Rubrika:
2016
Datum výpravy: 30.3.2016
Účastníci: Markéta, Luděk
Když jsme podnikali velikonoční výlety na běžkách, tak nějak jsme počítali s tím, že za krásného slunečného počasí sníh dlouho nevydrží, proto jsme to brali jako poslední běžkování této zimní sezóny. Nicméně pravda je taková, že sníh ve vyšších polohách ubývá velmi zvolna a protože ho zásoba byla slušná a kvalita výborná, neodolali jsme s Luďkem a za sněhem do hor se vypravili ještě jednou. Chtělo to rychle, meteorologové slibovali rekordní teploty nad dvacet stupňů a tak aby to mělo ještě smysl. Jako jediný možný den v týdnu se ukázala středa, a i když zrovna na tento den byl hlášený déšť, nedbali jsme špatné předpovědi a vyrazili! A udělali jsme dobře. Oblastí, kde se ještě dalo běžkovat, už moc nebylo a my si vybrali Jeseníky, kde jsme tuto zimu ještě vlastně pořádně nebyli (když pominu Luďka, který si v lednu na Šerák zajel s K. Kaplanem, ale on nefotí…). Vybrali jsme trasu stejnou, jako jsme jeli v roce 2011 (ježiš, to to letí…!), jen v opačném směru. Bylo nám totiž jasné, že nad Skřítkem už žádný sníh nebude a oblasti bez sněhu bude lepší projít pěšky.
Noční mráz je dobré znamení až na to, že se musí oškrábat auto. Snad už tuto zimu naposledy. Děti necháváme ve škole a frčíme do hor...
Auto parkujeme v Rapotíně u kostela (stejně jako v roce 2011) a čekáme na autobus.
Startovní sedlo Skřítek. Pozitivní bylo, že kromě nás vystoupil z autobusu ještě jeden běžkař!
Připadáme si jako blázni, když s lyžema v ruce stoupáme a po sněhu nejsou ani památky.
Rychle ale nabíráme nadmořskou výšku a pomalu se nějaký ten sníh objevuje. Velmi sporadicky ovšem.
Ale ani jakási psychologická hranice 1000 metrů nepřinesla souvislou vrstvu sněhu.
Pod Ztracenými kameny (cca 1250 m) už trochu propadám panice a vidím se v duchu, jak neseme běžky trapně celou cestu v ruce.
Z kamenů je úžasná vyhlídka. Minule se stmívalo a my kolem jenom rychle profrčeli ve spěchu na autobus. Dneska máme čas...
Vyhlídka je v dnešním dni naprosto dokonalá. A to mělo pršet!
Na obzoru Beskydy s Lysou horou uprostřed!
Za Pecí (1311 m) konečně nasazujeme lyže a jedeme!
Výhledy do podhůří bez sněhu
Detail na Slezskou hartu u Bruntálu (vloni jsme z její hráze koukali na hřeben Jeseníků s Pradědem, teď koukáme obráceně) a napravo výrazná bývalá sopka Velký Roudný
Ohlédnutí zpátky - tento hřebínek je asi nejhezčí trasa v Jeseníkách
Praděd z hřebene, vysílač vypadá jako by stál nedaleko, ale když popojdete kousek, objeví se až na dalším kopci :-)
Vysoká hole (1464 m). Tady je vidět ta nutná ztráta výšky.
Praděd a Petrovy kameny. Sjezdovky stále jedou.
Petrovy kameny podcházíme a sjíždíme na Ovčárnu. Tohoto úseku jsem se trochu obávala, ale sníh je perfektní - pevný podklad a povrch maličko rozměklý (ne zledovatělý) - takže se dá jet úplně kudy člověk chce.
Na Praděd stoupáme po sjezdovce
Příspěvek byl publikován v rubrice
2016 s lokalitami
Jeseníky,
Lesovna-Těchonín.