264 entries.
Díky moc, že sdílíte vaše zážitky, zejména rubrika cestování s dětmi je úžasná. Boříte zaběhlé mýty o tom, co musí a nemusí mít šťastné batole. Vaše výlety jsou inspirací i pro nás bezdětné.
Respekt před vaší motivací a výdrží potomků. Ujedou pomalu víc než já!
Vzkaz pro vodáky a cyklistu, se kterými jsme v Karlových Varech pod mostem přečkávali sobotní bouřku:
Ahoj. Pokud jste nevyhodili naši vizitku a pokud náhodou zavítáte na naše stránky, pak chci upozornit na následující zprávu (možná jste to četli také)
http://vary.idnes.cz/po-zasahu-bleskem-zemrela-zena-v-karlovych-varech-f7b-/vary-zpravy.aspx?c=A150808_200912_vary-zpravy_fka
Tak už je jasné, proč sanitka, policie a hasiči 🙁 Ta rána nezůstala bohužel bez následků 🙁
Zdraví Markéta a spol.
Gratuluju - jste úžasní!
Ahoj Petře
Jo jo, to setkání byla pěkná náhoda... \"nejte Vy Zigáčkovi?\" :-)))) se nám nestává každý den. Aspoň jsme se osobně poznali.
A stezka u Bavorovic? To bylo někdy na začátku naše cesty, mám pocit že tak před rokem 🙂 Už máme najeto přes 2300 km, jsme v Rakousku už na cestě zpět domů... tak zase někdy na emailu nebo třeba u nás či úplně někde jinde... ahoj
M. a spol.
Zdravím Vás všechny, posílám pěkný pěkný pozdrav na cestu, ať vám přeje počasí. Ať to šlape.
Petr K.
P.S. Petr ze setkání v Bavorovicích na stezce u Č. Budějovic.
Ahoj Markéto a Luďku,
chtěl bych Vás touto cestou pozdravit. Obdivuji Vaši odvahu a výdrž dětí. Vaše cesty jsou úžasné.Ještě jednou hodně zdaru do dalších výprav.
S pozdravem Jirka.
Dobrý den
píšete \"Bulharské hory\", ale je to hodně široký pojem. Záleží, zda natěžko nebo zda půjde hvězdicové výlety třeba od cestovky a taky jakou máte na mysli oblast. V Bulharsku je krásně a hory tam nejsou o nic těžší, než jinde. Těch asfaltových cest, tak jak je známe od nás, tam ale není tolik, ale zase to není taková \"divočina\", jako třeba Albánie. V Bulharsku se dá na kole pěkně pojezdit a člověk nemusí nikam do terénu na kamenité cesty. I z asfaltových silniček se dá vidět hodně. Samozřejmě, pokus byste se ale chtěla pouštět někam výš, už je nutné počítat s horšími cestami, ale relativně slušně sjízdnými.
To nej, nej z Bulharska, jako je třeba Rilský klášter, pevnost Bělogradčik, Jagodinskou a Trigradskou soutěsku, Melnické pyramidy, Plovdiv ... a spoustu dalšího, co mě teď momentálně nenapadá, to vše lze vidět a neopustit asfalt.
Dobrý den, dovoluji si Vás oslovit s dotazem týkajícím se bulharských hor. Přečetla jsem si Vaše zkušenosti z r. 2011 a ráda bych se zeptala (i když vzhledm k tomu, že jste cestovali s dětmi, bych to měla zvládnout též), jak moc náročné je jezdění po cestách hor na kole, zda to zvládne 50letá cyklistka, která je zvyklá jet i 100 km denně, ale po asfaltu. Moc děkuji za odpověď. Kohoutová
Moniko, asi to bude opravdu larva chrostíka.
Tady píšou, že si staví různé schránky, což by odpovídalo tomu, že to vypadalo jako trubička 🙂
https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/194
Díky !
Dnes jsem přečetla Váš článek Víkend na Oravici. Nevím, jestli už někdo odpověděl na ty brouky v trubičkách, požírající žabí vajíčka v kaluži, ale podle mě to budou larvy chrostíka, známé i z knížky Ferda mravenec. http://www.mrk.cz/r/atlasy/nastrahy_navnady/nastrahy/zivocisne/hmyz_cervi_zizaly/larvy_chrostiku_rybarsky_rakosnici_/
Děkujeme za upozornění, chyba je opravena.
...a opravte si datum výpravy od Antlantiku 2/2 - je poněkud nadčasové 😉
Změnili jste můj pohled na cestování na kole s dětmi. Děkuji a přeju vše nej.
Markéta zdraví Markétu 🙂
Děkujeme za příspěvek na webu, jsem ráda, že se knížky líbí a že slouží pro inspiraci.
Není to ale tak, že čím delší cesta, tím lepší. Dokonce letos zvažujeme, že bychom cestu zkrátili z oblíbených šesti týdnů na pět. Ale uvidíme spíš, jak to vyjde.
My jsme tam naštěstí byli v dobrý čas, komáři ještě neštípali. Tohle byl nějaký jejich roj asi dva-tři metry nad zemí.
Srdíčko je nejoblíbenější Šárčin plyšák (na spaní). Hračky nebereme, a vloni jsme jí tohle srdíčko zatrhli brát si s sebou (že je moc velké). Byla to největší chyba, co jsme udělali, Šárka to nesla špatně, po srdíčku se jí cestou stýskalo ... čili letos ho bereme - v zájmu zachování psychické pohody všech 🙂 Poveze si ho sama. I teď si ho vezla sama v košíku na řidítkách. Do báglů se schovalo, když pršelo.
Jelikož na popisku k fotkám padlo mé jméno, nedá mi to neokomentovat. Ano, tak nějak vypadá komáří peklo, jen proti severskému je tak desetinové. Věř mi, že za polárním kruhem by té havěti bylo mnohonásobně více.
Co to Šárka měla za srdíčko s sebou? Měla jsme dojem, že hračky dětem neberete.
P. S. Dík za fotoreportáž.
Lea
Dobrý den, na Vaše stránky jsem zavítala po přečtení obou Vašich knížek. Dokonce první díl za jeden den u dvou prcků v pokojíčku. Bylo to super a dále čtu a čerpám inspiraci z Vašich stránek. Vozík máme a také se někam chystáme, akorát asi ne, na tak dlouho. Vaše cestopisy a dovolené jsou super a je to pro nás inspirativní. Děkujeme
Krajina na Rujaně je z větší části zemědělská a ne příliš osídlená, nocleh jsme tam ale našli bez problémů na louce kousek od moře (to ale nebylo příliš vábné). Při druhém noclehu jsme spali v kempu na východním pobřeží, protože jsme už potřebovali vyprat. Na severovýchodě ostrova jsou víc lesy, tam bych řekla, že místo pro stan lze najít úplně kdekoliv.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, kde je možné volně přenocovat na Rujaně. Pojedeme se 3 dětmi na kole Německem a na Rujaně bude náš konečný bod.
Děkuji Jana
Zdravíme Pepu!
Děkujeme za vzkaz na webu. Včera se Luďkovi podařilo dodělat trasu letošního výletu přes Evropu, zde je:
http://www.bikemap.net/cs/route/2723420-dovolena2014/#/z5/48.47827,8.07239/terrain
Upřímně řečeno, taky jsem zírala, když na nás celá mapka vykoukla.
PS: V poslední době začínám opět uvažovat o třetí knize, která by shrnovala naše balkánské cesty s dětmi a vozíkem. Uvidíme, zda se k tomu dostanu, ale začíná mě chytat múza 😉



