Rubrika:
2022, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 29. 4. 2022 - 1. 5. 2022
Účastníci: Zigáčkovi (4x), Pavel, Míla, Jana, Libor (ze Svitav), Lea, Hanka a Honza
Druhý ročník našeho pochodu Pálavou…
Kamarád Jára je pohřben na Pálavě, kde to měl moc rád. Jeho přání bylo, abychom za ním jednou za rok zašli a pojali to jako výlet. Proto jsme se tam po roce zase objevili, abychom jeho přání splnili a zavzpomínali. Směr jsme tentokrát netradičně pojali opačný. Naskytly se nám tak maličko jiné pohledy na nádherné Pavlovské vrchy.
Neděle už byla lenivější. Jany táta nám připravil atrakci ve formě závodu holubů, Jana upekla povidloň a u nich na dvorku se tak dobře sedělo – takže všechny původní nápady na nedělní vycházku jeden za druhým pomalu braly za své 🙂 Ale abychom neděli neprolenošili, to jsme zase nechtěli, vyrazili jsme alespoň na šestikilometrovou vycházku na Hády a zříceninu hrady Obřany.
Fotky jsou tradičně od Jany.
Už vloni jsme v Brně u Jany stanovali na zahradě, a protože se nám to osvědčilo, stany jsme si my dva s Luďkem a Pavel s Mílou opět postavili. My stavěli tentokrát od Jany půjčeného Jurka.
Ráno jsme si museli maličko přivstat a hlavně uspíšit snídani, ale všechno klaplo na jedničku. Auty jsme se dovezli do Dolních Věstonic, odkud jsme pokračovali busem do Mikulova, kde jsme se v kavárně potkali s Leou. Po kávičce (museli jsme si dát také) vyrážíme na první cíl - Kozí hrádek.
Na vyvýšené skalce vznikla v 15. století obranná dvoupatrová dělostřelecká věž s ochozem, která chránila nejen město Mikulov, ale i přilehlou obchodní cestu. Věž slouží v současné době jako vyhlídka. Mile nás překvapilo, že byla otevřená. Výhled je opravdu jedinečný.
Vyhlídka na Svatý kopeček - dnes na něj nepůjdeme
Pavel s Mílou na Kozím hrádku
Naše skupina - jeden chybí (fotil nás)
Pokračujeme dál přes Pálavu, před námi Stolová hora a napravo Děvín
Pod Stolovou horou - pěšinka mi připomíná Nízké Tatry
Skála pod Tabulovou horou
Je krásné počasí - jakoby nám ho naplánoval Jára sám. Holky (Hanka s Šárkou) si upletly věnečky z všudypřítomných pampelišek
Výhled ze Stolové hory na Mikulov, Svatý kopeček a Turold
Před námi Sirotčí hrádek, Děvín a vzadu hrad Děvičky
Někteří nebyli líní a na Siroční hrádek si vyběli
Je z něho také pěkný výhled
Gotický hrad byl postaven na přelomu 13. a 14. století na dvou vápencových bradlech.
Mně ale přijde nejhezčí pohled zdola
Kratičký odpočinek po zdolání hradu, ozdobení dalších zájemců věnečky a pak následoval sestup do Klentnice na oběd.
Část skupiny si odešla prohlédnout zříceninu kaple sv. Antonína a my na ně čekáme. Kouzelná fotka - Lea na nás dvě s Mílou pohlíží jako dráb :-) A ještě u toho přemýšlí, do jakého oddělení na psychiatrii by ty dvě poslala :-) )
Stolová hora a Sirotčí hrádek z vrstevnicové modré
Před námi Novomlýnské nádrže
Došli jsme do Soutěsky - a to už jsme skoro v našem hlavním cíli
A ten se nachází zde, pod tímto stromem.
Míříme na Děvín - poslední dnešní kopec a zároven nejvyšší bod celého přechodu
Výhled na Nové Mlýny a Dolní Věstonice, kde na nás čekají zaparkovaná auta
Celá naše výprava na Děvíně
Pohled zpátky na kopečky, které jsme přešli, z vyhlídky pod Děvínem
I na opačné straně hřebene shlížíme na vodní nádrž Nové Mlýny
Pod námi vesnička Pavlov (odtud asi název Pavlovské vrchy). Množství plachetnic nás zaujalo.
Mládež se už trošku loudá
Cíl už je coby kamenem dohodil.
Sestupujeme už bez Ley, která se odpojila pod Děvičkami, protože měla z Pavlova lepší spojení domů. Nabídkou, že ji v kufru auta někam na vlak popovezeme, pohrdla :-)))
A to už je nedělní ráno, u kafíčka a buchty čekáme na první holuby
Luděk a Jany táta - chovatel závodních a výstavních holubů
A přece se šlo na výlet. Z hrany bývalého vápencového lomu v Brně - Maloměřicích je nádherný výhled na celé město. Jana nám ukazuje, kde co je. Jen ten sráz pod námi mi nedělá dobře.
Hádecká krasová plošina. Televizní vysílač za námi byl postaven v letech 1963-1964, kdy byl uveden do provozu.
Měří 80 metrů a zajišťuje pokrytí televizním a rozhlasovým signálem pro Brno a okolí. Veřejnosti je nepřístupný.
Sestupujeme k někdejšímu hradu Obřany. Jde sice jen o pár kamenů
Nejnadšenější je Pavel, protože kdysi s Ivošem projížděli kolem a hrad vynechali.
Děti a Luďka zaujala hradní díra :-)
Díra se musí prozkoumat! Nejprve zvenčí :-)
A potom i zevnitř :-) Hanka je první odvážlivec!
Dovnitř nakonec vlezl i Luděk
A nakonec se tam obě holky Šárka a Hanka narvaly ještě spolu
Pavel si půjčil od Jany foťák a celý hrad důkladně zdokumentoval,
Mnoho toho z něho nezůstalo.
Jen pár kamenů a terénní nerovnosti.
Šlo o gotické feudální sídlo, které bylo zbudováno v druhé polovině 13. století pány ze Zbraslavi.
Po vrstevnicové cyklotrase jsme se vrátili zpátky k lomu (tentokrát do spodního patra) a kruh se pomalu uzavřel.
I když dneska už nemělo být tak pěkně jako včera, teplo bylo dost - skoro na kraťasy. Holky si vymyslely nosič mikiny na klacku přes rameno.
Nahrávání ...
