jizerkách, a tak vymyslel, že vyrazíme do oblasti kolem Deštného, kde to zase tak dobře neznáme. Z auta vyndal sněhové řetězy, vždyť silnice jsou už dávno holé. A pak jsme jen zírali na zasněžený asfalt a mantinely kolem cest 🙂
Zkrátka, zima se vrátila, tedy přesnější by bylo říci, že ještě pořádně neskončila…
Silnice v Orlických horách v polovině března :-)
Auto parkujeme na Luisině údolí, cca 860 m n. m.
Okamžitě startujeme směr Velká Deštná. Drobně chumelí.
Je nám jasné, že výhledy dnes žádné nebudou, ale ten sníh je na jedničku...
Bereme to zkratkou po zelené kolem studánky
Velká Deštná (1115 m) je nejvyšším bodem Orlických hor. Stávala tu rozhledna (posed), dnes už tu dávno nestojí nic.
Podle starších fotek odhadujeme vrstvu sněhu na třičtvrtě metru
Občerstvení je dnes zavřené
Hřeben Orliček v polovině března. Dole už všichni vykřikují o jaru, tady je leden :-)
Možnost zakoupit si samolepku a přispět tím na úpravu stop nefunguje. Když jsem večer Šárce ukazovala fotky, ptala se, jak asi tam má člověk vstupovat, bosky?
Masarykova chata. Je třičtvrtě na jedenáct, hlad zatím nemáme, ale znáte to... stačí si sednout do hospody, on přijde :-)
A tak jsme obědvali po brněnsku, v 11 hodin. Pokoušíme se na Masarykově chatě platit stylově Masarykem, byť falešným :-)
Po jídle se začíná vyjasňovat, ještě že jsme nikam nespěchali.
Míjíme polský skiareál Zieleniec s brutálním křížením lanovek
Stopu přímo po hřebeni si šlapeme sami
Vrchmezí (1084 m) je poslední tisícovka Orlických hor tímto směrem
Přístřešek Vrchmezí - čas na maličkou svačinku, když už to ovoce a čokoládu s sebou táhneme
Výhledy do podhůří, v dáli vodní nádrž Rozkoš
Na Polomském kopci je krásně vidět, že sníh je záležitost jen nejvyšších partií hřebene