Dnes je 21. 09. 2019 - svátek má Matouš

Silvestr 2016

Rubrika: 2016

Datum výpravy: 28. 12. 2016 - 1. 1. 2017

Účastníci: Markéta, Luděk, Víťa, Šárka, Pavel, Míla, Jára, Jana

Oslava příchodu nového roku na Lesovně se už stala tradicí, ustálila se nám i sestava, a program bývá velice poklidný. Přes den výlety nebo lyžování, po večerech hraní her a konzumace všeho možného. Na Silvestra všichni povinně čekáme na půlnoc, připijeme si, odpálíme symbolicky pár rachejtlí a jdeme spát.

Symbolem letošního Silvestra se ale stalo hledání lyže na Paprsku 🙂 To se totiž přihodilo tak… V sobotu se vyrazilo na Paprsek běžkovat. Bylo to v té době v podstatě jediné místo v okolí, kde leželo trochu sněhu. Jenže, jak už to někdy bývá, ráno se nevyrazilo úplně včas, a než se ujelo 50 km autem, než se došlo na chatu, tam než se vystála fronta, dojedl oběd… Zkrátka na 17 km dlouhý okruh Velký Šengen jsme vyrazili docela pozdě. Nadšení nám ale nechybělo, tamní terény nepatří k náročným a známe je jako své boty, takže jsme pochybnosti některých účastníků rozptylovali slovy “Neřeš to, nějak to dopadne.” A taky že dopadlo. Když jsme se dostali do sedla Travné hory a před námi byly necelé tři kilometry k chatě, slunce už dávno zapadlo a krajina se pomalu začala halit do tmy. Oranžový obzor však vytvářel nebeskou podívanou, fotoaparáty cvakaly – tohle se málokdy zažije. Než jsme ale dorazili na Paprsek, obzor už dávno ztmavl a tma už byla jako v pytli. Část výpravy se k autům na parkovišti vydala po běžecké trase (3 km), část (my a Míla) se rozhodli sjet na běžkách sjezdovku.

Že to nebylo úplně dobré rozhodnutí, nám došlo asi v půlce kopce. Rolba zatím ještě nevyjela, povrch byl rozježděný, hrbolatý a hlavně umrzlý. Sjezdovka v dolní půlce nabírala na sklonu a s dětmi jsme se rozhodli, že lyže sundáme a dojdeme to pěšky. A právě v tomto okamžiku k tomu došlo. Víťa si sundal jednu lyži a když začal odepínat druhou, ta první se rozjela, a bez rozloučení, po kluzkém povrchu jako po másle zmizela ve tmě. Stihli jsme zaregistrovat její přibližný směr, a to bylo všechno. Cestou a pak i dole jsme se ji chvíli pokoušeli hledat, ale bylo to jako hledat jehlu v kupce sena. V té tmě a prostoru, v jakém se mohla nacházet, jsme neměli nejmenší šanci. 

Smutné na tom bylo, že šlo o lyže úplně nové, přinesl je Ježíšek a Víťa na nich stál poprvé. Ztráta i finanční tedy nemalá, protože by se musely kupovat jiné… Kamarádi nás v tom však nenechali. Na druhý den se zorganizovala pátrací akce a do Velkého Vrbna jsme vyrazili hned, jak jsme se ráno probudili. Na sjezdovce jsme udělali rojnici, a za chvíli byla – k velké radosti – lyže zpátky u svého majitele. Byl krásný den, tak jsme po sjezdovce pokračovali k chatě, kde bylo oproti včerejšímu dni lidí o poznání méně. Dali jsme si zdejší borůvkové knedlíky a vycházkovým tempem se pak vydali zpátky k autu.

Záchrana lyže se tak stala symbolem tohoto Silvestra, a ještě něco – Jára s Janou nám od té doby pořád připomínají, jak jsme tenkrát na Paprsku na běžkách zatměli, a občas mají tendenci nám to – obrazně řečeno – omlátit o hlavu 🙂 Přitom MY za to fakticky nemohli. My problém ráno vstát a brzy vyrazit fakt nemáme 🙂


Příspěvek byl publikován v rubrice 2016 s lokalitami .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK