Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko

Rubrika: 2003, Cykloexpedice

Datum výpravy: 16.06.2003 - 04.07.2003

Účastníci: Pavel

Ujeté kilometry: 1994 km

Tato výprava měla původně vypadat úplně jinak. Nejprve jsem se nechal inspirovat jadranskou výpravou Markéty a Luďka o rok dříve a chtěl jsem se přes Maďarsko dostat do Chorvatska a severu Bosny, navštívit Plitvická jezera, objet Istrii, projet Slovinskem přes Triglav a vrátit se zpět přes Rakousko. Jenže jsem nechtěl jet sám a tak jsem se přes net seznámil s cestovatelem Honzou, který v ten samý čas plánoval cestu do střední Itálie. Opustil jsem tedy své původní plány a vyrazil s ním na cestu do Říma. Jenže Honza to první den v Rakousku nečekaně zabalil a tak jsem se ocitl sám v Rakousku, úplně někde jinde než jsem chtěl být. Vracet se nemělo smysl a tak jsem alespoň provizorně rozhodl uskutečnit původní plán obráceně. S těžkými bágly na začátku, kdy jsem měl jet „rovinatým“ Maďarskem, jsem překonával alpská sedla a již od začátku bylo jasné, že celou trasu projet nestihnu. Ale i tak to byla nádherná cesta, na které jsem poznal mně dosud utajené Slovinsko se svým Triglavem, jeskyněmi v Postojně a Škocjanu, uviděl a na vlastní kůži okusil po spoustě let moře (věřte nebo ne, já byl naposled u moře jako malý kluk v Rumunsku), poznal laskavost chorvatských i slovinských lidí , projel v Rakousku několik drobných restíků z minula a vůbec se kochal krásami všech zemí, kterými jsem projížděl. Maďarsko, jih Chorvatska a Bosnu jsem musel oželet, ale alespoň mi tyto země zůstaly ucelené na nějakou další výpravu. Domů jsem se vrátil příjemně unaven po třech týdnech a necelých dvou tisících najetých kilometrech. PS Kdyby jste měli pocit, že jsou některé fotky ve Slovinsku stejné s fotkami z výpravy Markéty a Luďka (Putování k Jadranu) a výpravy Martina a Terezy (Slovinsko), pak se nemýlíte. Jak jsem psal, inspirovala mě cesta Markéty a Luďka rok předtím, no a Martin s Terkou jeli do Slovinska měsíc po mě. Postupně jsme tak všichni zapózovali před některými slovinskými památkami a zdolali někdy i stejné kopce (někdo v lepším směru, někdo v tom více náročném).

Vyrážíme - rodným městem tentokrát jen projíždím

Konečná u hranic - dál už jen po svých

Úmoří Severního a Černého moře - tam na tom balvanu

Temelín nám Rakušané nemohou skousnout

Nudný Dunaj - ale fotku si neodpustíme

Tak u které řeky bude nocleh?

No a tady již sám vjíždím po letech do Solné komory (Traunsee - Gmunden)

Kostelík v Traunkirchenu s pozadím Traunsteinu

Ale je to z jiného pohledu pěkný prcek

Hluboká jezera obklopená horami - to je Solná komora

V Bad Ischlu mám už léta vyhlídnutý pramen vody - možná i léčí

Tak tam ne… (stěna Dachsteinu)

Ale i tak jsem stoupání neunikl

A to je první sedlo - Pass Gschütt 957m n.m.

Tak tam jsem kdysi spal - střecha nad hlavou, pěkně u vody - co víc si přát :-)

A tohle je letos moje nocležiště - škoda jen, že ráno prší

Řeka Enns je tady spíš potokem

A vzhůru do hor

Když potoky dělají kaskády, jezdí se tuze ztuha do kopce

No, takže dost často tlačím

A už mě vítají, další sedlo zdoláno (Obertauern 1738m n.m.)

Po těžkém výstupu si sjezd pěkně vychutnám - 24 km z kopce!

V Mauterndorfu mají hrad

Duha nad údolím Muru, déšť definitivně končí

Údolí Muru

Kolo v protidešťové úpravě - mě čekají hory v pozadí

Loni jsem to jel z druhé strany - a tlačil jsem i z této (Katschberg 1641m n.m.)

Tak v té chaloupce jsem nespal, stan stál před ní

A po včerejším Katschbergu to mám teď 30 km z kopce

U Millstätterského jezera znárodňuji jedno molo

Autoportrét

Až do Villachu pojedu podél Drávy

Do Slovinska je to přes kopec, já si ale zajedu ještě na skok do Itálie

Hory u Tarvisia stojí za to

Hora Mangart na hranici Itálie a Slovinska

A tak se kochám a kochám a hledám nocleh

Až jsem z toho kochání dojel až do Slovinska

Ubytování s luxusním výhledem

Triglavký národní park - vzhůru do hor

Stoupání na Vršič je dřina, ale potkat kolonu takových traktůrků zvedne náladu

A tak stoupám a stoupám

Není nad to se natáhnout

A stoupám až do nebe

Konečně na Vršiči (1611 m.n.m.)

Co jsem si vyšlapal, to si také sjedu

Pan Kugajev celý rok hledí do hor

Izvir Soče - pramen slavné vodácké řeky přímo ze skály

Údolí Soče u pramene

Korytnica Soče - naravna znamenitost

Už tady se objevují první vodáci

Několik kilometrů se Soča zařezává do bílé skály

Nejen nádherná příroda, ale i mnoho padlých za 1.světové války

Podle těch, co mě fotili, to je fotka jak z Rio de Janeira :-)

Kobarid - další památník na 1.světovou válku

Voda modrá, nebe modré…

Povinná hygiena

Údolím říčky Bača na Petrovo Brdo

No tak tohle nebylo pro mě

Cílem jsem projel asi jako poslední

Výhled u Petrova Brda

Lidé jsou ve Slovinsku velmi přátelští

Stejně jako Martin s Terkou jsem toto musel jet nahoru (Markéta s Luďkem to jeli dolu)

Tak tam ze zdola to byl pěkný výšlap

A zase jedno sedlo zdoláno - Soriška planina 1307m n.m.

Kostelík u Bohinjského jezera

Podvečer u Bohinjského jezera

V údolí Savy Bohinjky

Bledské jezero s kostelíkem na ostrůvku

Bledský hrad nad jezerem

Zajímavě řešený odpadkový koš

Tam z toho kostela nádherně zvonily zvony

Škofja Loka

Kopečky mezi Škofja Loka a Idrijou

Do Idrije jsem toto jel naštěstí dolů

Idrija - až do 20.století se v okolí težila rtuť

Postojna jama - jeskynní fabrika na turisty (ale pěkná)

Jde o velký systém propojených jeskyní (to červené jedete vláčkem nebo pěšky)

Z Postojny jamy vytéká říčka Pivka - ale je sucho, skoro nic neteče

Proteus Anguinus - tak tohle v Postojne fakt žije (ukazují to v bazénku i turistům)

Kati - kanadská cykloturistka na cestě Evropou

A toto je ta jama, před kterou Predjamsky grad stojí (tvořil jsem jednočlennou výpravu)

Nocleh u Škocjanskych jeskyní - spím přímo nad nimy (jak jsem zjistil ráno)

Průvodce si nás odvádí k prohlídce jeskyní

Predjamsky grad - nejfotografovanější hrad Slovinska

Malá prezentace toho, co nás čeká

Na závěr prohlídky se ocitáme na dně propasti

Propast je to převeliká, chodníček vede k lanovce, která nás vyveze nahoru

Naučná stezka obchází celou propast

Škocjan - trvale tu žijí již jen dva starší lidé

Od moře se buduje dálnice

Po 15 letech u moře!!!

Čekám mne dlouhá cesta po pobřeží

Piran - pevnost na výběžku do moře

Portorož - všude spousty turistů

Ohlednutí za Portorožem - nejvyšší čas sehnat nocleh

Po výšlapu od chorvatské hranice - nocleh v houští

V plné polní na Istrii

Vrsar - jedno z mnoha pobřežních měst na Istrii

Limský záliv

Rovinj

Další nocleh v houští

A je tu pěkně živo…

Rostou tu veliké žaludy

Vzduchem létají takovéto potvory

Pula - římský amfiteátr

Další antická památka - Augustův chrám

Triumfální oblouk Sergiů

Předražený meloun v Medulinu

Elektrárna na východním pobřeží Istrie

Výhled na ostrov Cres u Brestové

Podél pobřeží až do Rijeky

Anton Papp - typický laskavý Chorvat - požádáte o vodu, pozve vás na kafe

Před Rijekou

Moře bylo dost, vzhůru do hor (NP Risnjak)

Tak tam dole jsem byl před chvílí

Poslední ohlédnutí za mořem

Nocleh v lesích u Risnjankého parku

Lokvarské jezero - ze suchého pobřeží do hustých zelených lesů

V Brodě na Kupi opouštím Chorvatsko

Kdosi mi poradil cestu podél hraniční řeky Kupi - dobrý tip

Jsou tu i jeskyně

Bela krajina - oblast vína a dobrých lidí

A tak jsem se ocitnul na jedné oslavě narozenin

Stal jsem se Bělokrajncem - kamarádi Peter a oslavenec Jan

Ve Slovinsku si připadáte jako doma

No vždyť to říkám, Rakovník jako kousek za Prahou

Sáva u Zidani Most

Stari grad u Celje

Podvečer u Drávy

Podél Drávy až do Mariboru

Rakousko-slovinská hranice nad Mariborem

Mur na dlouhé cestě Rakouskem zmohutněl a zlenivěl

Se zákazem focení takhle u stezky jsem se jěště nesetkal

Spaní u dálnice za Gratzem

Údolím Muru

Cvičení vojenských parašutistů u Bruck a.d.Mur

Údolí Mürzu

Člověk v Rakousku potká i velbloudy

Konečně zase v pořádných horách

Nocleh u Mürzstegu

Přejezd do údolí Salzy

Na chvíli se udělalo nádherně

Presceny Klause - nádrž na Salze

Salza - ráj vodáků

Nocleh na břehu Ybssu

Fakt se mi tady spalo nádherně

Ráno na mě farmář pustil krávy (tedy skoro na mě)

V údolí Ybssu je úzkokolejka

A vláček má speciální vagon na kola

Rybáři si hoví v řece

Teď už jen sjet k Dunaji a zamířit domů

A zase ten nudný Dunaj

Tak s touhle lodí jsem závodil (já byl rychlejší - ale dalo to zabrat)

Ohlédnutí za Dunajem

A zase v Rybníku - konečná, sesedat! Domů mě odvezou České dráhy