Rubrika:
2011
Datum výpravy: 19.8.-22. 8. 2011
Účastníci: Pavel
Ujeté kilometry: 344
Konečně víkend jak má být. A to ne ledajaký, hezky pěkně prodloužený. Jak o pátek, tak o pondělí. A vše hezky pěkně cykloturistické, na kole, na těžko, se stanem, strávené v oblíbených jižních Čechách. Jediná vada na kráse, že Míla nemůže jet také neb má v práci i o víkendu povinnosti.
Už dlouho jsem plánoval poznat okolí Budějic. Spousta míst v jeho těsném okolí láká k poznání. Leč ze samé radosti z té spousty času to vše dopadá jinak. To když se na mapě pěkně rozmáchnu, tak není okolo Budějic jako okolo Budějic.
Když už budu tady, tak proč nezajet tamhle.
Ejhle, tady už je to také jen kousek.
Ježiš, tohle nemohu vynechat.
Tady to mám moc rád.
Tady jsem ještě nebyl.
Takhle nějak to celou trasu probíhá. Pojmenování výpravy zůstává splněno, jen ten poloměr kružnice okolo Budějic se značně navýšil, že z toho původního plánu vidět něco okolo Budějic moc nezbylo a i příště půjde tedy zas vyrazit okolo Budějic.
Jojo, jižní Čechy jsou jak magnetky poházené v kraji. Postupně si vás přetahuje jeden hezký kousek kraje od druhého. Startuji hezky vysoko nad Budějicemi, auto nechávám odpočívat u známých na jednom statku. Hned se ocitám na Třeboňsku, kraji pro cyklisty tak nádherném, ale i tak profláklém, až se cyklisté skoro nezdraví. Hřbety kaprů se v nesčíslných rybnících lesknou v letním slunci. Nesčíslní komáři útočí. Mohutné stromy rozvážně stojí v lesích, pamatují stavbu rybníků, ale překvapivě i zánik některých. A to už mi u nohou leží Svět i Benátky či Londýn, aby mě vzápětí v té svobodě cestování zarazily signálky u bývalého evropského plotu. V dáli jak magnet přitahují Novohradky, jen letmo je míjím a uháním si připomenout husitství do Trocnova. U Velešína si rozšiřuji duchovno na křížové cestě, jízda kolem velešínské nádrže zas připomíná signálky, i když tu žádné nebyly. Hop přes kopce a dobývám Rožmberk a vzápětí sjíždím Vltavu spolu s vodáky po boku. Poslední den je pěkně nabitý. Unikátní Krumlov, výšlap na Kleť, pokus navštívit v pondělí zavřenou Zlatou Korunu, po letech dobýt Dívčí kámen a pak už jen hnát okolo těch Budějic přes Hlubokou zas kamsi k Veselí.
Neskutečné, že za celé ty čtyři dny nemám najeto z původních idejí skoro nic a přesto jsem pln zážitků. Cesta dostála svého názvu, ale proběhla úplně jinak. Už se těším na příště, až zas budu kreslit na mapě cestu kolem Budějic.
Těsně před přidáním této výpravy jsem si nakreslil trasu do mapy. Je to krásný pohled na to, jak může vypadat kružnice v podání cykloturisty, který trasu plánuje rozmáchnutím po mapě a nechává se zlákat dalšími a dalšími cíli, které jsou přece jen „hned vedle na dalším listu“.
Nahrávání ...
