Dnes je 08. 12. 2019 - svátek má Květoslava

Víkend s běžkami ve Velkých Karlovicích

Rubrika: 2019, Cestování s dětmi

Datum výpravy: 11. - 14. 2019

Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa a Šárka

Ne že by u nás nebyl sníh. Napadlo ho docela dost, ale potřebovali jsme zase doručit zboží jednomu dobrému zákazníkovi ze Slovenska, a tak jsme vymysleli, že to opět spojíme s nějakým výletem.

Možností se nabízelo hodně, ale mě to táhlo do okolí Velkých Karlovic. V roce 2015 jsme tam strávili fajn týden jarních prázdnin, a moc se nám tam líbilo. Děti sice trochu brblaly, proč si nevezmeme s sebou i sjezdovky (na 2 dny!!!), ale měli jsme ještě jeden trumf v rukávu. Tím trumfem byl seriál Doktor Martin, který celou naši rodinu překvapivě nadchnul. Při jeho sledování jsme se jednak výborně bavili, ale svoje kouzlo mělo i prostředí, kde se děj odehrával. Malé městečko Protějov v Beskydech jsou ve skutečnosti právě Velké Karlovice, takže naše výprava se maličko nesla i ve znamení putování po stopách oblíbeného seriálu. A jakoby symbolicky jsme pobyt zahájili přímo v den premiéry Strážmistra Topinky, neboli volného pokračování tentokrát ale s jiným hlavním hrdinou.

Ubytování jsme zvolili v chalupě u Olšáků. V hotelu, kde jsme bydleli minule, dosti podražili, a navíc se na naše děti už nevztahovala skoro žádná dětská sleva.

Výlety jsme podnikli dva. Při tom prvním jsme se po bočním hřebeni přímo nad Karlovicemi skoro celý den probojovávali půlmetrem čerstvého sněhu na hlavní hřeben Javorníků (20 km) a při tom druhém jsme zdolali hřebenovou trasu Soláň – Třeštík – Partyzán s návratem po cyklostezce Bečva (28 km). Podmínky běžkování nebyly úplně ideální. O nějakých rolbou vyjetých stopách jsme si v Beskydech mohli nechat zdát, tak jsme s Luďkem zavzpomínali, jaké to bylo dřív, kdy na horách ani jiné stopy nebyly. Buď vyšlapané od lidí, nebo žádné. To by ale zase tolik nevadilo. Co bylo horší, tak to, že pod tíhou hutného sněhu (a že ho na hřebeni ležel dobrý metr!) začaly (zejména v neděli) padat stromy. Větve, špičky stromů, ba i celé kmeny. Že horská služba varovala lidi před vstupem do lesa jsme se dozvěděli v půlce hřebene. Lidí jsme potkávali dost, a dojet naplánovanou trasu se nám zdálo v ten moment nejrozumnější. Ale veselé to nebylo. S obavami jsme zvedali oči do korun stromů, odkud se nad nás špičky vysokých smrků zlověstně nakláněly. Spadaných větví a stromů bylo na trase víc než dost. V lese to práskalo, jak se k zemi řítila jedna větev za druhou. Ještě že jsou v Beskydech i pláně, kde jsme se cítili bezpečněji. A nejvíc jsme si oddechli až v sedle u Parzytána, odkud jsme “domů” pokračovali údolím Bečvy.

Já vím, že si stěžujeme, když je sněhu málo, a teď je zase špatně, že je sněhu moc. Doufejme, že se příroda uklidní, a že si těch zimních radovánek ještě letos užijeme.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2019, Cestování s dětmi s lokalitami , , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK