Rubrika:
2007, Cykloexpedice
Datum výpravy: 26.05.2007 - 17.06.2007
Účastníci: Pavel, Slavo
Ujeté kilometry: 1396 km
Když jsem o zimních večerech vzpomínal na výpravu Balkan Tour 2006, už jsem rozmýšlel kam se vydám o rok později. Překvapí snad někoho, že nakonec vyhrál zas Balkán? Balkán, má pro mě prostě magickou sílu. Stále mě přitahuje. Každým rokem ho víc a víc poznávám, ale i tak za mnou zůstávají na mapě bílá místa. Po návratu z cest je ta přitažlivost jen slaboučká, chtělo by to změnu, říkám si, ale při dlouhých zimních večerech se volání Balkánu ozývá stále silněji. Balkán, Albánie, Montenegro, Kosovo, vedro, moře, hory, kaňony, burek, jogurt, oslíci, bunkry, památky antiky i turecké říše, to všechno a spoustu dalšího se mi při vzpomínkách honí hlavou.
Takže i v roce 2007 to vyhrál Balkán. Příprava byla tentokrát celkem snadná. Vždyť jsme jeli v osvědčeném tandemu se Slavem. Ten také připravil větší část trasy. A vybral skvěle. V podstatě jsem si už jen vybral, jestli pojedeme tak nebo obráceně. Pro zaparkování našeho přibližovadla jsme zkontaktovali naše známé z loňské výpravy a domluvili tak ponechání vozu v Podgorici. Tentokrát jsme tedy startovali přímo z prostředku nejhezčí země bývalé Jugoslávie. Cestou jsme se ale museli zastavit u Radovana v Bajině Baště v Srbsku, vždyť on s celou rodinou už k našim cestám na Balkán patří.
A co jsme tedy na té naší cestě viděli? Z Černé Hory jsme po břehu Skadarského jezera přejeli rychle do Albánie, kde jsme zmizeli v horách v údolích velkých říčních přehrad. Přejeli na trajektu k hranicím s Kosovem a podruhé pronikli to této v současné době stále nejvýbušnější země Balkánu krocené a ochraňované mezinárodními vojáky. Pravda, už jsme tu byli jako doma. Ty tam bylo to zvláštní loňské napětí, kdy jsem ani v Kosovu ani v Albánii nevěděli, do čeho jedeme. Ale zas nám to dovolilo se víc uvolnit a dávat se do řeči s místními a projíždět krajem aniž by jsme se báli, že odněkud vyběhne temperamentní Albánec s kalašnikovem a začne zas bojovat.
Makedonii jsme si užili víc než se nám při plánování zdálo. Docela jsme si v ní zakličkovali. Konečně jsme se dostali do Skopje a ani vidět podruhé Ohrid s jezerem nebylo na škodu. Poznat loni nepoznané druhé velejezero Prespansko hned vedle byl zajímavý kontrast klidné a zapadlé přírody oproti turistickému Ohridu.
Na chvilku jsme ještě zaskočili do Albánie, aby jsme se při krátké jízdě s brněnskou partičkou cykloturistů přehoupli do Řecka. Poprvé jsem se tak ocitnul v této antické zemi, kterou znám buďto z hodin dějepisu nebo z nabídek cestovních kanceláří. Dlužno dodat, že návrat do země EU nás zklamal, už to nebyl ten pulsující Balkán. Zprvu jsme se nudili a těšili zas rychle zpátky do Albánie, ale obraz Řecka zachránila krásná příroda v horách. Ale i když se nám nakonec v Řecku líbilo, museli jsme zkracovat původní smělé plány. Do Soluně k moři by jsme nestíhali. Ani kláštery v Meteoře, které byly na mapě tak blízko.
A rychle zpátky do Albánie. Tady nás čekal zas balkánský ráj. Že bude albánská riviéra tak nádherná jsem nečekal. Koupání v moři na opuštěné, civilizací nezkažené pláži pod dohledem všudypřítomných betonových bunkrů byl balzám na cykloturistově duši. I nocleh přímo na střeše opuštěné pevnosti Aliho Paši bude za pár let, kdy sem vpadnou davy turistů, naprosto nemožný. Časovou ztrátu nám nakonec pomohl vyřešit krátký autostop a pak už jsme zas po svých svištěli hezky pěkně přes celou Albánii.
Návrat do Černé Hory byl jízdou nad Skadarským jezerem z opačné strany, kdy jsme ho měli jako na talíři z klikatící se silničky vysoko ve svazích hor. A to už jsme byli v cíli, zpátky v Podgorici. Po necelých čtrnácti stech kilometrech se balkánský okruh uzavřel. Další parádní výprava se chýlila ke konci. Civilizace v podobě pracovních povinností nás zas hnala rychle zpátky do své náruče. A tak jsme rychle nasedli do našeho plechového oře a šlapali tentokrát už jen na plynový pedál uhánějíc zpátky k domovu. Jen krátkému zastavení u Biogradského jezera jsem neodolal. Vždyť kdo ví, kdy se do Černé Hory a na Balkán vůbec zas podívám…
Nahrávání ...
