Rubrika:
2016, Cestování s dětmi
Datum výpravy: 10. - 11. 9. 2016
Účastníci: Markéta, Víťa a Šárka
Mám v oblibě pár cestovatelských stránek, které čas od času navštívím. Pro inspiraci, pro pokochání se fotkami, ze zvědavosti. Není jich moc, protože různí cestovatelé přibývají jako houby po dešti a vážně nejde sledovat všechno. Vyselektovalo se to tak nějak samo. Paradoxně, ty weby, kam chodím úplně nejradši, neobsahují výlety do žádných exotických lokalit; většina jich je úplně obyčených, tedy „jen“ tady po Československu. Už to tak je, už asi stárnu nebo nevím, ale když vidím fotky z druhého konce světa, řeknu si „Dobrý, no…“ a jdu dál, ale když vidím fotky z přechodu Fatry, Nízkých Tater, Beskyd, Krkonoš … začnu cítit prapodivné napětí v nohách. Nalistuju mapy a pak koukám na ty červeno modro zeleno žluté čáry a sním. A nejradši bych si hned sbalila batoh a vyrazila. Jo, nápadů kam a kudy jít je neomezeně. Nevadí, že už jsme tam byli. Byli, ale nešli jsme touhle dolinou a tenhle hřebínek. Nešli jsme tam v létě. Nešli jsme tam v zimě. Nešli jsme tam s dětma. Nešli jsme tam dlouho!
Podobně to mám s Jeseníkama. Hřebínek od Petrových kamenů na Skřítek jsme už dvakrát projeli na běžkách. Zajímalo mě, jak vypadá v létě. Na Bílé Opavě jsme taky dlouho nebyli. Vlastně jsme tam nebyli od doby, co vichřice toto údolí v roce 2004 zpustošila. S dětmi jsme byli na Pradědu poprvé a naposledy, když ještě seděly ve vozíčku za kolem.
Představa výletu byla následující: z Karlovy Studánky nahoru na Praděd, tam přespat, a další den na Skřítek. Jenže to by právě některé z těch zmíněných oblíbených webů nesměly být o ženách, které se nebojí chodit do hor samy a i samy někde přenocovat. To jsem zatím nikdy nezvládla. Bojím se, že bych se bála. Nicméně jsem si říkala, že jednou někdy … že to také zkusím.
A když pak přišel víkend, že by se to i hodilo (počasí slibovalo, že bude hezky a Luděk měl nějakou práci), objevila se výmluva. Proč chodit sama, když mám šikovné a zdatné děti? V létě jsme přešli Velkou Fatru… „Děti, co byste řekly tomu, že si sbalíme bahoty, a půjdeme na víkend do Jeseníků. Přespíme pod širákem.“ „Maminko, to ne. Co když bude pršet?“ Předpověď ale hlásí jasno, a vymetenou oblohu zaručí tlaková výše nad celou Evropou. V sobotu brzy ráno vyrážíme. Autem do Malé Morávky, autobusem do Karlovy Studánky a dál pěšky…
Omlouvám se, že je fotek víc než jindy. Byla to ale parádní akce, nechtělo se mi je ubírat. A kdyby náhodou narazili na naše stránky ta paní s pánem, které jsme dvakrát potkali a ta paní nám říkala „Já z vás mám s těmi dětmi takový dobrý pocit,“ tak ji tímto srdečně zdravím!
Nahrávání ...
