Rubrika:
2019
Datum výpravy: 24. 11. 2019
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
V České republice je osm obcí jménem Staré Město, ale jenom jedna z nich je obklopena horami jako Staré Město pod Sněžníkem. Jeho okolí je předurčeno k výletům, pěšky, na kole i na lyžích, ale protože oblast leží poměrně stranou veškerého dění, u ještě donedávna neprůjezdné silnice směr Polsko, věděli o ní jenom zasvěcení. Máme tuhle zatím ještě relativně opomíjenou oblast rádi, bohužel ale už i tady začíná být jakýsi rozvoj a boom znát. Lidé objevili Králický Sněžník díky aktivitám na Dolní Moravě, hranice se otevřely, silnice na Stronie Śląskie byla vyasfaltována, staví se sjezdovky, louky rozprodávají na apartmánové domy – a to je začátek konce. Alespoň z pohledu člověka, který nestojí o to, aby davy lidí z měst proudily na kopce za zábavou, vzrušením a zážitkami.
Také s rozhlednami se v posledních letech doslova roztrhl pytel. Tak pravda, z některých je vyloženě patrné, že šlo jen o utracení dotací, ale rozhledny k české turistické krajině patří, jsou určitým fenoménem a na některá místa se dobře hodí. A my aspoň máme tip na výlet, důvod vyrazit v neděli ven.
Rozhledna na kopci Štvanice poblíž Starého Města na úpatí Králického Sněžníku byla postavena v roce 2018.
Ještě nemrzne, tak jsme na nádraží jeli na kolech
Ve Starém Městě mají na výběr všechny turistické barvy. My volíme zelenou, ale opačným směrem.
Ušli jsme dva kilometry a "Kdepak máme tu svačinku?" :-)
Ze sedla nad Štěpánovem se začínají otevírat výhledy k Paprsku a Větrovu
Musíme vystoupat skoro 400 metrů, a když začínáme nabírat výšku, objevují se pěkné výhledy
V dálce se v dolíku krčí Staré Město
Stoupáme po sjezdovce zdejšího skiareálu
S Šárkou jsme na jeden bunkr vylezly a Šárka hned: "Jé, tady je pěkná travička, tady by se nocovalo."
Sjezdovky jsou fajn v zimě, ale dokud nenapadne sníh, krajinu poněkud hyzdí.
A to už jsme u rozhledny na 866 metrů vysokém kopci Štvanice. Rozhledna byla postavena na podzim roku 2018 a údajně se jí též říká "Stříbrná Twiggy". No, na fotce vypadá jako šikmá věž, ale stojí rovně, to je jen chyba objektivu.
Ale i z druhé strany působí nakloněně. A stojí u ní zajímavé odpočívadlo. Dočetli jsme se, že na rozhledně může být v jednu chvíli jenom pouhých (a teď už fakt nevím) 6 nebo 9 osob, takže čekáme, až se vrcholek uvolní.
A není to vůbec nepříjemné čekání :-)
Víťa je na válení se úplný odborník
Sice by se tu nemělo nocovat, ale říkali jsme si, že by to tady bylo super. Zatím je útulna v dokonalé kondici. Dokonce tu byl smeták, tak jsme bahno z bot po sobě zametli.
A pak šel Luděk s dětma nahoru na rozhlednu. Na mě působila příliš nestabilně a se svojí výškou 31 metrů už byla za mým limitem.
Jenže pak mi řekli, že je vrcholový ochoz zasklený, což bych nakonec i možná dala, ale už nás hlad hnal dál ... tam někde uprostřed je vidět chata Návrší
Točité schodiště na rozhledně
Luděk na vcholovém ochoze
Výhled z rozhledny ke Starému Městu
Já se mezitím válela tam někde dole
Trasu na Návrší jsme zvolili po cyklotrase a občas rozhlednu na Štvanici zahlédli skrz stromy.
Chata Návrší - nezklamala, měli otevřeno. Hlavně Víťa už byl hladový... A hladový Víťa? A k tomu fakt, že jsme nešli po té nejkratší trase? Tak to si nepřejte zažít! :-)
Po jídle už bylo dobře a vydáváme se na sestup zpátky do civilizace. A opět ne po té nejkratší trase, ale bereme to oklikou přes kapličku a křížovou cestu.
Rozhledna na Štvanici na obzoru
Kdysi tu (na svazích nad Stříbrnicí) prý stávala obec Neu Rumburg. Stálo zde 46 domů, obyvatelé byli Němci. Zánik začal po poválečném odsunu Němců a v roce 1973 srovnali vojáci větší část zbylých domů se zemí a vyhodili do povětří kostel. Křížová cesta vedla přes zaniklou osadu ke kapličce vysoko v lesích, bohužel zastavení nejsou v dobrém stavu.
Po modré scházíme zpátky do Starého Města na vlak.
Ohlédnutí za kopečkami, odkud jsme sešli
Jsou asi čtyři hodiny a už je tma. Slunce mělo zapadnout teprve před pár minutami, ale město už v dálce svítí. Vedeme konspirační teorie o tom, kterak se jinak naklonila země a nikdo o tom neví :-)