Rubrika:
2023, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 21. - 23. 4. 2023
Účastníci: Zigáčkovi (4x), Pavel, Míla, Jana, Libor (ze Svitav), Lea, Luboš, Hanka (Honza až v neděli)
Plníme přání našeho kamaráda, jednou za rok za ním na Pálavu zajít…
„Jak jen to ta Jana dokázala, že takové počasí objednala,“ ptal se Luděk, protože slunečný dubnový víkend bylo jen takové kratičké intermezzo v letošním jinak poměrně studeném a deštivém jaru.
Řekla bych, že to neobjednala Jana…pomyslela jsem si v duchu. A prý jsem si to nemyslela sama.
Fotky pocházejí od Jany a Libora.
Víťovi odpadly v pátek poslední dvě hodiny, Šárku jsme o ty dvě hodiny dřív uvolnili a tak se povedlo, že jsme do Brna přijeli v pátek poměrně brzy (taky díky Liborovi, který nás ze Svitav vzal autem) a tak padl ještě nápad vyjít si navečer na vrcholek Stránská skála (310 m)
Je z ní výhled na celé Brno a také na náš zítřejší cíl
Jana nám ukazuje, co vidíme
Stránská skála je národní přírodní památkou a ze severní strany to opravdu skála je!
V Brně je již tradicí, že tam nocujeme ve stanech na zahradě
A spí se tam v tom kempu dobře :-)
Ranní cesta narvaným autobusem do Mikulova
V Mikulově máme sraz s Leou a Lubošem, ale protože jsme si chtěli "odškrtnout" v Horobraní Svatý kopeček, vytáhli jsme kamarády vzhůru, oklikou přes skalní útvar Olivetská hora, odkud je na město a zámek zase maličko jiný pohled
K vyhlídce na Janičův lom jdeme zase na přání Pavla
Je odsud nádherně vidět celá naše dnešní trasa
Kolem Kaple Božího hrobu vzhůru na Svatý kopeček
Kaple Božího hrobu - nebyl tady vloni ještě les?
Kaple sv. Šebestiána byla postavena jako poděkování za ochranu města před morovou epidemií.
Ze Svatého kopečku lze kromě historického centra Mikulova spatřit téměř celé město.
Zleva Turold, Stolová hora, Děvín... to vše nás čeká, ale teď již hurá na sraz s L + L
Potkali jsme se na Kozím hrádku
A dál šlapeme už společně
Výstup na Stolovou horu (459 m) mám asi nejradši, připomíná mi to nějaké hory na Slovensku
Vidět už jsou Novomlýnské nádrže
Další z nádherných pohledů na Sirotčí hrádek, Děvín a Děvičky
Sirotčí hrádek jsme letos vynechali
Chvilka ticha a vzpomínání na kamaráda
A již vzhůru na Děvín, nejvyšší vrcholek Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Vrchol dosahuje výšky 550 m n. m
Libor šteluje fotoaparát na společné foto
Vyhlídkové místo pod Děvínem
Naše partička (bez Jany, která to fotí)
Dole Pavlov, do kterého budou zanedlouho sestupovat Lea s Lubošem
Moje kámoška, ideální žena :-)
Na neděli jsme si vymysleli jen krátký výlet autem do Dolních Kounic
Naším cílem byla zřícenina kláštera premonstrátek Rosa coeli
Přišli jsme později, komentovaná prohlídka již začala ale nafasovali jsme text a můžeme prý jít sami,
Nakonec jsme skupinku s průvodcem dohnali a byli rádi - paní průvodkyně vyprávěla zajímavě
Rosa coeli (Růže nebes) je nejstarší ženský klášter na Moravě (1181). Klášter byl roku 1420 za husitských válek vypálen a v roce 1526 byl zrušen docela.
Jde o magické místo, Jan Skácel o tom napsal dokonce báseň:
Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích
a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh…
Gotika v ryzí syrové podobě
Filmaři prý mají bývalý klášter v oblibě, natáčela se zde např. pohádka O statečném kováři
A co dál s načatým dnem? Krátká procházka na kopeček s kaplí sv. Antonína
Bylo to sice bez bodu, ale zato nádherná vyhlídka na řeku Jihlavu a Dolní Kounice (bod je na tom kopečku naproti přes řeku a po obědě se nám kamarády podařilo přimět k výstupu :-) )
Kopeček se jmenuje Šibeniční vrch (297 m) a opravdu zde šibenice stávala
Vypadá přesně, jako když se maluje ta dětská hra s hádáním slov, která se tak i jmenuje - šibenice
Výhled na ten kopeček s kapličkou
Kostel sv. Petra a Pavla v Dolních Kounicích. Nastal čas odebrat se do svých domovů a internátů :-)
Nahrávání ...
