Rubrika:
2023, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 26. - 31. 10. 2023
Účastníci: Markéta, Šárka, Víťa
Už je tomu tak, už i Šárka oslavila své patnácté narozeniny, a aby jí to nebylo líto, dostala stejný dárek jako Víťa. Když dárkový poukaz na výlet po Evropě obdržel rok a půl předtím, Šárka tehdy pronesla „Já bych z takového dárku skákala nadšením!“ a nahlas začala hlásit, kam by si třídenní výlet zvolila ona. Počítala jsem tedy s tím, že už bude mít nějaké nápady vymyšlené a byla zvědavá, jaké. Že s námi pojede i Víťa (a Luděk ne), bylo víc jak jasné, ale výběr lokality jsem chtěla nechat jen a pouze na ní. Proto mne překvapilo, že z ní nevypadlo vůbec nic. Chtěla jsem k výletu využít podzimní prázdniny, kdy se nabízelo delší volno a hlavně – u nás mělo být hnusné počasí. Nakonec jsme jí museli s Luďkem s výběrem pomoci a nějaké možnosti navrhnout. Do závěrečného výběru se nakonec dostala Neapol a Athény. Ještě tři dny předem nebyla schopná se rozhodnout 🙂 Radila se i s holkama ve třídě. U nás doma to bylo 2:1 – já a Víťou jsme byli spíš pro Neapol, Šárka ale inklinovala víc k Athénám a nakonec se pro ně definitivně rozhodla. Pravda je, že doprava tam vycházela o něco lépe, vhodnější časy odletů a nakonec jsem našla i hotel, kde jsme za deset tisíc měli ubytování na pět nocí i s polopenzí. Pět nocí? Ano, na neděli byly totiž letenky tak drahé, že bylo výhodnější zůstat v Athénách o jednu noc déle. Opět jsme si cestu rozdělili podle aktuálních cen letenek, do Athén jsme letěli s Eurowings z Prahy a přilétali s Ryanair do Wroclawi.
Na přípravu prohlídky města nebylo mnoho času, chtěla jsem po Šárce, aby si nastudovala, co chce vidět, ale nakonec to bylo jako vždycky na mně 🙂 Athény jsou zvláštní město a úplně jiné, než „normální“ hlavní města 🙂 Metro je v nich podobné jako v Praze (3 linky), ale jinak se ničemu nepodobají. „Normálním“ městem protéká řeka, podle které se dá vždycky dobře orientovat, Athény ale leží u moře a řeka žádná. Centrum se nachází skoro 10 kilometrů od pobřeží a jako orientační body poslouží tak maximálně několik kopečků a Akropole. Se všemi předměstími v nich prý žijí skoro 4 miliony obyvatel a při pohledu z výšky se táhnou opravdu od obzoru k obzoru. Myslím, že jsme toho nakonec viděli dost a hlavní město Řecka si užili. Z pošmourného počasí u nás jsme se na pár dní vrátili do slunného a teplého léta, vykoupali se v moři a na co budu vzpomínat hlavně já, tak na řecké večeře a snídaně na terase hotelu. To nemělo chybu. Děti asi zase nejvíc zaujala čtvrť, ve které jsme bydleli. Pohled na narkomany běžně si vařící perník na ulici a další zjevy vyskytující se v okolí hotelu – pro náctileté to byl zážitek a myslím, že to fungovalo i jako součást protidrogové výchovy 🙂
Stručný itinerář:
1. den – odpoledne přílet, metrem do hotelu
2. den – pěšky na náměstí Syntagma, v 11 hod. střídání stráží u parlamentu, přes královské zahrady na Lykavittos (nejvyšší bod města), Panathénský stadion. Odpoledne autobusem k moři, rychlá koupel a zpátky MHD do hotelu.
3. den – státní svátek, všechna muzea zdarma. Agora a Hadrianova knihovna, odpoledne Akropole a okolí.
4. den – celodenní výlet autobusem na mys Sounion, kde se nachází Poseidonův chrám. Koupel v moři.
5. den – Šárce nebylo dobře od žaludku, zůstala na hotelu. S Víťou jsme jeli metrem nazdařbůh a užívali si město zase „jinak“. Posezení u frappé, nákupy suvenýrů, odpoledne muzeum Akropole a přístav Piraeus.
6. den ráno – taxi na letiště a odlet

PS: Létat jsem se nepřestala bát, jen jsem se s tím strachem naučila pracovat. Nejvíc pak miluji ten pocit, kdy se kola dotknout dráhy letiště.
Odlétali jsme 13:40 z Prahy, tedy z Těchonína jsme odjížděli vlakem brzy ráno. Šárka si vzala s sebou svačinu :-)
Budky pro kuřáky na letišti v Athénách
Metro vede až na vzdálené letiště, ale jízdenka stojí 9 EUR/osoba. Vzhledem k tomu, že až na letiště jede každý cca čtvrtý vlak, zvolili jsme při zpáteční cestě na ranní odlet raději taxi. Když mi booking nabídl výhodnou slevu, už to nevycházelo o mnoho dráž.
Výhled z balkonu - hotel stojí na rušné ulici, kde to "žije" celou noc
Ranní výhled na město z osmého patra hotelu, kde se podávaly snídaně
Snídaně (a večeře) na terase neměly chybu. Doma bylo sotva deset stupňů, tady jsme snídali v tričkách :-)
Uličky Athén, první pohled na Akropoli
Malá zvonička vedle Metropolitní katedrály Zvěstování (ta se nevešla do fotky :-) )
Řecký parlament na náměstí Syntagma
Švihlá chůze se tomu též říká, kdy příslušníci čestné stráže známí jako „Evzones“ v tradičních barevných uniformách předvádějí rituál v dřevácích s bambulemi a u toho dojde k jejich výměně.
Národní (Královská zahrada) - park s několika jezírky a palmami se nachází hned za parlamentem
Královna Amálie – manželka krále Oty I. nechala pro zvelebení parku přepravit až z Itálie téměř 15 tisíc sazenic nejrůznějších rostlin a stromů.
Zjistili jsme, že dalším fenoménem Athén jsou kočky. Ty jsou všudypřítomné a Řekové je milují. Když se pozorně podíváte na skrytá místa, uvidíte zde misky s vodou a s kočičími granulemi. Kočky v Řecku rozhodně nestrádají.
Na kopeček Lykavittos (277 m) vede lanovka, my jsme ale šli pěšky. Pomalu se začal otevírat pohled na celé město
Pohled na Athény a jejich dominantu - Akropolis. V dálce je vidět moře.
Kaktusy a na obzoru pohoří, které v nejvyšším bodě Evzonos dosahuje přes 1000 metrů. Za ním se nachází letiště.
Pohled na neskutečnou aglomeraci Athén, táhnoucí se doslova od obzoru k obzoru. Marně jsme hledali náš hotel nebo nějaký orientační bod.
Sestup zpět do rušného města
V ulicích tam volně rostly citrony :-)
Panathénajský stadion byl vystavěn kolem 4. století př. n. l.
Stadion byl původně používán samozřejmě ke sportovním účelům, sedačky byly původně dřevěné, později byly vystavěny z mramoru.
V objektu je i malé muzeum věnované olympijským hrám
Panathénajský stadion a Lykavittos
Tak významná památka se nachází jen tak uprostřed města. Jak to tu asi vypadalo v dávném starověku?
Akropoli navštívíme zítra, teď se jdeme podívat, jakým autobusem se dostaneme k moři
Socha před olympijským stadionem
U moře. Nebylo extra čisté, ale bylo krásně teplé
Náhodou jsme s sebou měli i plavky, tak jsme tam na chvilku hupsli. I tady šlo nalézt kočky, k velké radosti Šárky :-)
K moři se jelo tramvají :-)
A pak domů kousek metrem. Athénské metro má tři linky, stejně jako to pražské.
Opět výborná večeře, salátů jsme se mohli ujíst
I druhý den jsme vyrazili po památkách pěšky. Náměstí Monastiraki
Tunel linky metra je zde na pár set metrů přerušený - to musíme zažít i zevnitř - rozhodli jsme se.
Nyní ale památky! Nejprve athénská Agora. Představovala centrum veřejného života a obchodu. Pověstná je díky řečnickému koutku, kde mohl každý vyjádřit svůj názor, což vedlo ke zrodu demokracie.
Nachází se na úpatí Akropole, to nás čeká odpoledne
Jeden z nejzachovalejších antických chrámů – Hefaistův chrám.
Nevýhoda takto starých památek je, že se z nich mnoho nedochovalo
Jedny z mála nezničených soch
Dá se tady strávit spousta času
Hadriánova knihovna se nacházela nedaleko Agory. Byla postavena v roce 132 n. l. a uchovávala snad všechny tehdy dochované spisy svědčící o vyspělé řecké kultuře.
Obydlí pro kočky žijící volně ve městě
Anafiotika je malebná čtvrť na úpatí Akropole. Křivolaké uličky, malebné dvorky, květináče pelargonií, příkré schody, fotogenická zákoutí a ostrovní kouzlo.
Procházeli jsme nazdařbůh a nasávali atmosféru
Mířili jsme k Akropoli, ale několikrát jsme zabloudili
Z moře města jako ostrovy vystupují vrcholky
Akropolis - nejposvátnější místo v Athénách je zároveň jejich symbolem. Bohužel jsme nevěděli, jak to funguje, resp. dnes bylo vstupné zdarma a až na místě jsme zjistlili, že se měla prohlídka i tak rezervovat.
Volno ale ještě naštěstí měli, jen nás zapsali na prohlídku až za dvě hodiny. Tak jsme se vydali nejprve na sousední Philopappou (147 m), kde jsme potkali želvu.
Z kopečku byl také pěkný výhled na město a moře
Filopappův pomník: prý nejkrásnější výhled na Akropolis
A bude to asi pravda - je odsud nádherný pohled (zase jiný) na celou Akropoli
Pak jsme ještě šli do města a viděli policii na kolech.
Zmrzlina. Bohužel jsme zjistili, že odešla SD karta ve fotoaparátu a jinou nemám. Zbytek fotek je tak z mobilního telefonu, tedy horší kvality.
A pak už byl čas našeho vstupu. Starověké divadlo Odeon je součástí Akropole.
Propylaje: Impozantní vstup na Akropoli
Parthenón byl hlavním chrámem antických Athén zasvěceným bohyni Athéně Parthenos. Byl vystavěn v letech 447–438 př. n. l.
Výhled na město, moře a sousední Philopappou
Parthenón jsmem obešli kolem dokola
Zbytky sloupů. Akropole se v průběhu dějin měnila podle převládajícího náboženství, od pohanských chrámů, přes křesťanské kostely až po mešitu. Je vůbec zázrak, že se alespoň něco dochovalo.
Výhled na město, je vidět Panathenský stadion a Chrám Dia Olympského
Výhled na kopeček Lykavittos
Chrám Erechtheion. Právě na jeho místě se měl udat souboj mezi bohy Athénou a Poseidonem kvůli tomu, čí jméno město ponese.
Chrám Erechtheion se zachovalým sloupořadím
Další zbytky dalších chrámů na úpatí Akropole
Dionýsovo divadlo - další divadlo na úpatí Akropole
A k tomu nekonečně kočiček!
Šárka neví, kterou pohladit dřív :-)
Cestou od metra "domů" míjíme opravdu zajímavá zákoutí plná feťáků a bezdomovců
Vaří a fetuje se vesele na ulici před našima očima :-(
Třetí den jsme si vyjeli mimo město linkovým autobusem.
Ani ne 70km od města na mysu Sounion postavili staří Řekové Poseidonův chrám.
Stavba vznikla v roce 444 př. Kr., tedy ve stejné době jako aténský Parthenon. Lesknoucí se bílý chrám z mramoru byl tak výrazným monumentem, že podle něj námořníci už z dálky poznali, že se blíží domů.
Mys je též známý z řeckých bájí a pověstí. Théseus, syn Athénského krále Aegea, se nabídl jako dobrovolník ke skupině 7 mladých mužů a 7 dívek, kteří byli posíláni jako poddanský poplatek na Krétu. Krétský král Minos je posílal do labiryntu, ve kterém byli sežráni jeho synem Minotaurem – napůl člověkem, napůl býkem. Théseus se dohodl se svým otcem, že pokud se mu podaří Minotaura porazit a živ se vrátí domů, použije bílou plachtu. Pokud na Krétě zahyne, vrátí se jeho loď s černou plachtou. V radosti z vyhraného boje s Minotaurem však na domluvu s otcem zapomněl. Král Aegeus přicházel na mys Saurion a s obavami vyhlížel synovu loď. Když uviděl černou vlajku, v zoufalství se vrhl ze skály do moře.
Dodnes stojí šestnáct štíhlých dórských sloupů.
Jeho umístění s nádhernými výhledy na moře je důkazem, že si Řekové uměli pro své stavby vybrat odpovídající místa. Poseidon byl totiž vládcem moří.
Malá zátoka vedle mysu s poklidnou plážičkou vyloženě lákala
Flora je tady trnitá a pichlavá
Chrám a jeho okolí jsme si prohlédli rychle, a co dělat dál? Autobus zpátky do Athén pojede až pozdě odpoledne.
Co by? "Budeme jako normální lidé na normální dovolené - vždycky jste to přeci chtěli zažít," řekla jsem dětem :-) Takže oběd v restauraci a pak...
... koupání v moři. Vidíte, žádná velká zábava to není :-)
Poslední den se Šárka vzbudila se zdravotními problémy. Na další túru městem nebo výlet neměla sílu a tak jsme se s Víťou vydali, na jeho přání, na průzkum metra. Vydali jsme se jednou linkou na konečnou..
Tam jsme nakoupili suvenýry a zašli si na ledovou kávu
Tak jako všichni správní Řekové :-)
Pak jsem Víťu "donutila" na návštěvu Muzea Akropole (mládež do 18 let měla vstup zdarma)
V muzeu se nacházejí veškeré artefakty z vykopávek
Z terasy muzea je nádherný pohled na Akropoli
Muzeum je postaveno nad vykopávkami starověkých Athén, kde žili běžní občané.
Pak jsme si vzpomněli na to přání projet se metrem, které má v jednom místě přerušený tunel
A tak jsme se svezli do čtvrti Piraeus - mimochodem, okrajové části metra (jako např. zde, ale i metro na letiště) zpod zemí vyjedou a vedou po povrchu
Nachází se zde přístav s ohromnými loděmi
Palmy jsou tu běžnou součástí ulic ve městě
Zašli jsme si na 96m vysoký kopeček Munichia
Domy jsou zde opravdu hodně nahusto a autem bych se tu pohybovat fakt nechtěla
Stačilo pár metrů převýšení a naskytl se pěkný výhled
Metro tu opravdu nebylo vábné
Poslední večeře - to mi bude chybět, středomořská strava by mi vyhovovala.
Místnost, kde se snídalo a večeřelo - většina lidí jako my preferovala venkovní terasu
Pojízdný chodník na letišti a stylová výzdoba chodeb
Odlet domů, do chladna a pošmourna. Po tom teple se nám bude stýskat. V létě bychom tam chcípli vedrem, ale koncem října to bylo příjemné.