Rubrika:
2015, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 27. - 30.7.2016
Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka
Z Benátek jsme už víc než týden doma, vše vypráno, zahrada odplevelena, podklady pro DPH odevzdány – tak co doma? Ale kam vyrazit?
Vzpomínám, jak jsem dětem vloni o velikonocích, kdy jsme se v Krkonoších brodili v závějích sněhu, slíbila, že na prameny Labe musíme ještě jednou, ale v létě. Já vím, budou tam teď v půlce prázdnin davy lidí, ale kde nebudou… A po prázdninách zase bude hrozit, že prameny zapadnou sněhem… Důvody pro návštěvu Krkonoš si nemusím dlouho hledat. Můžu tam kdykoliv a klidně i bezdůvodně 🙂
Krkonoše podobně jako Beskydy netvoří pouze jeden souvislý hřeben, čili možností přechodu se nabízejí spousty. Jen se mi nějak příčí toulat se po Krkonoších s těžkým báglem a přespávat nadivoko. Jako startovní místo volíme Benecko, kam nás doveze autobus. První noc přespíme na Labské boudě, byl to takový můj sen přespat v tomto znovurekonstruovaném kolosu, v nějakém pokojíku s výhledem do Labského dolu. Znamenalo to ujít za odpoledne (protože autobus přijíždí až ve 12 hodin) nějakých 20 kilometrů, ale to snad zvládneme. Druhou noc domlouvám přespání v polském schronisku Strzecha akademicka, už se nám nechce spát v předražených boudách na české straně (mám na mysli Boudu Luční). Pyšná, že jsem to zvládla po telefonu v polštině! Že jste o této chatě nikdy neslyšeli? My také ne. I když mám pocit, že znám Krkonoše jako svoje boty, pořád se tam najdou nová místa.
Další postup necháme otevřený, až jak se nám bude chtít. Zdoláme Sněžku a buď pojedeme domů, nebo se ještě někam vydáme a nocleh si domluvíme cestou.
Taky máte pocit, že léto 2015 bylo horké a suché? Jak kde 🙂 – nám tedy v Krkonoších každý den pršelo! Přesto jsme tam nachodili přes 60 kilometrů a když jsme odjížděli, měla jsem v hlavě trasu přechodu dalšího 🙂
Nahrávání ...
