Dnes je 29. 03. 2024 - svátek má Taťána

Na Velký Kosíř na kole

Rubrika: 2021, Cestování s dětmi

Datum výpravy: 11. - 12. 9. 2021

Účastníci: Markéta, Luděk, Jana, Víťa a Šárka

Ujeté kilometry: 151 km

Původně jsme tenhle víkend měli trávit pracovně, kamarádi z Prahy se přihlásili na brigádu se dřevem. Jenže pak to z rodinných důvodů o týden odložili – a protože předpověď hlásila letní počasí, nechtělo se nám trčet doma.

Jenže Šárka si užívala kolo celý týden na školním cyklistickém kurzu a návrat měli plánovaný až na pátek pozdě odpoledne. Neměli s sebou mobilní telefony, nebylo tedy jak jí dát vědět, co rodiče na víkend plánují, aby se psychicky připravila na to, že ledva dorazí z cyklisťáku dom, pojede na další, a ještě s rodičema. Takže jsme vymysleli, že vyrazíme až v sobotu ráno.

Na pěší vandr se nám moc nechtělo. Tahat výbavu na zádech kvůli jedné noci venku – kolo ji uveze lépe. Navíc už to je měsíc, co jsme z dovolené doma, bicykly si zaslouží zase trochu provětrat. Akorát na ty dva dny to nebude nikam daleko, abychom většinu dne nestrávili dopravou. Vzpomněla jsem si na kdysi nenavštívený Velký Kosíř, na kterém stojí od roku 2013 rozhledna. Pod Kosířem jsme na kole s dětmi projížděli v roce 2009 (tehdy ještě seděly ve vozíčku), jenže tahle nová rozhledna tam ještě nestála a tak vlastně nebyl důvod na ten “kopeček” lézt. Rozhledna byla vystavěna v roce 2013, ale už v roce 2017 ji kvůli špatné statice zavřeli. Znovu zprovozněná byla o rok později, celá historie je popsána zde.

Na výpravu jsme přizvali i kamarádku Janu – měla to z Brna zhruba stejně daleko jako my, a děti byly rády, že s námi pojede ještě někdo další. A my taky – hned bylo veseleji.

Jenom jsem zjistila, že jsem asi debil s obří sklerózou – když jsem si teď procházela ty fotky z roku 2009, jenom jsem zírala, protože jsem zapomněla, že jsme na řadě míst z této výpravy už byli. Zejména tu modrou turistickou vedoucí přes Mladečský kras, pod Čertovým mostem, přes zbytky Rytířského sálu… A hlavně jeskyni Podkova, ze které jsem letos vycouvala, bo klaustrofóbie, jsem tehdy prošla celou a sama! Ach jo.

Ještě že máme epastorek, aby mi historii připomenul.

PS: Fotek je tentokrát víc než jindy, bo byly dvě fotografky, hlavní Jana, vedlejší já…

Příspěvek byl publikován v rubrice 2021, Cestování s dětmi s lokalitami .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU