Rubrika:
2015, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 1. 5. - 3. 5. 2015
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Ujeté kilometry: 130 km
O termálním koupališti v maďarském Lipotu básnili naši přátelé Luďa s Lenkou už strašně dlouho. Pokaždé, když se odtamtud vrátili, tak jsme od nich slyšeli „příště musíte jet s námi…“ apod. Když se tam chystali nyní, tak nám k tomu navíc nabízeli odvoz kol. A my si říkali: kdy jindy navštívit termálko, než na jaře nebo na podzim. Mrkli jsme do mapy a po chvíli jsme měli jasno: dojedeme do Lipotu z Bratislavy na kolech podél Dunaje a navážeme tak v podstatě na Dunajskou stezku v místech, kde jsme vloni skončili. Protože to není daleko, naplánovali jsme si odjezd až na pátek (i když to z důvodu volna ve státní svátek šlo už ve čtvrtek odpoledne). Jenže nové podmínky Českých drah, resp. jejich rezervace pro jízdní kolo povinná nyní skoro do všech rychlíků způsobily, že jsme nesehnali lepší místenky než na vlak 13:18 z České Třebové. Proto jsme měli v pátek dost času, abychom do České Třebové dojeli na kolech po svých. A proč až do České Třebové? Takzvaná Modernizace průjezdu uzlem v Ústí nad Orlicí v reálu totiž znamená, že v Ústí nově zastavují už jenom vybrané rychlíky (a je jich čím dál tím méně).
Ale už dost nadávání, výlet se vydařil, posuďte sami!
Sedlo nad Petrovicemi. První ze dvou větších kopců cestou. Obě děti šlapou samy, nevezeme žádné tažné zařízení!
Po 35 kilometrech jsme v České Třebové, dětem řádně vyhládlo :-)
Ve vlaku jsme měli díky rezervaci místenku. Drsně jsme si vybojovali svá místa a pak až do Bratislavy děti hrály se spolucestujícím chlapečkem hry.
Průjezd Bratislavou z nádraží k Dunaji se zdál podle mapy jednoduchý, ve skutečnosti jsme trochu bloudili.
Zde stojíme na Hodžově náměstí přímo před prezidentským palácem.
Konečně u Dunaje! Po necelém roce shledání s tímto veletokem...
Přejíždíme Dunaj po mostě SNP, tentokrát už ale víme, že pod mostem vede cyklostezka!
Na Dunajské za Bratislavou
Sedíme v bufetu a nějaký pán nám přinesl deku
Bufetů je tu spousta, výletníci z hlavního města mají aspoň cíle, kam po práci zajet na bruslích nebo na kole
U Čunova přejíždíme most a najíždíme na začátek vodního díla Gabčíkovo. Z řeky se odděluje staré rameno...
Podél Gabčíkova, pomalu hledáme nocleh (letošní první nocleh ve stanu)
Něco pro Leonu :-) Kam jet na nácvik protikomáří odolnosti ? K Dunaji!
Luděk zašel do lesa a nalezl luxusní místečko dokonce s ohništěm. První letošní stanování tak máme stylové!
Víťa někde cestou našel balónek, tak se nám večer pěkně vznáší u stropu. Ráno už ležel na zemi :-)
Cesta podél Gabčíkova je 100% rovina, po chvíli ale poněkud nudná.
Cestu nám zpestřují různá plavidla
Kanál přečerpávající vodu z Gabčíkova do Dunaje
Vojka nad Dunajom - přívoz
Gabčíkovo - konečně na hrázi, asi po třiceti kilometrech.
A plavební komory (vlevo stará, vpravo nová)
Vše vidíme díky této pěkné rozhledně
Máme štěstí, zrovna připlula loď a voda se bude odčerpávat
Vypouštění trvá 14 minut, napouštění asi 18 minut. A loď je volná...
Pokračujeme po luxusní stezce dál...
U Medvěďova stezku opouštíme, přejíždíme Dunaj a vjíždíme do Maďarska. Ještě je na fotce vidět Luďkovo nové kolo
Hranice vede prostředkem řeky
Vjíždíme do Maďarska (důkaz)
Na hrázi - ne moc příjemných asi 15 kilometrů po kamení
A po zbytek soboty a celé nedělní dopoledne pak trávíme zde
Nocujeme v kempu, kde je výhoda, že v ceně kempu je i volný vstup do celého areálu termálního koupaliště (náš je ten stan vlevo za autem)
Zpátky jedeme z Velkého Mederu vlakem (bez kol). Šárka tentokrát srdíčko nezapomněla.
Maminko, proč jsme nešli tam? Protože tam je první třída! Ale já jsem první třída! :-)
Příspěvek byl publikován v rubrice
2015,
Cestování s dětmi s lokalitami
Maďarsko,
Slovensko.