Rubrika:
2005
Datum výpravy: 08.10.2005 - 09.10.2005
Účastníci: Pavel
Ujeté kilometry: 132 km
Pěkné počasí letošního babího léta mě trochu zaskočilo a tak jsem tak trochu nepřipraven narychlo vymýšlel v pátečním večeru, kam vyrazit na víkend. Prst se v atlasu zarazil na Novohradských horách, místě, kam jsem se podíval v dobách počátku mých toulek na kole před pěti lety. Výpravy Pastorku v roce 2002 jsem se několik let poté nezúčastnil a tak už bylo nyní zas na čase vyrazit do tohoto kraje signálek, zaniklých vesnic a hlubokých lesů a to vše v čase nádherných podzimních barev. I tentokrát to bylo skoro kraj bez lidí, tehdy proto, že tu turistické značení teprve začínalo, nyní proto, že se do chladnějšího podzimu už nikomu moc nechtělo.
Oproti minulým výpravám jsem trasu naplánoval i rakouskou stranou. I z této strany jsou Novohradské hory stejně krásné, byť jim tam chybí ta určitá atmosféra vysídleného území. Původně jsem plánoval dojet až k Dolnímu Dvořišti, kde je nejbližší oficiální hraniční přechod, ale kvůli času jsem cestu Rakouskem ukončil již po návštěvě pramene Lužnice u Pohoří. Zažil jsem tak lehké mrazení v zádech z ilegálního přechodu, avšak mohl jsem si současně ulevit, že tu už žádná opona není, že byť se to ještě nesmí, tak mě už nenahánějí pohraničníci, nikdo po mě už nestřílí, nekončím v elektrickém plotě a nenechávám stopy na signálce.
Kraj na české straně postupně ožívá, někdy se v bývalých vesnicích objevují domky, chaty nebo pensionky, avšak i tak je tu stále ještě dost příležitostí projíždět místy, kde stávaly rozlehlé vesnice, jejichž domky připomíná v lepším případě zarostlé sutiny domů. Časté informační cedule Vás seznamují s historií kraje. Můžete si tu pak v hlubokých lesích představovat sklářské hutě, hamry, mlýny, kostely a rozjímat nad tím, jaké by to tu bylo, kdyby nebylo studené války a železné opony. A za krásného barevného podzimu to bylo ještě kouzelnější.