Rubrika:
2023, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 6. - 9. 4. 2023
Účastníci: Markéta, Luděk a Víťa
Co s letošními Velikonocemi? Jako každý rok, plánujeme, že už pojedeme pod stan. A jako každý rok, ani letos, není předpověď příznivá. Déšť, snad i sníh… jediná jakžtakž lokalita je srážkový stín v Českém Středohoří. Nepojedeme na Granátku? napadlo mě. Co jsem tam naposledy byla s dětmi týden, plánuji tam vyjet znovu. První telefonát: “Ještě nevíme, jestli tam bude volno, a taky nevíme, jestli pojedeme my, jsme nějaký nachcípaný. A neteče tam zatím ještě voda, ještě jsme barák neodzimovali.” Ale druhý den: “Volno tam bude, pojedeme taky a odzimujeme to.”
Takže hurá! Tři dny bez wifiny, bez sprchy a topit uhlím a chodit na kadibudku na zahradě 🙂 Značka ideál 🙂 Jedeme bez Šárky. Učí se doma na přijímačky a hlídají ji Radek s Veronikou a Žofkou. Učí se zodpovědně. Každé ráno si vytiskne testy a sedne k tomu. Nastaví časovač a jede. Zadání si pak sama opraví, body spočítá a výsledek pošle mamince. Jde jí to perfektně, přijímačky nakonec udělá jako 4. v pořadí. Ty od Cermatu. Nastoupí nakonec na soukromé gymnázium, kam dělala ještě jedny extra přijímačky a byla přijatá jako jediná.
Zdolané kopce: Říp, Rohatec Milešovka, Ostrý, Lipská hora, Solanská hora, Hrádek (Oltářík), Plešivec, Třešňovka, Sutomský vrch, Holý vrch, Košťálov a ještě pár menších…
Tehdy jsme ještě nehráli Horobraní, takže všude musíme znovu 🙂
Jediným pozůstatkem původního hradu Skalka ze 14. století je kruhová věž
Horobraní nás občas zavede na místa, kam by nás normálně nenapadlo jít. Zde např. na roztomilý nezalesněný Holý vrch (458 m) nad obcí Sutom
Z vrcholu je parádní kruhový rozhled
Před námi poslední kopec Košťálov s hradem
Tak poslední není, v cestě je ještě Jezerka (487 m). Z našeho směru bohužel bez přístupové cesty, tak jsme si řekli, že to střihneme lesem. Jenže! Do cesty se nejprve připletla obora...
... a pak trochu větší balvany. Ale za bodík nám to stálo :-)
Na vrcholek Košťálov (481 m) se zříceninou vede už pohodlá cesta
Opět dokonalý výhled, jen to počasí! Výhled k Řípu a kouřícím komínům
Ale opět se opakuji - hlavně že neprší. I když to vypadalo, že každou chvíli začne, Středohoří leží ve srážkovém stínu Krušných hor.
Napravo Milešovka, nalevo Lipská hora
Pod námi Třebenice, tam sestupujeme na vlak (a do hospody), kousek dál Hazmburk
Výlet byl kratší, jen asi 18 km, plus 1,5 km v Třebívlicích od nádraží
Jezdí tu dopravce AŽD, který se mimojiné zabývá vývojem a výrobou sdělovací, zabezpečovací a signalizační techniky pro drážní dopravu. Takže jsme si mohli vyzkoušet zastavení vlaku na znamení tlačítkem přímo na nádraží v praxi. Ale pravda, nebýt zvídavého Víti, tlačítko bychom přehlédli a pak nevím nevím, zda by vlak zastavil.
Lokálka na trati Litoměřice - Most se nazývá Švestková dráha. Svezli jsme se jen kousek, jen tři zastávky.
Granátka je zájezdní hostinec ze 17. století.
Věděli jste, že zájezdní hostinec znamená to, že do něj mohl ZAJET vůz se spřežením (a druhou stranou zase vyjet, aniž by se musel otočit)? Aneb Líba nám poslední den udělal přednášku a prohlídku. A protože si nepřeje, abychom fotky interiéru zveřejňovali, respektujeme to.
Víťovi jsme slíbili, že žádné zastávky na kopečky cestou nebudou, tak byla jedině tato vlastivědná v nedalekém lomu
Takzvaná kamenná slunce jsou dokladem sopečné činnosti v třetihorách, způsobila je k exploze žhavého magmatu.
V lese hned vedle stojí cihlářská pec z roku 1781. Pec produkovala až 160 tisíc cihel ročně a byla používána ještě v roce 1947.