Rubrika:
2012
Datum výpravy: 8.1.2012
Účastníci: Markéta, Luděk, Karel
Původně se celá akce měla jmenovat jinak. Původní plán byl totiž dobýt Kralický Sněžník, poté, co se údolím Prudkého potoka vyšplháme na hřeben. Údolím vede bývalá vojenská silnice a na mapě (ale i v terénu) je značená a pojmenovaná jako “Jesenická lyžařská magistrála”. Nenapadlo nás, že o víkendu, a navíc v letošní zimě, která se skládá jen ze samých oblev, bude na této silnici ležet zhruba 50 cm neprošláplého sněhu, kterým se budeme muset probojovávat vzhůru ke hřebeni. Navíc, na túru jsme s sebou vzali Karla Kaplana z Těchonína, který způsobil, že při třech účastnících se dá již hlasovat – já tak byla v druhé půlce stoupání přehlasována a místo po silnici půlmetrem sněhu jsme se brodili přímo podél Prudkého potoka centimetry osmdesáti. Cedule, že cesta je náročná a v zimě neschůdná, byla zavátá. Devět kilometrů jsme šli 4,5 hodiny, střídavě s běžkami na nohách a v rukách! Celou cestu navíc hustě sněžilo a plány jsme postupně měnili, trasu zkracovali. Z původní představy Sněžníku zbylo alespoň dobytí hřebene, tedy horu Sušina (1.321 metrů), ale nakonec jsme skončili 2 kilometry a necelých 200 výškových metrů pod ní, na místě, kde se červená značka konečně potkává se “silnicí”. Protože slunce už pomalu klesalo za kopce, nezbývalo než sjet zpátky dolů. Unavení a vyčerpaní jsme tvořili stopu pro ty, kterým by se následujícího dne zachtělo stoupat k vrcholům. Na rozcestí “Pod srubem” chlapi pronesli památnou větu “Udělali jsme chybu, tady jsme měli jít po té silnici”. Na to, že červená přímo nahoru byl původně jejich návrh, si prý už vůbec nepamatovali 🙂