Rubrika:
2006, Cykloexpedice
Datum výpravy: 17.06.2006 - 09.07.2006
Účastníci: Pavel, Slavo
Ujeté kilometry: 1527 km
Balkán mě snad učaroval, poprvé jsem ho nakousl v roce 2003, když jsem se dojel podívat na Istrii. Podruhé rok poté, když jsem s druhým Pavlem vyjel z rumunského Banátu a přes Srbsko dojel do Černé Hory a z ní pak až domů projel kus Srbska, Bosny a Chorvatska. Další rok to byla čistě jugoslávská výprava ze Slovinska přes Chorvatsko do Černé Hory a zpět přes Bosnu. No a letos byla laťka posunuta opět dál. Nemusím snad dodávat, že mi dělal výborného parťáka po zdařilé výpravě na Podkarpatskou Rus opět Slavo ze Slovenska.
Vlastně jsem spojil tu letošní výpravu s tou předminulou. Zapojil jsem do ní totiž i Radovana z Bajiny Bašty, malého města na hranici Srbska s Bosnou, kterého jsem poznal právě před dvěmi lety a který se stal letos spolu s celou rodinou naším hostitelem na začátku a na konci akce a také strážcem našeho čtyřkolého přibližovadla. Patří mu velký dík.
Tentokrát se naše cesta zakousla do Balkánu zas o něco víc a za cíl jsme si dali poznání pro nás naprosto neznámého Kosova, které ještě před sedmi lety sužovala válka a které je dodnes obsazeno mezinárodními vojáky, dále pak poznání Makedonie, mé dosud jediné bývalé jugoslávské země, kde jsem ještě nebyl a také první vkročení do Albánie, země pro nás naprosto neznámé. Smělé plány hovořily i o zajetí do Řecka a třeba i do Soluně k moři, ale pořád jsme kdeco okukovali, kdekam se drápali a s kdekým si povídali, takže jsme museli naše plány trochu zkrátit. No a že jsem pak už potřetí navštívil Černou Horu, potřetí se ocitnul i v Bosně a vlastně i potřetí v Srbsku, to už se při pohledu na mapu rozumí samo sebou.
Zažili jsme toho a viděli hodně. Rádi vzpomínáme nejen na naše známé v Bajině Baště, ale i na hodné lidi v Arilje v čele s jeho starostou, díky němuž jsme se stali mediálně slavní už druhý den cesty. Určitě nezapomeneme na skvělé setkání se slovenskými KFORáky v Kosovu, kteří nám umožnili podívat se na místa jinak nepřístupná, kteří nám dali tolik jídla, že jsme ho jedli ještě hodně dní a kteří nás naši první noc v Kosovu chránili, když jsme ještě tak trochu nejistě nasávali atmosféru této země. Skvělé bylo také koupání v čistém Ohridském jezeře u něhož jsme se kochali i antickými památkami. I albánská čtyřicetistupňová vedra se nám vryla do paměti, avšak už po návratu jsem se zas do této hodně zvláštní země těšil zas. Dobrovolně povinně jsme též dojeli k moři, užili si jeho pobřeží a koupání v něm a přitom ještě poznali skvělé Brňáky. Válkou zmítaný Balkán jsme si zas připomněli na cestách Bosnou, naštěstí se rok od roku rány zacelují. Krásu celé Černé Hory snad nemusím připomínat, jel bych tam zas.
Do toho všeho spousta památek a jiných připomenutí bohaté historie Balkánu, spousta skvělých lidí, kteří nám ochotně poradili, pomohli nebo si s námi jen se zaujetím popovídali. No a že nejen kocháním je člověk živ, tak musím zmínit i kus žvance, protože na burek a tekutý jogurt se zapomenout nedá. Nezůstalo však jenom při těchto prostých lahůdkách.
Teď je před námi opět další sezóna a opět přemýšlíme kam pojedeme. Překvapí někoho, že to dost možná bude zas Balkán…?
Třeba vás naše loňská výprava navnadí. Přeji všem letos spoustu zážitků a splněných plánu.
Po maďarské dálnici vzhůru na Bělehrad
Noční porada nad mapou Srbska u Radovana
Před výjezdem mlsáme maliny se šlehačkou
Kola už jsou připravena, vyrážíme
Velký památník na válečné boje pod vedením Titových partyzánů
Nezdálo se, ale památník je mohutný
Válečnou techniku si můžeme i vyzkoušet
Osvěžení u pramene. Časté prameny jsou pro Balkán typické.
Setkání s jedním z mála cyklistů v Srbsku u Úžice
Předměstí Úžice – typická hustá zástavba cihlových veledomů
Se starostou Arilje Zoranem Mičovičem u kotlíku výborného zvěřinového guláše
Na poradě loveckého sdružení v Arilje
Výborný guláš jsme zapíjeli Jelen pivem
Ráno balíme a jedeme za starostou
Hned vedle chatky chovali lovci srnce
Ve firemní prodejně Exterra – dostáváme každý na cestu od majitele 5 triček!
Se starostou Arilje na radnici (na sobě máme od něj další tričko)
Porada nad mapou na radnici
Na tiskovém odboru radnice děláme rozhovor
Přímo ze starostovy kanceláře zasílám vzkaz na ePastorek
Slunce pere, je potřeba si dát sprchu
Slavův první burek v životě (tekuči jogurt nemůže chybět)
Pavel a výhledy na srbské kopce
První nocleh, málem skončil fiaskem, Slavovi zplesnivěl stan
Na plesnivý stan jsme použili těžkou chemii, Domestos, chlor si s plísní kupodivu poradil
Míjíme hospodyňky myjící koberec na silnici
Vyjeli jsme z kopců a míříme na Novi Pazar
Naše první mešita na výpravě před Novým Pazarem
Do Kosova a Albánie nejezděte, tam vás zastřelí kalašnikovem – dávali nám radu místní
Když dojdou síly, pomůže Kola na Eks
Podvečer v srbských kopcích
Bosňáci jsou národ a ne menšina – národnostní problémy jsou stále aktuální
V burkárně v Novém Pazaru
Praktický návod jak se má muslim modlit
Z údolí jsme se museli vydrápat do sedla
Posledních pár metrů stoupání nás ušetřil tunel
Pavel se při sjezdu radši obloukem vyhýbá
Poslední možnost nejet do Kosova, ale jen do Černé Hory
I tady byla válka a na nový most nejsou peníze
Porada s maďarským příslušníkem KFOR na celnici
Večerní koupel v Gazivodském jezeře v Kosovu
Četné mosty podél Gazivodského jezera
Pavel při své oblíbené činnosti – pití tekutého jogurtu
Přijíždíme do Kosovské Mitrovice
Obchvat města zainvestoval KFOR
Četné památníky bojovníků UČK
Kosovskou Mitrovici máme jako na dlani
Míjíme tábor francouzských jednotek
Pro vojáky je tu hnedka stylový obchůdek s hudbou
Francouzi akorát vyrážejí do akce
Po hlavním tahu míříme do Prištiny
Zdravíme se s projíždějícími KFOR (jezdí každou chvíli něco)
Oficiální bojkot na srbské zboží – takhle se národnostních problémů nezbaví
To už snad není odpad v přírodě, ale nerostná surovina
To naštěstí není hořící mešita, jen se za ní schovala čadící elektrárna
A jsme u svých – slovenští vojáci v Obiliči
Kosovo má dvě elektrárny, ani jedna není moc ekologická
Přijíždíme k táboru slovenských KFOR u památníku bitvy na Kosovském poli
Roku 1389 zde na chvíli zastavili Srbové Turky a Albánci to tu teď chtěli vyhodit do vzduchu
Nahoře na památníku je schéma bitvy a výhled do širého kraje
Pohostinnost vojáků byla úžasná, sýr a salám jsme jedli ještě týden
Slavo tu potkal svoji sousedku z Trenčína
Ve sprchách vojenského tábora
Kempujeme u tábora pod ochranou vojáků, k snídani si Pavel dává český salám Bivoj
Na památku se fotíme u právě vyjíždějících BVPéček
Na kraji Prištiny se jedeme podívat k Film City – nákupnímu středisku mezinárodních vojáků
Pavel na burku v Prištině
Slavo před mešitou v Prištině
Slavo se šel podívat do mešity – tradiční mytí nohou
Dnes naštěstí v Kosovu převládají úsměvy
V muzeu Kosova, které má dávnou historii
Slavo před obrazem bitvy slavného Skenderberga, sjednotitele Albánců proti Turkům
V muzeu bylo mnoho map, jak kdysi vypadala Albánie
Moderní historie Kosova je hlavně o nedávné válce
Ještě nedávno se z těchto zbraní střílelo
Jak rychle mohou jezdit tanky...
Na benzince ochutnáváme kosovské pivo
Pavel před řeckým táborem
Klasické ranní balení, vše se musí zas naskládat do báglů
Jen to Good Bay nějak nezvládli
Typický balkánský bordel na silnicích
Krásná ukázka soužití národů, přátelí se tu Makedonec, Turek a Albánec a vše je v pohodě
Turecké lázně v Gostivaru
Ruch na gostivarských ulicích
Hodně stará a pěkná mešita v Gostivaru – jdeme se podívat
Porada nad mapou s naším průvodcem Ahmedem
Mešita je místo k rozjímání
Korán – spáchal jsem hřích že jsem se ho jako nemuslim dotknul a jeden chlapec se za to musel modlit
Ahmed nás vyprovází na kraj města – sám je cyklista a plánuje dokonce na kole cestu do Chorvatska
Náhlou přeháňku trávíme příjemnou debatou na benzínce, kde nám uvařili i kávu
Pavel využívá možnosti zdejší benzínky k dofouknutí kol
Z této internetové kavárny jsme se sice se světem nespojili (bouřka u Skopje strhla dráty), ale aspoň máme foto
Zajímavé podnikání – předělat trabanta na cirkulárku a jet řezat po vsích dřevo
Albánští muzikanti hrají před svatbou
Už od mládí je dobré být hrdým Albáncem
Na svačince v místní občerstvovně
Minarety nových mešit se tyčí k nebi jako rakety
Mavrovské jezero je přehrada, chudák zatopený kostel (v pozadí jeho nová náhrada)
V soutěsce pod Mavrovským jezerem
Vyjíždíme ke klášteru sv. Johana Bigorského
Porada nad Pavlovou mapou s cestujícími Holanďany
Klášter oplývá mnoha prameny, Pavel ochutnává
Pradávné ikony na zdi klášterního kostela
Pohled z kláštera k albánské hranici na hřebeni hor
Pohostinný mnich se nás ujal, pohostil kávou a sladkostmi, vyprávěl nám o klášteře a provedl nás i běžně nepřístupnými místy
Vesnice ve svazích hor a albánská hranice někde za hřebenem
V Debaru - Kastriot – Skenderberg, hrdina Albánců
A už jsme zas v pekárně a jdeme mlsat
Přehrada u Debaru – podél ní pojedeme k Ohridskému jezeru
Na břehu přehrady u Debaru – druhý den tu, až pojedeme zpět, budeme spát
Místní ochotně poradí cestu k Ohridu
A jsme u Ohridského jezera, druhý konec je v nedohlednu
Výtok z Ohridského jezera, voda je průzračná (ze dna jezera se prý čerpá pitná voda)
Slavo kupuje o překupníka digitální rádio za pár euro (druhý den už moc nehrálo)
Na ohridském hradě za doprovodu vyhrávajícího dudáka
V Ohridu probíhá archeologický výzkum
Znovupostavený kostel v Ohridu na základech antického chrámu
Ochotný místní usedlík nás seznamuje s historií Ohridu i celé Makedonie (dříve tu třeba nad amfiteátrem stály domy)
Slavo v ohridském amfiteátru
Pavel ve středověkém kostele
A to jsme u dalšího ohridského kostela (tento čeká teprve oprava)
A zase u pekaře na burek a sladké pečivo
Koupel v ohridském jezeře jsme nemohli vynechat
Večerní hromadná likvidace hejna komárů
A míříme k albánské hranici, kouř nás trochu děsí
Nevíme moc dobře, jací tam budou lidé a tak slovenský kříž dáváme radši dolů
Na makedonské celnici narážíme na odkaz na jinou nedávno projíždějící českou cyklovýpravu
Čekání na vstup do Albánie (Pavel díky neinformovanosti celníků také platí vstupné 10Euro)
První dojmy z albánského asfaltu
Tento bunkr již dosloužil
Jdeme se podívat k bunkrům
Překvapivě jsou v Albánii občas i nově vystavěné prameny vody, samozřejmě v tom vedru ihned tankujeme
Slavo s pozadím albánských hor
S místními se sice albánsky moc nedorozumíme, ale i tak cítíme, že to jsou dobří lidé a aspoň trochu si popovídáme
No tak českou liazku tu Pavel nečekal
Těžba wolframu přímo nad městečkem
Městečko objíždíme po obchvatu
Slunce pomalu zapadá za horami a my hledáme nocleh
Nocleh v horách schováni v borovém porostu
Tvrdá práce zdejších lidí
Města jsou trochu víc zanedbaná (třeba i asfalt na chvíli končí)
Docela normální stav zdejších silnic
Slavo a dobré pivo z Tirany
Albánská žena se ochotně do fotoaparátu usměje
Vysoko nad hladinou další přehrady
Konec přehrady projedeme tunelem
A od této chvíle se začal stav Pavlova kola zhoršovat, začalo to prvním prasklým drátem
Široké koryto řeky (ta železnice už nefunguje, občas už i chybí pražce)
Pavel před mostem přes řeku
Praktická ukázka stojánku kola
V Lezhe u památníku Skendenberga
Skendenberg – štíty v pozadí znamenají jeho bitvy (až na dvě vyhrané)
Slavo si koupil albánskou vlajku
Výborná albánská zmrzlina (Pavel měl třikrát)
Setkání s početnou italskou skupinou cyklistů (s doprovodem autobusu i albánských policistů)
My dva a svižná jízda ke Skadaru
Máme co dělat vytlačit na Rozafu kola
Slavo na Rozafě – v pozadí nekonečné Skadarské jezero
Svačinka a rozjímání na Rozafě s výhledem na Skadar a jezero
Olověná mešita pod Rozafou
Olověná mešita byla zavřená
Projíždíme cikánským předměstím
Hrubé čistění řeky od balkánského bordelu
Všude v hospodách sledují mistrovství ve fotbale
Pavel opět mlsá výbornou albánskou zmrzlinu
Ranní setkání s kudlankou
Černohorské hory u pobřeží
Setkání s holandskými cykloturisty
V Ulcinji – torzo minaretu
Nabité dunící pláže v Ulcinji
Naše první setkání s Brňáky
A to už se konečně koupeme v moři
Starý Bar v pozadí olivového háje
Tváří tvář černohorskému oslíkovi
Pavel už to nevydržel a vous musel dolů
Stoupáme do hor - výhled na Bar a moře
Kousek nás doprovázel nějaký zatoulaný pes
Pohled do čerhohorského vnitrozemí
Na břehu Skadarského jezera
Sympatická poskytovatelka turistických informací u Skadarského jezera
Tato věž je skoro vše z historického centra Podgorice
Vjíždíme do kaňonu řeky Morača
Dodnes tu jsou pozůstatky zimního železničního neštěstí
Zastavení na Nikšičko pivo
Visutou lávku jsme museli hned vyzkoušet
Četné tunely v kaňonu Morače
Naše druhé setkání s Brňáky
Máváme Brňákům na rozloučenou
Setkání s českými cyklisty na dovolené s cestovkou
A takto vypadá focení broučka
Pavel zjišťuje, že mu praskl další drát, začíná to být vážné
Stoupání do hor k Durmitoru
Slavo jako obvykle volí snadnější způsob zdolání sedla
Pavel ošetřuje drobné zranění místního kluka
Začátek nepřístupného kaňonu Nevidio
Slavo dostal hlad a tak si k Nikšičko pivu dal i trochu pršutu
Setkání s místními lidmi, které jsem předtím potkali v Šavniku
Pavel na zvlněných durmitorských loukách
A jéje, vstup do Durmitorského parku je zpoplatněn
Titova jeskyně, odkud řídil Tito partyzánský odboj (jeskyně tu ale není)
Hory Durmitoru nad Černým jezerem (to je za lesem)
My dva na mostě přes řeku Taru
Most na Taře – Černohorci jsou na něj pyšní
Mešita s dřevěným minaretem
Paní nás ochotně provází mešitou
Obavy z min u Goražde řešíme noclehem na pozemku chovatele ovcí
V Goražde děláme velký nákup, musíme totiž utratit celých 5 papírových Euro (mince neberou)
Cesta podél přehrady na Drině
Tunelů tu bylo asi čtyřicet
Cesta podél přehrady na Drině
Obnovená úzkokolejka ze Srbska do Bosny
Stoupání je zakončeno tunelem, ale ten asi budeme muset objet
Akorát oprava začíná a tak nás nechá stavbyvedoucí tunelem projet a tak ho máme celý jen pro sebe
Zničený Slavo vyjíždí poslední kopec výpravy
Slavo v cíli cesty – po třech týdnech opět v Bajině Baště
Pavel v cíli cesty – po třech týdnech opět v Bajině Baště
Procházka noční Bajinou Baštou s našimi hostiteli Dušanem, Vladimírem a Vesnou
Slavo našel odvahu a nechal se vyfotit s předsedou srbského parlamentu
Loučení s Radovanovou rodinou
S Radovanem na jeho malinové plantáži
Západ slunce nad maďarskou dálnicí
Nahrávání ...
