Rubrika:
2018, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 20. - 22. 4. 2018
Účastníci: Markéta, Víťa, Šárka a Hanka
Předpověď slibovala nádherné počasí, ale já ze zdravotních důvodů nemohla na kolo. Luděk na to konto přislíbil místním důchodcům účast na sobotní zabijačce pořádanou svazem chovatelů. Já o to moc nestála, takže jsem uvítala, když se mi ozvala kamarádka Hanka, že už jsme dlouho nikde nebyly a jestli má tedy (z těch výše uvedených důvodů) přijet k nám. Mně se ale doma být nechtělo, tak jsem navrhla další ze série vlastivědných výletů s cílem ukázat dětem nejvyšší hory různých pohoří, o nichž se učí ve škole. Volba padla na vrcholky Českého středohoří, už ani nevím, kdy jsem tam byla naposledy. Ale díky epastorku jsem to rychle zjistila (bylo to v listopadu 2005) Jasno jsem měla v postatě hned: Milešovka, Lovoš, Hazmburk, trojice asi těch nejznámějších kopců a zbytek se uvidí. Celý víkend nás provázelo až skoro neuvěřitelné letní počasí a těch kopců a hradů jsme nakonec zdolali o něco víc; někdy ale byla fuška ty tři ostatní lenivé „účastníky zájezdu“ k jejich zdolávání přimět 🙂
Mimochodem, přesně před rokem jsme dobývali Praděd na běžkách 🙂
Naše ubytování ve Velemíně. Levné a příjemné. Pokud chcete tip, hledejte Velemín 19.
Nejvyšší Milešovka (837 m n.m.) byla na programu hned jako první. To jsme ještě byli svěží! Šárka odbíhá pro pampelišky.
Až opadá listí z dubu - zde důkaz, že nikdy neopadá. Roste už nové a staré ještě drží.
Stoupáme lesem a když se konečně objevily první výhledy, stály za to! :-)
Na vrcholek už jenom kousek
Na Milešovce jsem už byla několikrát, rozhlednu otevřenou zažívám poprvé, tak na nic nečekáme...
... a jako první se hrneme tam.
Výhledy jsou o trochu lepší, ale když to nekazí ty bubny mobilních operátorů, kazí to opar. Vlevo Lovoš a vpravo v dáli Hazmburk.
Na druhou stranu směrem ke Krušným horám je to trochu lepší. Vlevo pod Ledvickou elektrárnou vykukuje krad Kostomlaty.
V budově je meteorologická observatoř s malým muzeem, takže jsme se dozvěděli, že Milešovka je nejen největrnějším místem ČR, ale i místem s největším výskytem bouřek a mlh. Dneska naštěstí ani jedno nehrozí.
No tak tohle je mi víc jak jasné. Obyčejná křišťálová koule na předpovědi, žádný slunoměr :-))
Na vrcholek Milešovky nevede žádná cesta sjízdná pro auta, všechen materiál se dováží touto nákladní lanovkou. Není mi ale jasné, jak se sem dostanou zaměstnanci observatoře.
A to už jsme dole, z této strany nepůsobí hora nikterak majestátně.
Šárka našla v lese kýbl (prasklý) a z nějakého nám neznámého důvodu ho celý zbytek výletu táhla s sebou.
Který se jmenuje i Sukoslav
Z hradu toho mnoho nezbylo, přesto je zřícenina velmi působivá. Navštívit lze po hodně strmém a vetchém schodišti tuto věž.
Výhled z veže na Kostomlaty pod Milešovkou, v dáli hřebeny Krušných hor
Pohled na Milešovku, je vidět jen samotný vrcholek
A pokračujeme lesem dále, držíme se naučné stezky...
Šárka pořád vláčí ten kýbl...
Mladé buky jarně olistěné
Do Milešova scházíme po silnici
Milešovka odsud opravdu vypadá jako královna :-)
Zámek Milešov slouží jako domov důchodců. Za ním vpravo vykukuje Lovoš
Jdeme ještě zdolat Ostrý (553 m), na kterem jsou zbytky hradu
Suťová pole všude kolem dávají tušit něco o původu celého pohoří
a začínají se otevírat výhledy - zde na Milešov s Milešovkou
Šárka si vzpomněla, že to tu vypadá podobně jako Panská skála.
Pohled na Milešovku přes kamenné pole
A nejluxusnější výhledy jsou ze samotného vrcholku, v dáli Lovoš s Lovosicemi
Víťa s Šárkou na vrcholku Ostrý, na pozadí Milešovka
Panorama kopců Českého středohoří, úplně vlevo Košťálov, pak Hazmburk a další a další...
Na hradě je i pěkné tábořiště
s vrcholovou knihou a houpačkou :-)
Ještě jeden pohled na Milešov a Milešovku
Košťálov, Hazmburk a Hrádek s Oltáříkem, uprostřed zřícenina hradu Skalka ve Vlastislavi
Druhý den parkujeme auto v Opárnu a vydáváme se dobýt Lovoš
Šárka opět cestou nahoru trhá pampelišky na věneček.
Výhledy jsou jedinečné, i když je opět kazí opar. Vlevo Labe a v dáli Říp a Hazmburk. Jo a v popředí nová dálnice.
Na druhou stranu je vidět opět Milešovka, Kletečná a nová dálnice D8.
Vyhlídková terasa na Lovoši
Keška na skalách pod vrcholem Lovoše :-)
Porosty sasankou hajní při sestupu do Opárenského údolí připomínají napadaný sníh. Vzpomínali jsme, jak jsme přesně před rokem šli na běžkách na Praděd.
Šárka u poražených bukových velikánů
Až na dno Opárenského údolí jsme klesli o 400 výškových metrů
A dobýváme další hrad (Pavel by nás pochválil :-)) - zříceninu hradu Opárno
Vyhlídka z hradu Opárno na Milešovku a Kletečnou
Autem jsme přejeli pod Hazmburk a chystáme se na výšlap nahoru.
Než jsme se nadáli, už jsme nahoře...
Za sebe si myslím, že se to vyplatilo, výhledy jsou prostě jako z letadla
Hazmburk tvoří v podstatě jen dvě věže, čtverhranná bílá a kulatá černá. Bílá je přístupná.
Výhledy jsou krásné i bez šplhání na věž, ale...
... když už jsem donutila děti (a Háňu) lézt nahoru na hrad, překonala jsem samu sebe a na Bílou věž také vystoupala.
Pohled na spodní černou věž a obec Klapý. V dáli Říp.
Zejména kvůli těmhle dvěma osobám vše dělám - snad to jednou ocení :-) a zajistí nám místo v nějakém pěkném domově důchodců :-)