Rubrika:
2011, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 14.10. - 19. 10. 2011
Účastníci: Markéta, Luděk, děti
Ujeté kilometry: 102 km
Pětidenní podzimní „dovolená“ se udála ve východní části Lužických hor, abychom taky trošku změnili terén 🙂 a podívali se do míst, která jsme často navštěvovali, když jsme ještě bydleli v Praze, protože tenkrát to tam nebylo daleko.
Na nocování ve stanu už byla zima, v noci se teploty dostávaly pravidelně pod nulu, tak byla potřeba vyřešit spaní v teple. Nebyl to úkol jednoduchý, blízkost Německa navyšuje v této lokalitě ceny ubytování dá se říci až nehorázně. Nakonec jsme byli rádi za zateplenou a vytápěnou chatku v kempu Černá louže v Polesí u Rynoltic, který se nám jako výchozí bod nakonec ukázal jako dokonalý. Plán byl prozkoumat východní část Lužických hor, která vždy zůstávala stranou před tou částí západní s vrcholy Luž a Jedlová. Měli jsme s sebou kola, ale moc jsme toho nenajezdili. Prolejzat skalní útvary, dobývat hrady na zdejších vrcholcích kopců je totiž asi lepší pěšky. Pět dní strávených v kraji pod Ještědem bylo sice už podzimních, ale byli jsme rádi, že jsme něco viděli, něco prožili a na závěr si i na ten Ještěd vyjeli (přestože už jsme tam oba mnohokrát byli, ale když on se na nás celou dobu díval a k dobytí prostě vyzýval 🙂 ).
Hned první ráno vyrážíme přímo z kempu na kole
Na tomto hřbitově nedaleko Rynoltic byl prý natáčený film Rok Ďábla
Víťa hledá kešku už jako zkušený kačer...
Hrad Lemberk nemůžeme vynechat
Na hradě Lemberku jdeme na věž
Výhled z Lemberku na Jablonné v Podještědí (jmenovec toho našeho nad Orlicí ... :-)
Výhled z Lemberku na Hochwald neboli Hvozd. Náš dnešní cíl...
Zdislavina studánka je v obležení lidí s kanystry, voda bude asi vyhlášená
Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Za Petrovicemi vjíždíme do Německa
Po nalezení zříceniny Karlsfriedu přijíždíme do Oybinu
Necháváme si jej ale na jindy, nyní nás čeká výšlap na Hochwald, neboli Hvozd (749 m)
Podjíždíme skokanský můstek
Na vrcholu Hvozdu. Nápis asi nepřečtete, ale je tam: Jeden druhého břemena neste.
Vrchol protíná hranice, chata je německá.
Výhled je parádní, tento je směrem do Čech na typické kužele, v dálce Bezděz
Rozhledna na Hochwaldu je německá
Víťovi nemůžeme udělat, aby se na rozhlednu nešlo. Mají tu dokonce turniket, inu blázniví Němci...
Výhled do Německa. Před 2 lety jsme tamtudy pádili směr Baltské moře po cyklostezce Odra-Nisa
Výhled z rozhledny na nedalekou chatu
Ohlédnutí za Hvozdem z již českého Krompachu
Cestou jsme si (pěšky) odskočili na vrchol Sokol, na kterém kdysi dávno stál hrad Starý Falkenburk
Z hradu toho do dnešního dne moc nezůstalo
Na hradě přespávají trempíci. U ohně jsme se s nimi zakecali, takže domů přijíždíme za tmy.
Další den je odpočinkový. Nejprve vyrážíme k nedalekým Sloním skalám (taktéž Bílé kameny).
Průchody ve Sloních skalách
S velkou opatrností se dá vlézt nahoru, jsou na nich vyšlapané schody
Dále nás čeká procházka po Liberci směrem k vlakovému nádraží
A za chvíli sedíme ve vlaku směr Žitava.
Německá dokonalost. Pásy na kufry na nádraží v Žitavě.
Mají to podobně jako v Jindřichově Hradci. Úzkokolejku do Oybinu a Jonsdorfu provozuje jiná firma.
Máme štěstí, pojedeme párou...
Když projíždí parní vláček, místní asi mají velkou radost...
V Berisdorfu je pauza, možno přestoupit na vlak do Jonsdorfu.
Lázeňské městečko Oybin je trochu kýčovité, ale jedeme sem kvůli hradu nacházejícímu se na stolové hoře přímo nad městem.
Rytířským průchodem vstupujeme na hrad
Oybin je rozsáhlá zřícenina
Zbytky vnější zdi císařského paláce zdobí malé hromosvody.
Oybin je spojen s Karlem IV., který zde na hradě vybudoval klášter Celestýnů
Původní podoba hradu a kláštera
Hrad skýtá spoustu průchodů a romantických zákoutí
Hrad je nalepený na skále
Výhled z hradu na nádraží
Na hrad vede nákladní lanovka
Je zde spousta různých vyhlídek
Pohled na zříceninu katedrály
Výhled z hradu na Hochwald (dnes už tam nemusíme :-)
Výhled z hradu na městečko Oybin a vyhlídkovou skálu Töpfer
Při pohledu na klášterní kostel je jasné, že jej budoval český stavitel Petr Parléř
Výhled na katedrálu z vyhlídkové věžičky
Cesta zpátky do Liberce ze Žitavy probíhá v supermoderní lokálce. Děti jsou z vlaku nadšený.
Reklama na cestování vlakem :-)
Naše chatička v kempu Černá Louže
Další pěší výlet vede podél Horních skal. Ty tvoří sedm samostatných skalních útvarů. Toto je první z nich.
Další ze špičatých Horních skal.
Vede zde také linie předválečného opevnění
Další skalní útvary - Vraní skály jsou rájem trempů
Skalní útvary v Krásném dole
Náš cíl je tato do výšky 565 m trčící Popova skála
Na vrchol Popovy skály vede pohodlně schodiště
Ale zábradlí na samotném vrcholu mou důvěru nebudí. Navíc je dnes docela větrno...
Výhledy jsou na všechny strany. Na Krkonoše...
Ohlédnutí za Popovou skálou
Na Loupežnickém vrchu stával kdysi hrad, ale do dnešního dne se nedochoval.
Víťa byl zklamaný, že z hradu nic nezůstalo.
Starý hraniční kámen U tří pánů
Vesničky v Lužických horách jsou malebné.
Nad Polesím šplháme na poslední dnešní vyhlídku, na Havrana
Máme to jen tak tak, slunce už zapadá.
Zajímavá chalupa pdo Ještědem.
Správně už tušíte, že poslední výlet bude na kole na Ještěd.
Vířivé kameny nás vítají na úbočí Ještědu
Výhledy sjezdovkou dolů na Liberec nejsou v dnešním zamračeném dni nic moc
Nad kamenným polem televizní věž na vrcholu jenom tušíme
Výhled že by jeden zaplakal... :-(
Ale věž tu je a tak víme, že jsme na vrcholu.
Jdeme se ohřát do restaurace, ale je tam zima, svíčková předražená ....
Ještě že se po obědě vyjasnilo :-)
A tak můžeme udělat vrcholové foto
O něco lepší fotka kamenného pole a vysílače, než ta předchozí :-)
Víťa zdolal Dánské kameny
Děti uvítají každou příležitost k proběhnutí
Přijíždíme na Křižanovské sedlo
Pohled na vesničku Novina s viaduktem a Ještědem v pozadí kazí dráty elektrického vedení
A ještě jeden pohled na viadukt shora
Kryštofovo údolí se svým orlojem a dřevěným kostelíkem patří k nejhezčím vesničkám, co jsme kdy viděli
Domečky v Kryštofově údolí
Luděk s Víťou dobývají hrad Roimund
Tak kde ten hrad je, podle GPS už jsme tady....
Z hradu se toho moc nedochovalo, alespoň tato zeď.
Víťa nadšený z velkého pokladu
Markéta nadšená z večeře v Rynolticích :-)
Poslední den zbývá už jenom uklidit a sbalit
A protože prší, už na žádný výlet nejdeme, ale děláme si zajížďku autem do podkrkonošských Bozkovských dolomitových jeskyní
Tajné (nezaplacené) foto jeskynního jezírka
Koleje, kterými vyváželi materiál ze zanesených jeskyní
V Bozkově je vyhlášená restaurace
K jídlu jedny Svijany, neodolá ani tříletá Šárka :-)
Jak je to úsloví, že se slétají jako vosy na bonbón? :-)