Rubrika:
2015, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 29. - 30. 5. 2015
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Ujeté kilometry: 149 km
V tom zapomenutém kraji nacházejícím se kdesi za hlavním hřebenem Jeseníků v okolí města Bruntál jsme byli už několikrát, ale i tak nám tam zbylo ještě pár věcí neprozkoumaných. Chtěli jsme se konečně vyškrábat na Uhlířský vrch a Slunečnou, prozkoumat část tzv. slezské magistrály mezi Opavou a Krnovem a zajet se podívat na nově opravený zámek v Linhartovech.
Výpravu do Nízkého Jeseníku jsme mimo jiné pojali jako zkušební před odjezdem na dlouhou dovolenou. A vyzkoušeli jsme si opravdu všechno: jízdu s bágly a vozíkem extrawheel, kopce i rovinky, silnice i cyklostezky, slunečné počasí i bouřky. Jen za to „follow me“ jsme za celý víkend Šárku nepřipojili ani jednou, oba dva dny šlapala sama celou trasu i v kopcovitém terénu.
Pro špatnou dostupnost vlakem jsme do Bruntálu museli autem. Zaparkovali jsme na kraji města a vyrážíme na kole ...
Hned za rohem máme první cíl - Uhlířský vrch. Vede na něj zajímavá křížová cesta.
Uhlířský vrch je bývalá sopka, nyní nahoře stojí poutní kostel Panny Marie Pomocné. Je to taková dominanta kraje.
Výhled z Uhlířského vrchu. V dáli je náš další cíl, Slunečná a vlevo vykukuje další sopka, Velký Roudný.
Fotografování výhledu směrem k hřebeni Jeseníků kazí zapadající slunce
... a našli toto úžasné místo na nocleh! Nevede k němu žádná turistická značka.
Na Slunečné (800 m n. m.), nejvyšší hoře Nízkého Jeseníku, kromě vysílače nic není. Ani výhled. A ani to není bývalá sopka.
To Velký Roudný je jiný kafe, i když má jen 780 metrů
Parkujeme kola dole ve křoví a nahoru jdeme pěšky
Na vrcholu stojí kaplička
Výhled z rozhledny na Slezskou Hartu
Rozhledna ve mně důvěru nebudila, tak nahoru vylezl jen Luděk s dětmi
A protože se ozývá hřmění, honem dolů!
Přejíždíme hráz Slezské Harty
Jsou z ní úžasné výhledy na Jeseníky s Pradědem
Míjíme Raabův větrný mlýn u Bratříkovic
A šup do hospody v Jakartovicích. Právě včas, jen co jsme zapadli pod střechu, spustila se silná bouřka.
Po bouřce pokračujeme ve vytyčené trase. Míjíme zámeček v Litultovicích.
A uhýbáme do Choltic na další větrný mlýn, tentokrát přístupný.
Měli jsme štěstí, cestou jsme potkali majitele a tak se můžeme kochat. Mlýn je úžasně opravený a čistý.
Pán nám dokonce zahrál na harmoniku
Což zaujalo Víťu. Nebyly tam sice klávesy, ale dva roky výuky hraní na klavír v něm něco zanechaly, pochopil to docela rychle.
Za Vávrovicemi najíždíme konečně na cyklostezku
Jde o část tzv. slezské magistrály
Před Krnovem se hodně zužuje :-)
Nedaleko Petrova rybníka jsme strávili druhou noc
Cyklostezka vede po hrázi rybníka. Přejet to bylo náročné, Šárka musela slézt přímo do vody
Krnov - úžasně průjezdné město
Zámek Linhartovy. Zvenčí úžasný, ale to co nás čekalo při prohlídce, to se ani nedá popsat.
Už jenom tohle kafe před začátkem samotné prohlídky
Skoro se až nechce věřit, že ještě relativně nedávno vypadal zámek nějak takto. Díky aktivitě několika dobrovolníků a hlavně pana kastelána Hrubého zámek Linhartovy znovu vzkvétá.
Nečekejte ale původní interiéry... zámek je uvnitř velice svérázný.
Na několika zdech je vidět, co zbylo z původní výzdoby, resp. co nezbylo a zachraňovat tedy nebylo co.
Lepší pořádat na zámku výstavy méně známých umělců
Přímo před branou zámku probíhá dnešní hranice s Polskem - díky tomu je část zámecké zahrady v Polsku :-)
V Linhartovech se na vystavené exponáty nejen že může sahat, ale může se na ně i vylézt :-)
V létě tu třeba můžete vidět kolekci vánočních ozdob
Nebo výjevy, které známe z večerníčků
Ještě jeden pohled na zámek
Zámků s podobnou historií je v tomto kraji hodně. Například hned v další vesnici Hošťálkovy lze spatřit další.
Vracíme se k Bruntálu a je to hodně do kopce
V jednom místě jsme museli kola dokonce přenášet
Ale výhledy za tu námahu stojí
Ještě kouknout na místní zámek a jedeme k autu. Víkend končí.
Nahrávání ...
