Rubrika:
2003, Cykloexpedice
Datum výpravy: 16.06.2003 - 04.07.2003
Účastníci: Pavel
Ujeté kilometry: 1994 km
Tato výprava měla původně vypadat úplně jinak. Nejprve jsem se nechal inspirovat jadranskou výpravou Markéty a Luďka o rok dříve a chtěl jsem se přes Maďarsko dostat do Chorvatska a severu Bosny, navštívit Plitvická jezera, objet Istrii, projet Slovinskem přes Triglav a vrátit se zpět přes Rakousko. Jenže jsem nechtěl jet sám a tak jsem se přes net seznámil s cestovatelem Honzou, který v ten samý čas plánoval cestu do střední Itálie. Opustil jsem tedy své původní plány a vyrazil s ním na cestu do Říma. Jenže Honza to první den v Rakousku nečekaně zabalil a tak jsem se ocitl sám v Rakousku, úplně někde jinde než jsem chtěl být. Vracet se nemělo smysl a tak jsem alespoň provizorně rozhodl uskutečnit původní plán obráceně. S těžkými bágly na začátku, kdy jsem měl jet „rovinatým“ Maďarskem, jsem překonával alpská sedla a již od začátku bylo jasné, že celou trasu projet nestihnu. Ale i tak to byla nádherná cesta, na které jsem poznal mně dosud utajené Slovinsko se svým Triglavem, jeskyněmi v Postojně a Škocjanu, uviděl a na vlastní kůži okusil po spoustě let moře (věřte nebo ne, já byl naposled u moře jako malý kluk v Rumunsku), poznal laskavost chorvatských i slovinských lidí , projel v Rakousku několik drobných restíků z minula a vůbec se kochal krásami všech zemí, kterými jsem projížděl. Maďarsko, jih Chorvatska a Bosnu jsem musel oželet, ale alespoň mi tyto země zůstaly ucelené na nějakou další výpravu. Domů jsem se vrátil příjemně unaven po třech týdnech a necelých dvou tisících najetých kilometrech. PS Kdyby jste měli pocit, že jsou některé fotky ve Slovinsku stejné s fotkami z výpravy Markéty a Luďka (Putování k Jadranu) a výpravy Martina a Terezy (Slovinsko), pak se nemýlíte. Jak jsem psal, inspirovala mě cesta Markéty a Luďka rok předtím, no a Martin s Terkou jeli do Slovinska měsíc po mě. Postupně jsme tak všichni zapózovali před některými slovinskými památkami a zdolali někdy i stejné kopce (někdo v lepším směru, někdo v tom více náročném).
Vyrážíme - rodným městem tentokrát jen projíždím
Konečná u hranic - dál už jen po svých
Úmoří Severního a Černého moře - tam na tom balvanu
Temelín nám Rakušané nemohou skousnout
Nudný Dunaj - ale fotku si neodpustíme
Tak u které řeky bude nocleh?
No a tady již sám vjíždím po letech do Solné komory (Traunsee - Gmunden)
Kostelík v Traunkirchenu s pozadím Traunsteinu
Ale je to z jiného pohledu pěkný prcek
Hluboká jezera obklopená horami - to je Solná komora
V Bad Ischlu mám už léta vyhlídnutý pramen vody - možná i léčí
Tak tam ne… (stěna Dachsteinu)
Ale i tak jsem stoupání neunikl
A to je první sedlo - Pass Gschütt 957m n.m.
Tak tam jsem kdysi spal - střecha nad hlavou, pěkně u vody - co víc si přát :-)
A tohle je letos moje nocležiště - škoda jen, že ráno prší
Řeka Enns je tady spíš potokem
Když potoky dělají kaskády, jezdí se tuze ztuha do kopce
No, takže dost často tlačím
A už mě vítají, další sedlo zdoláno (Obertauern 1738m n.m.)
Po těžkém výstupu si sjezd pěkně vychutnám - 24 km z kopce!
Duha nad údolím Muru, déšť definitivně končí
Kolo v protidešťové úpravě - mě čekají hory v pozadí
Loni jsem to jel z druhé strany - a tlačil jsem i z této (Katschberg 1641m n.m.)
Tak v té chaloupce jsem nespal, stan stál před ní
A po včerejším Katschbergu to mám teď 30 km z kopce
U Millstätterského jezera znárodňuji jedno molo
Až do Villachu pojedu podél Drávy
Do Slovinska je to přes kopec, já si ale zajedu ještě na skok do Itálie
Hory u Tarvisia stojí za to
Hora Mangart na hranici Itálie a Slovinska
A tak se kochám a kochám a hledám nocleh
Až jsem z toho kochání dojel až do Slovinska
Ubytování s luxusním výhledem
Triglavký národní park - vzhůru do hor
Stoupání na Vršič je dřina, ale potkat kolonu takových traktůrků zvedne náladu
Konečně na Vršiči (1611 m.n.m.)
Co jsem si vyšlapal, to si také sjedu
Pan Kugajev celý rok hledí do hor
Izvir Soče - pramen slavné vodácké řeky přímo ze skály
Korytnica Soče - naravna znamenitost
Už tady se objevují první vodáci
Několik kilometrů se Soča zařezává do bílé skály
Nejen nádherná příroda, ale i mnoho padlých za 1.světové války
Podle těch, co mě fotili, to je fotka jak z Rio de Janeira :-)
Kobarid - další památník na 1.světovou válku
Údolím říčky Bača na Petrovo Brdo
No tak tohle nebylo pro mě
Cílem jsem projel asi jako poslední
Lidé jsou ve Slovinsku velmi přátelští
Stejně jako Martin s Terkou jsem toto musel jet nahoru (Markéta s Luďkem to jeli dolu)
Tak tam ze zdola to byl pěkný výšlap
A zase jedno sedlo zdoláno - Soriška planina 1307m n.m.
Kostelík u Bohinjského jezera
Podvečer u Bohinjského jezera
Bledské jezero s kostelíkem na ostrůvku
Zajímavě řešený odpadkový koš
Tam z toho kostela nádherně zvonily zvony
Kopečky mezi Škofja Loka a Idrijou
Do Idrije jsem toto jel naštěstí dolů
Idrija - až do 20.století se v okolí težila rtuť
Postojna jama - jeskynní fabrika na turisty (ale pěkná)
Jde o velký systém propojených jeskyní (to červené jedete vláčkem nebo pěšky)
Z Postojny jamy vytéká říčka Pivka - ale je sucho, skoro nic neteče
Proteus Anguinus - tak tohle v Postojne fakt žije (ukazují to v bazénku i turistům)
Kati - kanadská cykloturistka na cestě Evropou
A toto je ta jama, před kterou Predjamsky grad stojí (tvořil jsem jednočlennou výpravu)
Nocleh u Škocjanskych jeskyní - spím přímo nad nimy (jak jsem zjistil ráno)
Průvodce si nás odvádí k prohlídce jeskyní
Predjamsky grad - nejfotografovanější hrad Slovinska
Malá prezentace toho, co nás čeká
Na závěr prohlídky se ocitáme na dně propasti
Propast je to převeliká, chodníček vede k lanovce, která nás vyveze nahoru
Naučná stezka obchází celou propast
Škocjan - trvale tu žijí již jen dva starší lidé
Od moře se buduje dálnice
Čekám mne dlouhá cesta po pobřeží
Piran - pevnost na výběžku do moře
Portorož - všude spousty turistů
Ohlednutí za Portorožem - nejvyšší čas sehnat nocleh
Po výšlapu od chorvatské hranice - nocleh v houští
Vrsar - jedno z mnoha pobřežních měst na Istrii
Vzduchem létají takovéto potvory
Další antická památka - Augustův chrám
Předražený meloun v Medulinu
Elektrárna na východním pobřeží Istrie
Výhled na ostrov Cres u Brestové
Podél pobřeží až do Rijeky
Anton Papp - typický laskavý Chorvat - požádáte o vodu, pozve vás na kafe
Moře bylo dost, vzhůru do hor (NP Risnjak)
Tak tam dole jsem byl před chvílí
Poslední ohlédnutí za mořem
Nocleh v lesích u Risnjankého parku
Lokvarské jezero - ze suchého pobřeží do hustých zelených lesů
V Brodě na Kupi opouštím Chorvatsko
Kdosi mi poradil cestu podél hraniční řeky Kupi - dobrý tip
Bela krajina - oblast vína a dobrých lidí
A tak jsem se ocitnul na jedné oslavě narozenin
Stal jsem se Bělokrajncem - kamarádi Peter a oslavenec Jan
Ve Slovinsku si připadáte jako doma
No vždyť to říkám, Rakovník jako kousek za Prahou
Podél Drávy až do Mariboru
Rakousko-slovinská hranice nad Mariborem
Mur na dlouhé cestě Rakouskem zmohutněl a zlenivěl
Se zákazem focení takhle u stezky jsem se jěště nesetkal
Spaní u dálnice za Gratzem
Cvičení vojenských parašutistů u Bruck a.d.Mur
Člověk v Rakousku potká i velbloudy
Konečně zase v pořádných horách
Na chvíli se udělalo nádherně
Presceny Klause - nádrž na Salze
Fakt se mi tady spalo nádherně
Ráno na mě farmář pustil krávy (tedy skoro na mě)
V údolí Ybssu je úzkokolejka
A vláček má speciální vagon na kola
Teď už jen sjet k Dunaji a zamířit domů
Tak s touhle lodí jsem závodil (já byl rychlejší - ale dalo to zabrat)
A zase v Rybníku - konečná, sesedat! Domů mě odvezou České dráhy
Příspěvek byl publikován v rubrice
2003,
Cykloexpedice s lokalitami
Chorvatsko,
Rakousko,
Slovinsko.