Rubrika:
2019
Datum výpravy: 28.2.2019
Účastníci: Markéta, Luděk
Poslední únorový den, poslední slunečný den, asi už poslední šance letošní zimy zajezdit si trochu slušně na běžkách. Sněhu je na horách stále dost, ale jeho kvalita je bídná. Nesněžilo od počátku února, teploty přes den nad nulou, v noci mrzne… -> povrch spíš připomíná led než sníh.
Nechce se mi moc daleko, na Paprsku a Pradědu jsme už letos byli, tak co na Dolní Moravu? “Lanovkou ale nejedu!” varuje dopředu Luděk. A tak jsme nahoru vyrazili po svých. Nakonec, když připočtu 1,5 km s běžkami v rukách, z toho bylo slušných 28,7 km.
Tak uvidíme, co dál. Prý už zima končí. No jo no, kdo ví, kdy se zase někam do vyšších partií hor dostaneme, protože ten ledovec, který tam od cca 850 m n. m. leží, jen tak neroztaje…
Lyže nandaváme u hotelu Vista.
Povrch sice není kdovíjaký, ale když už ty lyže máme...
Přejíždíme sjezdovku U slona
Trochu jme se stočili a krásně vidíme údolí Moravy s Hanušovickou vrchovinou a vrchem Jeřáb. Tam, kde svítí slunce, krajina připomíná předjaří...
Tady to na lyžích fakt nejde, tak je asi na 1 km sundáváme.
Ale na rozcestí Kaskády Malé Moravy jsme se napojili na čerstvou rolbovanou stopu a to je hned jiný kafe!
A to už jsme asi 1000 m n.m. a ten výhled na to monstrum alias Stezka v oblacích je šílený
Raději koukat dozadu, na náš Suchák...
Na Slaměnku nám to vyšlo akorát na oběd
Jídlo v chatě je předražené (pod 160 káčé se nenajíte), ale kdyby aspoň ta kvalita za něco stála.
Já u stezky, nahoru by mě nikdo nedostal ani zadara. A to ne proto, že trpím na závratě...
U stezky jsme ale objevili nějakou novou restauračku s parádním výhledem. Až dosud jsme si mysleli, že tu Slaměnka nemá konkurenci. Luděk jde na průzkum.... ceny prý stejné, a kvalitu otestujeme třeba někdy příště...
Raději zpátky na trasu. Vyhlídka pod Slamníkem mě ujistila, že je u nás opravdu krásně.
Vážně. Dlouho jsem tady tu vrstevnicovou trasu nešla a když jsme na Králickém Sněžníku byli naposledy, pršelo a vidět nebylo nic
Naproti přes údolí hora Klepý
Já vím, že se budu opakovat, ale jeden kamarád se divil, že mi Šumava přijde na běžkách nudná. No, tyhle výhledy tam vážně nejsou...
Jmenuje se to Jesenická lyžařská magistrála a dnes ve všední den jsme potkali asi tak pět lidí.
A to už jsme dole a po úbočí protějšího kopce se vracíme na Dolní Moravu k autu. Sněhu je tu ještě možná i metr.
V poledne jsme byli tam nahoře. Teď už jsme jen po zledovatělé hrbolaté cestě zklouzali dolů a výlet byl u konce.