Rubrika:
2025
Datum výpravy: 31. 5. - 1. 6. 2025
Účastníci: Markéta, Luděk, Šárka, Jana, Pavel, Míla a Petr K.
Zdá se to neuvěřitelné, ale byla to již pátá výprava na Pálavu za naším kamarádem Járou. Letos bylo hodně náročné najít společný termín, několik variant, špatná komunikace ohledně návrhů, kdo kdy může a pak několikeré přesouvání. Málem to už vypadalo, že se nedohodneme a na Pálavu vyrazíme na podzim, což by také mělo své výhody, ale nakonec vyšel víkend na přelomu května a června. Od loňska už s námi chodí i Petr K., chyběl naopak náš Víťa, domlouval si na léto brigádu a musel se jít zaučovat. Luděk s Janou se báli, že se tento termín na jihu upečeme, ale paradoxně tomu tak nebylo, spíš naopak 🙂 Na stanování v Brně teplota ale oproti loňsku byla ideální.
Letos jsme navíc Pálavu jako takovou trochu ošidili, Markétu lákaly Dunajovické kopečky západně od ní. Bála se ale, že trasa nebude pro ostatní příliš atraktivní, nakonec ale byli všichni nadšení z nových výhledů a zdolání Velké Slunečné alias dunajovického Makču Pikču 🙂 V neděli se pak přihnala studená fronta a déšť a tak jsme narychlo vymysleli prohlídku brněnských vodojemů na Žlutém kopci.
Uvítání u Jany :-) Ještě že jsme do Brna přijeli vlakem :-)
Auta jsme zaparkovali u Dolních Dunajovic a vydáváme se na menší okruh Dunajovickými kopci. Čeká nás cca 12 km nejprve podhůřím a posléze "hřebenem" :-)
Přístřešek pod Malou Slunečnou, už jsme ušli cca 2,5 km a je čas na svačinu :-)
Krajina není úplně pestrá, v podstatě jdeme vinicemi, ale všichni jsou zatím v pohodě
Někteří se vidí po půl roce, je si co vyprávět
Výhledy jsou ale parádní, celá Pálava spolu s Mikulovem, jen jsem si říkala, jestli by kamarádi radši nebyli tam naproti.
A bylo mi řečeno, že prý ne, že se jim tu moc líbí a je to zase něco jiného.
Markéta s Šárkou loví kopečky
Výhledy opravdu za to stojí
Hřebenovka Dunajovických kopců, při troše fantazie ten pás kopců jakýsi hřeben fakt tvoří :-)
Výhledová trasa mezi vinicemi. Nikde ani strom, v létě a za slunečného počasí to tu musí být "mazec"
Výhledy z hřebene západním směr. Od Vysočiny na západ lije, my máme štěstí.
Trocha pastvin mezi vinicemi
Hřebenová trasa. Děláme si z toho srandu, jako že Jánskou horu (281 m) podcházíme traverzem úbočím apod. :-)
Lavička u stromu na Růžové hoře (282 m). Odpočinek před sestupem do sedla a výstupem na Velkou Slunečnou (283 m)
Velká Slunečná opravdu může připomínat Mayské pyramidy. Ve skutečnosti jde o někdejší vinice, resp. proběhly jen terénní úpravy, osázen tento kopec nikdy nebyl.
Výhled na Děvín a obec Perná
Malá Slunečná z Velké Slunečné
Vrchol Velké Slunečné alias Makču Pikču dobyt!
Roste zde spousta květin.
Za těmi vzácnějšími bychom museli přijet dřív na jaře, ale i nyní je zde moc pěkně.
Výhled na sousední Pavlovské kopce, kam půjdeme po obědě
Sestup z Velké Slunečné, pás kopců nekončí, čekají nás ještě další tři, Rochusberg (278 m), Liščí a Suchá hora (oba shodně 272 m)
Velká Slunečná ze sousedního Rochusbergu, těch pater bylo možná i deset
Sedlo mezi Rochusbergem a Liščí horou
Vrátili jsme se do Dunajovic, kde zrovna probíhaly hody
Po obědě jsme přejeli auty do Horních Věstonic, odkud jsme se vydali na druhý výlet, tentokrát už za Járou
Výhledy ze zelené turistické
Skalní útvar Velký špunt - kamen zaklíněný ve skalní průrvě
Soutěska - jedno z nejhezčích míst celé Pálavy
K Járovi jsme si letos vzali červené vínko a společně si s ním připili
Potom jsme pokračovali výstupem na Děvín s parádními výhledy na Pálavské kopce
Výhled na Novomlýnské nádrže
Společné foto. Jediný Luděk se odmítl zúčastnit
Načež byl donucen ke společnému selfíčku. Mobil dostala do ruky Šárka, jakožto generace, která selfíčka umí dělat. Luděk vyjadřuje svůj názor, ale nikoho to nezajímá
Vyhlídka pod Děvínem je tradiční zastávka
Pod Pálavou jsme se rozdělili, řidiči (a Luděk s Petrem) se vydali boční cestou pro auta, my s Mílou a Šárkou jsme si došly za naší kamarádkou
I Míla chtěla fotku vedle někdejšího idolu krásy
Model Novomlýnské nádrže v Dolních Věstonicích
Neděle - prší a nás čeká cesta MHD do centra a pak krátká vycházka po Brně
Navštívili jsme hrad Špilberk
Výhled na Brno, opravdu nebylo hezky
Brněnské vodojemy - technická památka z 60. let 19. století
Ideální den pro návštěvu podzemí
Vodojemy jsou celkem tři, dva cihlové a jeden betonový
Prohlídka je opravdu velice zajímavá
Doprovázená různými světelnými efekty
I Šárka, které se dovnitř moc nechtělo, nakonec musela uznat, že to za to stálo. Po prohlídce jsme ještě zašli do Vaňkovky na společný oběd, načež Zigáčkovi odjeli vlakem domů a Pavel s Mílou a Petrem si došli k Janě pro věci a pak se rozjeli do svých bydlišť též.
Nahrávání ...
