Rubrika:
2007, Cykloexpedice
Datum výpravy: 26.05.2007 - 17.06.2007
Účastníci: Pavel, Slavo
Ujeté kilometry: 1396 km
Když jsem o zimních večerech vzpomínal na výpravu Balkan Tour 2006, už jsem rozmýšlel kam se vydám o rok později. Překvapí snad někoho, že nakonec vyhrál zas Balkán? Balkán, má pro mě prostě magickou sílu. Stále mě přitahuje. Každým rokem ho víc a víc poznávám, ale i tak za mnou zůstávají na mapě bílá místa. Po návratu z cest je ta přitažlivost jen slaboučká, chtělo by to změnu, říkám si, ale při dlouhých zimních večerech se volání Balkánu ozývá stále silněji. Balkán, Albánie, Montenegro, Kosovo, vedro, moře, hory, kaňony, burek, jogurt, oslíci, bunkry, památky antiky i turecké říše, to všechno a spoustu dalšího se mi při vzpomínkách honí hlavou.
Takže i v roce 2007 to vyhrál Balkán. Příprava byla tentokrát celkem snadná. Vždyť jsme jeli v osvědčeném tandemu se Slavem. Ten také připravil větší část trasy. A vybral skvěle. V podstatě jsem si už jen vybral, jestli pojedeme tak nebo obráceně. Pro zaparkování našeho přibližovadla jsme zkontaktovali naše známé z loňské výpravy a domluvili tak ponechání vozu v Podgorici. Tentokrát jsme tedy startovali přímo z prostředku nejhezčí země bývalé Jugoslávie. Cestou jsme se ale museli zastavit u Radovana v Bajině Baště v Srbsku, vždyť on s celou rodinou už k našim cestám na Balkán patří.
A co jsme tedy na té naší cestě viděli? Z Černé Hory jsme po břehu Skadarského jezera přejeli rychle do Albánie, kde jsme zmizeli v horách v údolích velkých říčních přehrad. Přejeli na trajektu k hranicím s Kosovem a podruhé pronikli to této v současné době stále nejvýbušnější země Balkánu krocené a ochraňované mezinárodními vojáky. Pravda, už jsme tu byli jako doma. Ty tam bylo to zvláštní loňské napětí, kdy jsem ani v Kosovu ani v Albánii nevěděli, do čeho jedeme. Ale zas nám to dovolilo se víc uvolnit a dávat se do řeči s místními a projíždět krajem aniž by jsme se báli, že odněkud vyběhne temperamentní Albánec s kalašnikovem a začne zas bojovat.
Makedonii jsme si užili víc než se nám při plánování zdálo. Docela jsme si v ní zakličkovali. Konečně jsme se dostali do Skopje a ani vidět podruhé Ohrid s jezerem nebylo na škodu. Poznat loni nepoznané druhé velejezero Prespansko hned vedle byl zajímavý kontrast klidné a zapadlé přírody oproti turistickému Ohridu.
Na chvilku jsme ještě zaskočili do Albánie, aby jsme se při krátké jízdě s brněnskou partičkou cykloturistů přehoupli do Řecka. Poprvé jsem se tak ocitnul v této antické zemi, kterou znám buďto z hodin dějepisu nebo z nabídek cestovních kanceláří. Dlužno dodat, že návrat do země EU nás zklamal, už to nebyl ten pulsující Balkán. Zprvu jsme se nudili a těšili zas rychle zpátky do Albánie, ale obraz Řecka zachránila krásná příroda v horách. Ale i když se nám nakonec v Řecku líbilo, museli jsme zkracovat původní smělé plány. Do Soluně k moři by jsme nestíhali. Ani kláštery v Meteoře, které byly na mapě tak blízko.
A rychle zpátky do Albánie. Tady nás čekal zas balkánský ráj. Že bude albánská riviéra tak nádherná jsem nečekal. Koupání v moři na opuštěné, civilizací nezkažené pláži pod dohledem všudypřítomných betonových bunkrů byl balzám na cykloturistově duši. I nocleh přímo na střeše opuštěné pevnosti Aliho Paši bude za pár let, kdy sem vpadnou davy turistů, naprosto nemožný. Časovou ztrátu nám nakonec pomohl vyřešit krátký autostop a pak už jsme zas po svých svištěli hezky pěkně přes celou Albánii.
Návrat do Černé Hory byl jízdou nad Skadarským jezerem z opačné strany, kdy jsme ho měli jako na talíři z klikatící se silničky vysoko ve svazích hor. A to už jsme byli v cíli, zpátky v Podgorici. Po necelých čtrnácti stech kilometrech se balkánský okruh uzavřel. Další parádní výprava se chýlila ke konci. Civilizace v podobě pracovních povinností nás zas hnala rychle zpátky do své náruče. A tak jsme rychle nasedli do našeho plechového oře a šlapali tentokrát už jen na plynový pedál uhánějíc zpátky k domovu. Jen krátkému zastavení u Biogradského jezera jsem neodolal. Vždyť kdo ví, kdy se do Černé Hory a na Balkán vůbec zas podívám…
Vyrážíme, zatím jen autem
Po roce jsem zas u Radovana v Bajině Baště
Radovan nám přeje šťastnou cestu
Krajina jihozápadního Srbska
Tyhle tunely jsem před třemi lety projížděl na kole
Kaňon Morači, vzpomínáme na Balkán 2006
A už jsem v Podgorici – most Milenium
Nikšičko pivo, kdo by ho v Černé Hoře neznal
Noční procházka v Podgorici s našimi hostiteli
Slavo na ruinách římského města Dolcea
Pavel na ruinách římského města Dolcea
A vyrážíme – naši hostitelé Peroševičovi
Z Podgorici míříme na Albánii
Na břehu Skadarského jezera
U pramene na břehu Skadarského jezera
Nocleh v Albánii na vypasené louce
Detailní pohled na rozpadající se benzínku
Pod horami míříme do Skadaru
Albánie je země bunkrů, vidět jsou všude
Tirana beer – naše nejoblíbenější albánské pivo
Podél Skadarského jezera cestou do Skadaru
Ve městě často potkáte povoz
V burkárně ve Skadaru, zde nám ukázali, jak se dělá burek
Nezapomeňte navštívit Marubiho fototéku
Ve skadarských ulicích nejezdí jen auta
Velké bunkry na úpatí hor
Albánské budovatelské peníze
Nouzový nocleh u kafébaru
Brzy ráno pokračujeme do hor
Potkáváme Jeana, francouzského cykloturistu, který nelení a penzi si užívá
Pro děti ze školy jsme vítaným zpestřením
Porada nad mapou s místními
Ve skalním výklenku tu mají cosi jako jeskyni v Lurdech
Ubytováni v hotelu čekáme do druhého dne na trajekt
Jsme svědky policejního zátahu, hádejte co to zeleného nesou
Naloděni čekáme na odjezd
Odjíždíme, počasí nám přeje
Trajektem na trase Koman-Fierze
Ostrůvek na hladině přehrady
Míříme pod vysoké štíty hor
Tam mezi skalami jsme před chvílí propluli
Autobus předělaný na trajekt
Vyloďujeme se, v pozadí liazka
Míříme do Kosova, Jean do Valbone
Loučíme se s Jeanem, on do Valbone, my do Kosova
Ale ještě si na rozloučenou dáme společnou kávu
Quatro per quatro, pohon na všechny čtyři, jak poznamenal majitel
Ale nevadí, silnice je ve výstavbě
Úžasné, fungl nový povrch
Stoupáme na hřeben ke kosovské hranici, ten sloup tu byl asi dřív než silnice
Ranní ohlédnutí za Albánií z Kosova
Slavo překonává starý turecký most
Internet je v Kosovu skoro všude
Slavo přemýšlí, co domů přiveze za suvenýry
Staré turecké lázně v Prizrenu
Slavo a defekt za Prizrenem
Vypálený pravoslavný klášter u Prizrenu, dnes základna německých KFOR
Tihle kluci nás chvíli doprovázeli a na cestu nám i zazpívali
Na sedle si dáváme za odměnu pivo
Na sedle Prac jsme kolotoč tedy nečekali
Svatba v malé srbské komunitě na jihu Kosova
Dostali jsme chuť na maso
S newyorským a nepálským KFOR u památníku UČK
Kosovo si vojáci rozdělili na několik oblastí, tady končí lev a začíná orel
Jak rychle tu mohou jezdit tanky
Zastavení na burku s jogurtem
A který chleba by jsme si přáli
Poslední KFOR před vjezdem do Makedonie
Tenhle zákaz jsme poslechnout nemohli, jinudy to nešlo
A jsme ve Skopje, hlavním městě Makedonie
Setkání s bývalou učitelkou angličtiny, svět je malý
Slavo a Slavo, hrdí Slováci
I tohle žebrání patří k Makedonii
Výborná makedonská zmrzlina
Starobylá mešita se bohužel zrovna opravovala
Kde se vzal tu se vzal traktorista, jak si v tom vedru mohl připíjet vodkou, nechápeme
Makedonská krajina před Velesem
Demonstrace křesťanské víry v podobě kříže je v Makedonii docela častá
Za Velesem se snažíme ujet blížící se bouřce
A to je Sven, berlínský cykloturista mířící do Řecka
Se Svenem jedeme celé dopoledne a dobýváme sedlo Pletvar před Prilepem
Prilep, nad městem jsou zříceniny hradu
Pomáháme s roztlačováním auta
Takto Slavo zdolával sedla, zrovna se mu blíží výtah
Moc pěkný nocleh, dokonce i s ohýnkem
Prší a tak je čas na psaní deníku a plánování další trasy
Ohridská pekárna, před rokem jsme tu také nakupovali
Posezení u burku v Ohridu
Slavo na břehu Ohridského jezera
Letos už na ohridskou pevnost nemusíme
Ne břehu ohridského jezera
Mohutný vývěr vody u Svatého Naumu
Starobylý klášter Sv.Naum, pamatuje prý i Cyrila s Metodějem
Slavo poslouchá zda uslyší tlukot srdce sv.Nauma
Socha sv.Nauma vyřezaná ze stromu motorovkou
Stoupáme do oblak nad Ohridské jezero
Tam někde pode mnou je Ohridské jezero
Panorama Ohridského jezera
Panorama Prespanskeho jezera
Blížíme se k albánské hranici
Jejda, hned za hranicí zmizel asfalt
Podél Prespanského jezera
Benzinová pumpa u Prespanského jezera
A zase bunkry, jsme v Albánii
Prespanské jezero je ohromné a členité, dokonce s ostrovy
Pravý Makedonec, ukazuje nám starý makedonský znak
Slavo si povídá z bunkrem
Ohlédnutí za Prespanským jezerem
Albánský dopravní prostředek
Setkání s další partou českých cykloturistů
Společná káva v albánském Bilisht
Cestou k řecké hranici je veselo
Naše početná skupinka v mezihraničním prostoru
Aleš si ještě zkouší jízdu na mém kole, není to jednoduché
Výroba dřevěného uhlí jako z pohádky
Setkání s řeckými Makedonci, ten třetí pán zleva uměl moc dobře česky
Pohled z kastorského poloostrova k řeckým horám
Škoda že turecké lázně v Kastorii ještě neopravili
Už skoro za tmy opouštíme Kastorii
Nocleh nalézáme v budce u silnice
Hluboká údolí řeckých hor
Vesnička v řeckých horách
Zapadající slunce v řeckých horách
Slavo si osedlal tryskáče
Příjemná večerní jízda mezi horami
Ještě před chvílí se tam nahoře blýskalo a bily hromy
Ochranka benzínky, Slavovi i ukázal střelbu do vzduchu
Přejíždíme kopce a míříme k moři
Starý klášter v jižní Albánii
Tenhle pán se podivoval jak to cestujeme, při stoupání byl i rychlejší
Všudypřítomné bunkry kryli i přístup od moře
Setkání s oslíkem u Sarande
Bunkry nás hlídají i mezi olivovníky
Bunkry slouží i jako podklad pro malování
Staré Qeparo vysoko v horách
Nocleh v pevnosti Aliho Paši
Ráno na pevnosti s výhledem na moře
Sestupujeme do nitra pevnosti
Labyrintem chodeb jsme se prodírali už večer za úplné tmy
Poloostrov s pevností Aliho Paši v Palermském zálivu
Bývalá ponorková základna albánské armády
Albánská riviéra jsou i malé zapadlé pláže
A to už stoupáme vesničkami na sedlo, s ohledem na zpoždění se vezeme autem
Ty šikmé šrámy jsou silnice k sedlu
Výhledy na riviéru jsou fantastické
Až jsme vystoupali do mraků
Náš ochotný přepravce z Vlore
28.11.1912 byla vyhlášena ve Vlore nezávislost Albánie
Památník nezávislosti ve Vlore
Ruční mytí aut je tu častým zdrojem obživy
Slavo konečně sehnal autonálepku se znakem Albánie
To není potok, ale ropná stoka
Nakonec nás na dálnici po trochu ostýchání poslali sami policisté
Ve vedru ochladí Tirana Beer
Tak tohle pivo by mě zajímalo kdo sem dováží, všimněte si toho Karlštejna
Antické památky pod novou zástavbou v Durres
Antické koloseum v Durres
Původní vstup do kolosea je dnes pod kopcem
Antické památky v ulicích Durres
Proč si na antické mozaiky nepostavit stolek
A zase jsme na internetu a posíláme pozdravy domů
V Lezhe pozorujeme tradiční život Albánců
Pohled z pevnosti v Lezhe do vnitrozemí
Pohled z pevnosti v Lezhe na moře
Řeky se zvolna linou k moři z albánských hor
Na pevnost Rosafa u Skadaru už podruhé nemusíme
Přespali jsme u někoho v garáži
Stoupáme do hor dělící Skadarské jezero od moře
To není moře, ale Skadarské jezero
Na vrcholu, přejíždíme nad Skadarské jezero
Vnitrozemím u Skadarského jezera
Výhledy na Skadarské jezero
Silnička se line ve svahu hor vysoko nad jezerem
Setkání s Čechy nad Skadarským jezerem
Blížíme se ke konci Skadarského jezera
Okraj Skadarského jezera vypadá jak velký huňatý trávník
Hrad Lesendro na ostrově Skadarského jezera
Severní výběžek Skadarského jezera
Dobro došli do Podgorice, náš cíl
Už jen nakládáme kola a čeká nás návrat domů
Na břehu Biogradskeho jezera
V národním parku Biogradska Gora
Cestou okolo Biogradského jezera
Slavo už je doma, mě ještě čeká cesta do Čech
Slavova hromádka co vozil s sebou
Příspěvek byl publikován v rubrice
2007,
Cykloexpedice s lokalitami
Albánie,
Černá Hora,
Kosovo,
Makedonie,
Řecko,
Srbsko.