Dnes je 19. 07. 2018 - svátek má Čeněk

Brdský hřeben

Rubrika: 2011

Datum výpravy: 6.11.2011

Účastníci: Luděk a Pavel

Ujeté kilometry: 91km

Startovní místo pod Vyšehradem se topí v mlze. Jen pár labutí a rybářova loďka protíná hladinu řeky. Vše ostatní se halí do mlhy a šířka řeky se zdá být nekonečná. Teprve při stoupání Zbraslaví ponecháváme mlhu v údolí. Tady nahoře je nám odměnou zlatavé slunce, které svou sílu opírá do palety barev stromů.

Uháníme po brdském hřebeni pod dohledem majestátného Cukráku. Při každém neznatelném závanu větru se na zem snáší desítky zlatých listů. Letošní listopad dostál svému jménu. Zatímco v jiných letech padlo listí už v době říje vysoké zvěře, letos padá v měsíci, kdy je listů pád. Listy jsou padlé teprve nedávno, ještě je nestihla pohltit vlhkost a tlení. A tak se padlé listí víří ve víru našich kol.

I my padáme a to do údolí Litavky, abychom zas vystoupali do temných lesů. V okamžiku, kdy se slunce sklání nad brdskými lesy, dosahujeme hradu Valdek. Tento němý svědek doby středověké je na okraji vojenského prostoru přístupný aspoň o víkendech. Naštěstí má vojenský prostor namále a tak snad brzy bude přístupné celé to tajemno hlubokých brdských lesů. Nám už by na ně ale stejně nezbyl čas. Z hradeb Valdeka sjíždíme do údolí a míříme svižně do Hořovic na vlak. Na kraj již padl soumrak. Rychlík na Prahu nám těsně ujel. Naštěstí nám souhra a ochota pracovníků našeho největšího dopravce umožňuje přeskočit ze zpožděného osobáku ještě kdesi před Berounem na jiný rychlík mířící z Budějic a tak se bez zbytečných průtahů vracíme zpět do metropole.

Na tachometru naskočila necelá stovka. Luděk mizí v hlubinách pražských ulic, aby si den na to dal dvoustovku při návratu domů na Lesovnu. Já se nechávám dovézt krtkem hezky pěkně až skoro před barák. Škoda, že už dny jsou teď tak krátké, Brdy by stály za hlubší průzkum.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2011 s lokalitami , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK