Dnes je 22. 04. 2018 - svátek má Evžénie

Předvánoční Jizerky na kole

Rubrika: 2006

Datum výpravy: 16.12.2006

Účastníci: Pavel

Ujeté kilometry: 32 km

Kolo už stálo v koutě pomalu odložené k zimnímu spánku a vypadlo to, že letos už sezóna definitivně skončila. Ale letos je to nějak všechno jinak. Podzim se sice zakabonil docela brzo, ale zase zima se ne a ne dostavit. Martin na bílém koni si už hezkou chvíli poskakuje akorát tak v blátě a sníh nikde.
Když tedy meteorologové ohlásili na tuto sobotu po několika šedých a propršených víkendech konečně moje oblíbené azúro, nedalo se jinak. Musel jsem ven a hezky pěkně na kolo. Jednak aspoň symbolicky uzavřít sezónu, jednak už konečně na vzduch. A protože sněhové zpravodajství popíralo takřka zcela existenci sněhu na horách, bylo rozhodnuto. Vždyť, kdy se Vám podaří vyrazit na kolo do hor týden před Vánoci.
I vyrazil jsem. S kolem na střeše auta jsem musel vypadat opravdu zvláštně. Za cíl jsem si vybral mě známé okolí Jizerky v Jizerských horách, kam se možná už za pár týdnů podívám už jedině na běžkách.
Všechno klapalo podle plánu, jen zlehka mrzlo, sněhu byl po polích a lesích jen lehký poprašek a silnice byla krásně černá, jen si člověk musel dávat pozor na led. Avšak na Jizerce jsem se potkal s prvními běžkaři. Ty jsem tu opravdu nečekal. Stačilo jim těch pár centimetrů sněhu a proháněli se tu po loukách. Ale dalo se jet docela v pohodě. Dokonce jsem tu nebyl sám cyklista.
Až u Smědavy začalo být sněhu a ledu až moc, ale nevzdal jsem to. Pokračoval jsem dál, jen jsem zkrátil velkoryse navrženou trasu. Mezitím jsem také zažil dva excelentní držkopády na zledovatělé silnici. Lesní cesty byly ještě více zasněžené, o to hůř se jelo. Potkávat se tu s běžkaři byl ale zážitek. Pomyslně jsme si tu předávali žezlo nad horami. Možná už zítra napadne na horách další sníh a cyklisté se definitivně na pár měsíců stáhnou dolů do údolí.
Trasu jsem nakonec stočil k protržené přehradě na Bílé Desné, kde jsem ještě nikdy nebyl a pak už jsem se za rychle klesajícího slunce pomalu vracel. Začalo už totiž zas mrznout, silnice byla vyleštěná jako benátské zrcadlo a tak jsem po zkušenostech z dvou pádů raději moc neuháněl. Dorazil jsem k autu akorát za soumraku.
I když dnes byly hory už asi jen pro nadšence nebo blázny, kteří nevěděli do čeho jdou, stálo těch třicet kilometrů za to. Bylo to jedinečné zakončení mé letošní kolařské sezóny, týden před Vánoci v tichých lehce zasněžených horách pod modrým nebem, daleko lepší než čas strávený v namačkaných obchodech v předvánočním ruchu. Těším se zas na tu sezónu další, ale předtím si ještě vychutnám právě přicházející zimu.

Šťastné a veselé!!!

Příspěvek byl publikován v rubrice 2006 s lokalitami , .

Komentáře nejsou povoleny.


VYHLEDÁVÁNÍ NA TOMTO WEBU

FACEBOOK