Dnes je 20. 07. 2018 - svátek má Ilja

Prčice-Kamýk

Rubrika: 2010

Datum výpravy: 15.05.2010

Účastníci: Pavel a Luděk

Ujeté kilometry: 85 km

To davové šílenství v podobě pochodu Praha Prčice mě už moc neláká. Pár botiček mám z konce minulého století, kdy jsme s partou chodili votickou pětadvacítku. Podobně s nadšením pro masové pochody je na tom Luděk. Ne tak však Markéta, která má snad všechny botičky, co mohla získat, a teď se už pro samou tradici bojí vynechat. Ale napadlo nás řešení. Věrni kolům vyrazíme na Prčicko na výlet kolmo, dámská část vyrazí s davem pěšky. Samozřejmě, že se na kolech nenecháme omezovat nějakou danou trasou a tak s pochodem budeme mít společnou jen lokalitu konání. Míla se přidává k pěším davům, stejně tak její mamka a Šárka. Ta to však má jednodušší, ponese se v krosničce. V den D pochodu PP se přesouváme na Voticko. Dámy vysazujeme ve Voticích a přesouváme se do Heřmaniček, kde bude cíl obou verzí putování.Jak ťapaly dámy moc nevíme, ale do cíle došly. Na naše šlapání na kolech však budeme vzpomínat. Kraj Sedleckoprčicka nás pěkně utahal. Náročné to nebylo ani tak na délku, ale nenápadná pahorkatina nám dala pěkně do těla. Padlo pár piv i pár hradů. Konečně jsem dobyl dlouho opomíjený hrad Vrškamýk. Dobývání hradu ve Vysokém Chlumci bohužel skončilo v podhradí, protože je nepřístupný. Hrádek Zvěřinec u Bražné (neplést s tím u Prčice) jsme prostě nenalezli. A věřte nebo ne, poprvé jsem viděl přehradu v Kamýku. Za to při přejezdu hráze Orlické přehrady jsem vzpomínal na časy dětství strávené ve zdejších kempech. Závěrečné kapky drobného deště nás už jen popoháněly zpět k autům. Kraj je to poklidný. Pěkné místo pro ty, kdo netouží dobývat vrcholy, ale chce si dobít ve velkoměstech ztracenou duševní pohodu.

Příspěvek byl publikován v rubrice 2010 s lokalitami .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK