Rubrika:
2014, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 8. - 15.2.2014
Účastníci: Markéta, Luděk, děti
Zimní prázdniny v Alpách a my – taky Vám to nejde moc dohromady?! Inu, už i my máme tu zkušenost.
Začátkem února totiž vzdávám čekat na zimu. Pravidlo – že přijít prostě musí – tento rok nějak neplatí. Přece nebudeme o prázdninách doma a na co jezdit někam na umělý sníh – ten máme na sjezdovkách i u nás. Luděk chce navíc na běžky. Jenže běžkovat se v tuto dobu pořádně nikde v Čechách ani na Slovensku nedá. Takže co dělat?
Přicházím s nesmělým návrhem vyrazit do Alp. Poprvé v životě. Návrh se pochopitelně neshledává s nadšením. Jenže křivka denních ani nočních teplot nechce klesnout pod nulu ani v dlouhodobém výhledu, natož aby se tam objevily nějaké sněhové vločky; a webkamery z českých hor ukazují stále jeden a tentýž zoufalý obrázek: šedobílé sjezdovky a kolem bahno. Kdy jindy tedy do Alp vyrazit?!
Jenže – letos to není ani v Alpách bůhvíjaké. Poté co složitým výběrem vybereme jedno středisko (nechceme žádnou přelidněnou továrnu na lyžování, chceme sjezdovky spíše vhodné pro děti a pohodové lyžování a hlavní podmínka je alespoň pár desítek kilometrů běžeckých tratí), zjišťujeme, že i tam je to se sněhem bída. Pod 900 metrů nad mořem vůbec žádný sníh není. A výš jsou zase jenom skály, tam se s běžkami nechytáme.
Doprčic, kam se jezdí do Alp na běžky? A pak jsme to objevili a máme jasno – Ramsau am Dachstein. Menší středisko, lyžovat a běžkovat se dá v několika výškových úrovních, a v nejhorším případě, na ledovci pod Dachsteinem, kde se lyžuje i v létě, se snad chytneme i v únoru. Najít ubytování už je záležitost poměrně snadná. Objevujeme úžasný Gasthof Hunerkogel, kde si nakonec objednáváme pobyt i s polopenzí. Výsledná cena pro celou rodinu vychází totiž levněji, než pronájem apartmánu na týden, kde bychom si museli sami vařit. Užíváme si tak zdejší vynikající kuchyni, v ceně je i sauna a sleva na autobus, takže nemusíme za celý týden ani jednou startovat auto. Gasthof se nachází na neskutečně krásném místě – přímo pod lanovkou na ledovec Dachstein ve výšce cca 1700 metrů nad mořem; na třítisícové štíty vidíme přímo z postele. Kromě něj stojí opodál ještě jeden hotýlek, jinak nic – a silnice nahoru je pro “cizí” placená. Na menší liduprázdnou sjezdovku je to pěšky jen pár minut, do většího střediska přímo v Ramsau sjedete pohodlně po lyžařské cestě, která bývá každý den upravená. Někomu by toto místo mohlo připadat nudné, nám tam ke štěstí nechybělo nic. Zvyklí na samotu u lesa bychom na rušném místě špatně usínali, a hlavně – o to jedno “patro” níž to se sněhem byla slabota. Nebýt toho, že první noc celou sněžilo, nevím nevím, jak by si Luděk zaběžkoval.
Nahrávání ...
