Dnes je 28. 03. 2024 - svátek má Soňa

Mikulášský výlet na Andrlův chlum a “podhlednu” u České Třebové

Rubrika: 2015

Datum výpravy: 5.12.2015

Účastníci: Markéta, Luděk, děti

Ujeté kilometry: 70

S tím, že chce jet v sobotu někam na výlet na kolo, prudil Luděk už od začátku týdne. Jako by mu nestačila pražská dvěstěpětka z víkendu předtím! Je prosinec, ale vůbec to tak nevypadá. Předpověď slibuje teploty až 10° C. Tak že bych přece jenom jela taky?

Jenže představa, že vezme tatínek na výlet jenom děti a já budu mít volný den, je velmi lákavá! U počítače, jak dlouho chci bez nějakých řečí, uklidím si v klidu, nachystám dětem Mikuláše na večer a pak si sednu ke knížce! Velké dilema…

Nebuď líná, ozve se ve mně moje lepší já. Uklízet není potřeba, do vánoc času dost a vždyť všem tvrdíš, jak na tom kole jezdíš ráda. Mikuláš se pořeší cestou. A tak jooo, no, lezu z postele a přemýšlím, co na sebe.

Nakonec to dopadá jako vždycky, a to tak, že jsem hlavní organizátor. Můj návrh dojet na novou podhlednu u České Třebové se shledává s nadšením. Nedávno jsme o ní četli a přišlo nám to jako super nápad. Naše okolí už máme docela proježděné, proto vítáme každou novou zajímavost, každý nový cíl!

Vyrážíme pěkně pozdě. Ještě vystát frontu v Konzumu, v Jablonném koupit dětem punčocháče (zase takový teplo není) a konečně jsme na cyklostezce. Víťa je jako Frištenský, když jede na severní pól. Už od Jablonného se ptá, kde si dáme oběd. A to je teprve deset hodin!

V Letohradě je na oběd ještě brzy, v Ústí zase o žádné dobré restauraci nevíme. Vyjedeme si na Andrlák, napadlo nás s Luďkem oba současně. Jo, ale dětem to řekni Ty, já nemám odvahu!

Víťa se vzteká, Šárka loudá, ale nakonec jsme na 559 metrů vysoký kopec vyjeli. S jídlem přichází i dobrá nálada a my, v už pomalu zapadajícím slunci pokračujeme dál. Dny jsou zatraceně krátké! Přes Řetovou a Přívrat stoupáme ke Svinné. Spěcháme, abychom na podhlednu dojeli ještě za světla.

Místo jsme našli poměrně snadno, posledních asi 300 metrů nás navigovaly šipky. Víťovi slibuji, že na tuhle rozhlednu fakt půjdu! Když tu díru v zemi uviděl, pochopil a rozřehtal se. Rozhledna opravdu pro mne! Kouzelné místo, ideální na nocleh. Jedinečný výhled, sedánek, zvonička, infotabule a hřbitov. K tomu nádherný západ slunce, červánky přes půl oblohy.

Teplota ale hodně rychle klesá, tachometr ukazuje pouhé 2°C. A k tomu tma! Rychle dál. Po polní cestě přijíždíme do Kozlova, být tu dřív, mohli jsme si odskočit na chatu Maxe Švabinského, takto ji míjíme a prudkými serpentinami klesáme do České Třebové.

Ve městě to žije! Dělbuchy, ohňostroje – čerti řádí! My však musíme ještě přejet do Ústí nad Orlicí na vlak. Teď už je ale jisté, že dřívější vlak nestíháme a musíme až tím v 18:45. Cesta vede podél vody, nemusíme skoro šlapat a tím pěkně promrzáme. Šárka je jako u vytvržení z překrásné vánoční výzdoby v Dlouhé Třebové. Já už se vidím doma u kamen!

Konečně nádraží v Ústí. Nová skleněná krychle je naštěstí vytápěná! Obsadili jsme lavičky a vrhli se na automat s horkou čokoládou. Vlak jede až za půl hodiny! Kupuji jízdenku (včetně kol) a nestačím zírat – cena 220 Kč! Za 30 kilometrů! Být tepleji, dojedeme to na kole!

Do Těchonína přijíždíme pozdě. Mikuláš a Andělé jsou v trapu, kolem hasičárny se plouží pár podnapilých čertů. Už aspoň ale nemají sílu odnést nám děti do pekla 🙂 Dáváme si svařáka a odebíráme se k domovu. Víťa s Šárkou vyfasovali nadílku a honem do horké sprchy!  Už asi opravdu poslední letošní výlet na kole je za námi!

Příspěvek byl publikován v rubrice 2015 s lokalitami , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU