Rubrika:
2009
Datum výpravy: 26.6.-28.6.2009
Účastníci: Pavel a Míla
Ujeté kilometry: 123
Na Novohradské hory vzpomínám rád. Patří k mým nejoblíbenějším místům u nás. Blízká Šumava je v porovnání s nimi příliš zavalená turisty, však nezažila tolik tu újmu v dobách železných opon. Snad jen Český les měl podobný osud. I tam je stejně jako v Novohradkách všude kolem vás ticho, hluboké lesy, zurčící bystřiny. Přítomnost člověka byla na dlouhá desetiletí potlačena, zůstaly jen drobné zbytky vesnic a pro mnohé ještě hořké vzpomínky. Přítomnost temné doby připomíná síť signálek. S postupujícími léty je čím dál těžší rozpoznat tu železnou oponu, kolem které se vinuly. Ale zkušené oko ji stále pozná, dosud tato jizva pohraničí nezmizela.
A tak zas po letech nastal čas se do Novohradek podívat. Tentokrát jsem sem vzal i Mílu. A opět tyto hory nezklamaly. Zdejší kraj je balzám na duši. Pravda, počasí tentokrát nebylo žádné azuro, dokonce i skoro celý jeden den pršelo, ale alespoň jsem si ověřil, že i v takovém počasí mají tyto hory své kouzlo. Po celý víkend jsme kličkovali lesy, projížděli bývalými vesnicemi, pohlédli na hranici i z druhé strany a objevovali tak historii tohoto kraje. Hory se rozhodly vyzkoušet naše nadšení je poznávat a tak nás za deštivé noci nechaly se stanem plavat. Stalo se tak nezapomenutelným zážitkem naše noční probuzení na vodní posteli. Zde patří dík jedné beskydské firmě na výrobu stanů, že do stanu skoro nezateklo a jen z obav z toho, že by se tak mohlo stát, jsme zakotvili kousek vedle a zas usnuli v hlubokém lese. Ten čerstvý vzduch nádherně uspává. Projet jsme nestihli rozhodně všechno, takže tu zůstalo i mnoho na příště, tak doufám, že to bude brzy.
Parkujeme v Horní Stropnici přímo u gotického kostela
Na čerstvém vzduchu Novohradských hor vytráví
Vjíždíme do hlubokých lesů kolem pralesu Hojná Voda
Hlubokým lesům pohraničí dává mlha tajemný nádech
U vodní nádrže Zlatá Ktiš
V opravené hájovně na Žofíně se osvěžujeme pivem
Za to lovecký zámeček se na Žofíně už nedochoval, byl srovnán se zemí vojáky
Dorazili jsme k bráně Žofínského pralesa
Žofínský prales je ale za plotem a není přístupný
U bývalé Terčiny huti máme díky dřevařům i trochu blátivý terén
Skrovné pozůstatky Terčiny huti
Panorama Huťského rybníka je okouzlující po celý rok
Zelený koberec Huťského rybníka
Další zaniklé hutě jsou ty Stříbrné, těsně u hranice s Rakouskem
Tak tady stály Stříbrné hutě
Sklářství se tu můžeme doslova dotknout
Někdo tu již před léty nalezl a ponechal pozůstatky sklářské činnosti
A tak se můžeme na svět podívat očima sklářů
Izolátor na odpočívadle u Janových hutí možná pochází ze železné opony
Tady stávalo Pohoří na Šumavě
Lužnice má hned dva prameny, ten český a ten pravý rakouský
U českého pramene Lužnice
Tentokrát již legálně překračujeme hranici do Rakouska
Rakouský pramen Lužnice je až tam vzadu ve svahu kopců
V kapli kousek od hranice se můžeme podívat na Pohoří očima tehdejších Rakušanů
Kostel v Pohoří, jak známo, neunesl tíhu chátrání v dobách světlých zítřků
Tato kaple byla vysídlencům dlouhou dobu tím nejbližším k jejich bývalému domovu
Pramen Lužnice po letech opět dosažen
Vracíme se zpět do Pohoří
Z Pohoří toho moc nezbylo
Památník varující před válkou stojí jen kousek od kostela, který nepřežil válku studenou
Pár domů se do Pohoří vrátilo
Vstupujeme do torza kostela v Pohoří
Takto kostel vypadal, když kolem byla i vesnice
Zbytky malby v pohořském kostele
Kde jsou ty časy, kdy tudy jezdily vozy statkářů
Němý svědek historie kraje
Prameništěm Pohořského potoka jsme projeli s namočenými botami
Zřícenina hostince u Kamence
V noci všechno, i náš stan, plave
Stan jsme přesunuli, lahev zůstala tam kde v noci plavala
Tak tahle strouha Kabelského potoka nás po nočním dešti vyplavila
Chybí most, na bývalé Dolní Příbraní musíme jinudy
Z bývalé Horní Tiché zůstala jen kaplička
V zaniklých Cetvinách překračujeme hranici do Rakouska, zrovna tu mají nějaké závody
Historický most přes Malši u Cetvin
Přes historický most přes Malši se vracíme zpět do Čech
Pomník Jaroslava Nováka omylem zabitého při výkonu služby finanční stráže
Z hamru Crepelka toho moc nezbylo
Takto to tu kdysi vypadalo než to komunisté začali bourat
Z Cetvin zbyl v podstatě jen kostel
Obnovený hřbitov v Cetvinách
Podél Pohořského potoka míříme zpět do Pohoří
Oběd u Pohořského rybníka, můžeme se alespoň schovat před deštěm
Rozvodněné Pohořské rašeliniště
A jsme zpátky v Pohoří na Šumavě, tady stávaly domy
Nakukujeme na hřbitov v Pohoří
Pod kostelem v Dobré vodě vyvěrá výborný pramen
Kostel Panny Marie Utěšitelky v Dobré Vodě
Kamenná pyramida nad Dlouhou Stropnicí
Příspěvek byl publikován v rubrice
2009 s lokalitami
Jihočeský kraj,
Novohradské hory.