Rubrika:
2013
Datum výpravy: 16.3.2013
Účastníci: Markéta a Luděk + Jirka, Bára, Martin
Letošní zima byla co do sněhu slabá, v tom měl Pavel v minulém příspěvku pravdu. Jenže – je polovina března, sníh se pořád drží a teploty ani odpoledne jaro zatím nepřipomínají. Vylyžovaní jsme dost, v týdnu jsme zakončili sezónu sjezdování v Českých Petrovicích, ale ještě by to chtělo nějaký pěkný výlet na běžkách. Moc jsem toho letos na běžkách, na rozdíl od Luďka, nenajezdila.
Co se takhle v závěru sezóny podívat do Jeseníků, resp. do Rychlebských hor? Kolem Paprsku prý bývají vynikající upravované běžecké tratě…. A vůbec, funguje takový Lesní bar i přes zimu? No, hezky se to plánuje, ale ve všední den, kdy máme možnost udat děti do školky, by se to nestíhalo. Přeci jenom, na Ramzovou to máme hodinku autem … musíme tedy vyrazit o víkendu. Podařilo se nám přesvědčit těchonínského kamaráda Jirku, že pojede s námi a jeho žena nám pohlídá celý den děti 🙂 A ještě nám vytížil auto svým bratrancem a jeho milou. Výprava jsme tedy byli početná!
Výlet se vydařil náramně. Sobotní ranní teplota -9°C se přes den zvedla jen nepatrně, osm centimetrů čerstvého prašánku bylo každou chvíli doplňována o novou vrstvu, zasněžené stromy připomínaly spíš leden než březen – blížící se jaro dokazovalo snad jenom to, že když jsme po sedmadvaceti kilometrech k autu přijížděli až v šest hodin večer, bylo ještě světlo! Sláva jarnímu běžkování!
Auto necháváme v Horní Lipové. Sněhu je jen tak tak...
Půjčovna bobů a saní - novinka Lesního baru. V létě to tu nebylo, nebo jsme to přehlédli.
Stoupání k Lesnímu baru je strmé...
Lesní bar pod sněhem. Chvíli sice musíme počkat, než přijede majitel se zásobami...
A po chvilce si už ke svačině opékáme klobásky :-)
Pivko je ale potřeba před požitím rozmrazit :-)
Od Lesního baru stoupáme dál. Lesní bar nezklamal, funguje i přes zimu.
Horní bar je pod sněhem, přítok vody zmrzlý...
Markéta pózuje před zasněženými smrky
Jirka si dal trochu slivovice a chytly ho roupy :-)
... a za chvíli už byl na něm ...
... a dělal holubičky :-)
O kousek výš konečně přestává sněžit a začínají se, velmi nesměle a opatrně, otevírat výhledy.
Útulna Mates - překonali jsme hranici 1.000 metrů nad mořem. Na Smrk to není daleko.
Cestou na Smrk jdeme podél tyčového značení a začíná svítit sluníčko.
Na Smrku. Když jsme tu byli naposledy, byl ten hraniční kámen Luďkovi po bradu. Nějak nám vyrostl ... :-)
Na hřebeni si připadáme jako v Jizerkách
Na hřebeni Rychlebek, směrem k chatě Paprsek. Foceno proti sluníčku, ale fakt to tak bylo - svítilo a sněžilo
Ještě jedna zimní fotka, kdo by řekl, že je pomalu druhá půlka března.
Cesta vede přímo po hranici, před sebou v mracích tušíme hřeben Kralického Sněžníku
Chata Paprsek - rádi sem chodíme, ovšem v zimě je tu nával jak sjezdařů, tak i běžkařů.
Borůvkové knedlíky, kofola a Holba - co chtít víc :-)
Jsou asi čtyři hodiny odpoledne a my se teprve vracíme. Konečně se vyčasilo a cestou na Ramzovou se nabízí výhledy na Jeseníky.
A po každém sjezdu následuje stoupání, po kterém se zanoříme do lesa a po cyklotrase podél kolejí se vynoříme nad Horní Lipovou.
Nad Ramzovou. Vlevo Obří kameny a Šerák, před námi sjezdovka, kterou musíme sjet. Někteří nevynechali skokánek :-)
Příspěvek byl publikován v rubrice
2013 s lokalitami
Olomoucký kraj,
Rychlebské hory.