Rubrika:
2005, Cykloexpedice
Datum výpravy: 18.06.2005 - 09.07.2005
Účastníci: Pavel
Ujeté kilometry: 1575 km
Po roce zas přišlo rozhodování kam vyrazit. Vyšťaven z práce jsem se těšil na ty tři týdny fyzické námahy a psychického odpočinku v sedle kola s řídítkami namířenými kamsi do dáli do neznámých krajů. Prst v mapě jsem tentokrát zabořil do bílého místa v mapě v bývalé Jugoslávii a to na celé to dlouhé pobřeží Chorvatska a na Bosnu. Cesta se tak začala rýsovat v místech mezi předchozími výpravami, kdy jsem ze severu načal pobřeží Chorvatska na Istrii a z jihu těsně minul Chorvatsko v černohorské Boce Kotorské. Bosnu samotnou jsem loni poznal jen letmo a to ještě v místech, kde nebylo na co moc koukat. Přiblížení se k Bosně mi pomohl vyřešit kamarád z jižního Slovinska, u kterého jsem si mohl po celou tu dobu nechat auto.
A tak jsem odstartoval svou cestu a vyrazil vstříc dalším balkánským dobrodružstvím. Cestou na jih jsem konečně viděl Plitvická jezera, kde jsem si splnil klukovský sen vidět jeskyni strážce pokladu na Stříbrném jezeře, poznal chorvatské vápencové hory u pobřeží, kde jsem se potil v nastupujícím letním vedru, zajel do bosenského Mostaru podívat se na znovupostavený turecký most, dojel zas po roce k blankytnému moři, navštívil Dubrovník, který byl pro mě symbolem dalekého Chorvatska, znovu dojel až do Černé Hory do Boky Kotorské, která mě rok předtím naprosto uchvátila, dobyl rok před tím nedobytelný klášter Ostrog či viděl opět masiv Durmitoru, který se zvedá nad Černou Horou obklopen hlubokými kaňony Tary a Pivy.
Skoro celou cestu zpátky jsem pak už putoval Bosnou. Tato země se dodnes probírá z válečných útrap. Avšak i zde je nádherná příroda s krásnými horami, kaňony řek a hodnými lidmi. Mnohdy se krajina podobá té naší, jen místo kostelů ve vesnicích jsou mešity. No a protože pocházím z podzámčí na Konopišti, bylo pro mně takřka nutností zajet do Sarajeva a najít místo atentátu na našeho zámeckého pána. Celkově mi při hledání různých zajímavostí v Bosně hodně pomáhal nově vydaný průvodce. Skoro vždy možné placení eurem mi pomáhalo se přecpávat v pekárnách výbornými koláči a burkem. V Čechách mi bude chybět i tekuči jogurt, kterého jsem prolil hrdlem spoustu litrů. Úspěšně jsem se vyhnul všudypřítomným minám a šťastně se po krátkém přejezdu Chorvatska vrátil zpět do Slovinska. Tam jsem naskočil zpět do svého auta a nastal návrat do reality všedních dní.
Nahrávání ...
